Tlačenice u uren, nebo nezájem voličů? Sněmovní volby rozhodne také účast na hlasování
Jsme v cílové rovině. Do vypuknutí voleb zbývají poslední desítky hodin. Strany a jednotliví kandidáti tahají poslední trumfy a snaží se přetáhnout nerozhodnuté voliče do svého tábora. Média nyní už nesmějí zveřejňovat předvolební průzkumy a všeobecné napětí kulminuje. Kdo vyhraje? Získají obě protibabišovské koalice ve sněmovně většinu? Dostane se do parlamentu i ČSSD či Přísaha? Tyto a podobné otázky teď nejvíce hýbají veřejným prostorem. Na to, jak to nakonec dopadne, bude mít velký vliv i volební účast.
Nejprve se vraťme do minulosti. K posledním sněmovním volbám přišlo necelých 61 procent voličů, tedy o něco více než v roce 2013. Nicméně v roce 2006, kdy českou politiku ovládal těžkotonážní souboj Topolánek-Paroubek, to bylo 64,5 procenta. Tehdy se lídrům ODS a ČSSD podařilo mobilizovat své voliče a zároveň takřka zašlapat do země ostatní strany.
Přestože letos takový scénář nehrozí, některé tehdejší rysy se mohou opakovat. Například ten, že vyhrocená situace okolo ANO a Andreje Babiše (především po zveřejnění dokumentů Pandora Papers) přivede k volbám i takové lidi, kteří původně jít volit nechtěli, ale i zmagnetizuje podporu pro ANO na jedné straně a obě protibabišovské koalice na straně druhé. Takový scénář by byl smrtelným ohrožením pro Přísahu či Trikolóru, ale i pro KSČM. Může se tak nakonec stát, že se do příští sněmovny dostanou jen čtyři subjekty, maximálně jich bude jen pět. Pro tento názor vycházím z premisy, že voličstvo SPD je k této kauze zcela imunní a nic ho nezviklá.
Vyšší volební účast (na základě rozhodnutí dosavadních „nevoličů“ jít volit) samozřejmě zvyšuje i potřebné množství hlasů, které by v takovém případě potřebovaly strany pro vstup do sněmovny. Každé procento volební účasti navíc znamená nutnost pro malé strany získat dalších alespoň 2500 hlasů a to není málo. Může se pak stát, že vyšší volební účast bude stát některou ze stran na hraně volitelnosti účast v příští sněmovně, a propadne tak nemalé množství hlasů. U „velkých“ stran je pak otázkou, komu vyšší volební účast nahraje. Na základě posledního dění se domnívám, že s rostoucí volební účastí bude Babiš oslabovat, a naopak porostou obě koalice.
Vyšší volební účast taktéž ovlivní i fenomén kroužkování, který i tak letos bude hodně intenzivní. Vyšší zisky stran pak budou logicky vyžadovat, že k posunu kandidátů vzhůru bude potřeba vyšší množství preferenčních hlasů. A na závěr jedna příjemná zpráva (tedy alespoň pro stranické pokladny). Vyšší volební účast bude pro strany, které se i tak přehoupnou přes 1,5 procenta, znamenat i vyšší příjmy, protože stát jim za každý hlas vyplatí stokorunu bez ohledu na to, jestli volební účast byla 20 nebo 70 procent. Podtrženo sečteno, volby jsou nyní obestřeny velikou mlhou nejistot a odhadů, ale klíč ke konečnému výsledku lze hledat i volební účasti. Ta totiž může všechny dosavadní průzkumy veřejného mínění dokonale postavit na hlavu.
