Stanislav Balík: Jaká je optimální doba pro povolební sestavení vlády?
Jsou různé země a různé politické kultury. Tam, kde dohoda stojí hodně vysoko na žebříčku politických hodnot, tam, kde dlouhé jednání není považováno za slabost, ale naopak za důkaz poctivého jednání probírající všechny možnosti – tam nevadí, když trvá i více než čtvrt roku. Tam, kde voliči nečekají od politiky a politiků spásu a chápou, že uzavření promyšlené dohody vezme spoustu energie a času, si mohou politici dovolit luxus dlouhého jednání.
Pak jsou ale situace ještě jiné, které nevysvětlíme zvykem dlouhého vyjednávání. V Belgii trvalo po volbách v červnu 2010 541 dní, nežli mohl král Albert II. jmenovat novou vládu. V Kambodži trvalo v letech 2003–2004 téměř přesně rok (354 dní), než byl zformován nový kabinet. V Iráku v roce 2010 totéž trvalo více než tři čtvrtě roku. Jde o země s roztříštěnou etnickou či náboženskou strukturou, která komplikuje politický prostor.
Čtvrtá, poslední vláda Angely Merkelové, ta, která bude po nedávných německých volbách předávat moc, byla jmenována v březnu 2018, což bylo bez deseti dnů až půl roku po volbách. A to nebyla situace bůhvíjak zamotaná, vše dlouho směřovalo k pokračování tamější velké koalice. A vidíme to koneckonců i teď – v prvním týdnu po volbách ještě v Německu nezačala žádná vážná jednání, jen se potkaly dvě menší strany.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
