Alibi jako řemen aneb Politická nejapnost ministryně Maláčové nezná hranic
Televizní politické debaty se dají rozdělit zhruba do tří kategorií. Výjimečně jsou opravdu výtečné, jindy nudné a někdy jen pro opravdu silné žaludky. Ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová dokázala, že třetí kategorie se dá posunout ještě dál.
Sociální demokraté sedí už osmým rokem ve vládě, osm let jsou v tandemu s Andrejem Babišem. Zprvu jako nominálně silnější strana, nyní jako početně slabší partner. Na nějaké výhrady vůči trestnímu stíhání premiéra ve svých vládních křeslech už dávno zapomněli.
Nad tím vším ale Jana Maláčová dokáže mávnout rukou: „Já mám největší strach z toho, že do vlády přijde ODS,“ s vážnou tváří pronášela v nedělní Partii na CNN Prima News. A poté z podobných „námluv“ obvinila i některé politiky TOP 09. Vedení obou členů koalice Spolu přitom tuto variantu opakovaně veřejně odmítlo.
Tím ale obavy ministryně Maláčové nekončí. Varuje, že taková vláda bude „tupě“ škrtat (neboli přestane zadlužovat zemi), privatizovat (což je zřejmě zločin), zavírat nemocnice v malých městech (což není reálné) a snižovat životní úroveň většiny obyvatel (což je… originální).
„My jako sociální demokracie uděláme vše nezbytné pro to, aby se to nestalo,“ ujistila v Partii zbylé voliče sociální demokracie a zhrozila se nad problémy obyčejných lidí, které prý ČSSD jako jediná hájí. „Explodují ceny za bydlení, pojďme se bavit, co s tím.“
Možná by to bylo za jiných okolností vtipné. Anebo jen zoufalé vzhledem k preferencím sociálních demokratů, kteří v průzkumech balancují kolem hranice vstupu do Poslanecké sněmovny. Expozé Jany Maláčové ale jen dokreslují, že politická kultura má pořád kam klesat.
Názorně předvedla, jak se dá odmítat spoluzodpovědnost za vládní činy a současnou situaci – ať už jde o tristní stav trhu s bydlením, našponované veřejné rozpočty či plané sliby ohledně udržitelné důchodové reformy (ministryně Maláčová se svým návrhem, pravda, přišla, ten ale víceméně kopíroval jediné, čeho je schopna – zvyšovat důchody bez zajištění vstupních zdrojů, případně rozdávat nesystémové „dárečky“).
Sociální demokraté se neštítí spolupráce prakticky s nikým a nejde jen o Andreje Babiše. Nevadila jim ani tolerance vlády ze strany komunistů, kterých se dříve štítili alespoň na vládní úrovni. A totéž bude zjevně platit i po volbách: „Nechme doběhnout volby, ať rozdají voliči karty, a potom pojďme debatovat,“ komentovala to Jana Maláčová v nedělní Partii. Budiž, je to relevantní postoj, ale proč šije do ostatních?
Ostatně i Tomio Okamura – další z účastníků nedělní debaty na Primě – připustil, že budou jednat se všemi. Byť jeho SPD vadí představa, aby v premiérském křesle pokračoval Andrej Babiš. A následně z možných jednání vyloučil Piráty. A i on chce zarazit možné další privatizace, které okamurovsky už dopředu označil za „další zlodějnu za bílého dne“. Tam alespoň člověk ví, na čem je.
Ale zpátky k argumentaci ministryně Maláčové. „Nechme strašení strašidlům do pohádek,“ reagovala na její výpady třetí z diskutujících, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ale i v nedělní debatě na Primě došlo na ty pohádky.
Třeba když Jana Maláčová prohlašovala: „Všechno, co jsme slíbili, tak jsme za této vlády prosadili.“ Jenže holt „těch problémů přibývá“.
A moudro na závěr: „Politika je jako zahradničení, to nikdy nekončí,“ jak ministryně pravila. Jen tím zahradníkem nesmí být kozel či cynický rozhazovač veřejných statků, chtělo by dodat.
