Bohumil Doležal: Zoufalství voliče deset metrů před cílem
Zanedlouho po listopadu 1989 začala u nás sílit skepse z demokracie. Přechod z orientální despocie do civilizované Evropy je vždycky obtížný. Živily ji někdejší utopické iluze havlovského disentu o potřebě překonat jak „totalitarismus“, tak „zkostnatělou“ západní demokracii. A taky neúspěchy řady protagonistů „sametové revoluce“ v politické soutěži.
Odtud postupně rostla v „občanské společnosti“ idea přímé demokracie: představy o tom, že boj za všeobecnou mravnost se nejlépe vede nikoli diskusí (např. parlamentní), ale policejním terorem, a o policejním a prokurátorském státu s lidskou tváří. Zpočátku to šlo ztuha, vzestup přinesla až revoluční vlna po roce 2010, na níž se nakonec svezl Andrej Babiš. Naletěli jsme mu. Jeho možnosti se dnes, po osmi letech, vyčerpaly. Jen tu není nikdo, kdo by ho nahradil. A ta smůla, zrovna jsou volby do PS.
Jsme v samotném finiši volebního sprintu, cca deset metrů před cílem. Stále se rýsují dvě koncepce.
Buď: obnova polistopadové demokracie (sami jsme si ji zničili).
Anebo: revoluční představy („havlovsko–babišovské“; jistě, vůči Havlovi je to trochu nespravedlivé, vůči jeho dnešním následníkům ne). Dnešní hesla jsou „střet zájmů“, „dotační podvody“, „Čapí hnízdo“ apod. Jistě, jde o problémy, ale bohužel je zastřešuje základní postbolševické fixlování se spravedlností, jímž se už osm let potichu zavádí něco, co s demokracií nemá nic společného: samovláda několika ctižádostivých individuí (nejde zdaleka jen o pana Babiše) a nestvůrný mocenský útvar, který je zároveň obří firma, politická pastrana a mediální impérium sahající po monopolu. To vše se realizuje v atmosféře plné sprostoty, hulvátství a arogance.
Náš problém je v první řadě politický. Je to na politické zodpovědnosti nás, občanů, voličů. Nevyřeší to za nás Brusel. Nevyřeší to za nás ani policie, ani státní zástupci, protože, při vší úctě a vědomí o jejich potřebnosti, v tomhle nejsou kompetentní. A voliči (my voliči) mohou být k něčemu jen tenkrát, když se jim aspoň teď, v cílové rovině, nabídne něco jiného než čile spolupracující parta budovatelů potěmkinských vesnic.
Prokristapána, vzpamatujte se, snad na to ještě máte.
