Průzkumy vs. realita: Jak se blíží předvolební výzkumy skutečnému výsledku
Před volbami byl mediální prostor plný různých předvolebních výzkumů. Všechny se mezi sebou v nějaké míře lišily. V tuto chvíli již známe výsledky voleb, a tyto výzkumy mohou tak být vzájemně porovnány. Klíčová otázka tedy zní: Který výzkum byl reálnému volebnímu výsledku nejblíže?
Nejdříve je nutné napsat, že průzkumy jsou časově zakotvené podle toho, kdy byla data sebrána. Nelze tedy přímo srovnávat průzkum s reálným průběhem voleb, protože obojí má jiný čas realizace výzkumu. Průzkumy samotné se mezi sebou taktéž realizují v odlišných datech. Vzhledem k tomu, že některé předvolební průzkumy byly realizovány časově blíže k volbám než jiné, nemají stejnou „startovní čáru“, a takové hodnocení tedy není úplně spravedlivé. Porovnání je tedy spíše orientační a hodnocení má relativní váhu.
Výzkumy mezi sebou mají odchylky. V některých případech jsou výraznější, v jiných méně. To je dáno jak odlišným časem realizace, jak bylo psáno výše, nebo také různou metodologií, jak je výzkum prováděn a zpracován. Různé výzkumy také pracují s různě velkým vzorkem dotazované populace, která má odlišné složení.
Průzkumy také nemohly zohlednit hlavní předvolební debaty v posledních dnech před volbami. Taktéž nemohly zohlednit kauzu Pandora Papers, která se týká Andreje Babiše a byla zveřejněna necelý týden před konáním voleb. Zapojením Andreje Babiše do této kauzy, kde se může jednat o praní špinavých peněz, se také začala zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a taktéž příslušné orgány ve Francii a USA. To vše mohlo nějakým způsobem volby ovlivnit a pravděpodobně také ovlivnilo. Do jaké míry, to lze jen odhadovat.
V datech, která jsou seřazena vzájemně v jednom grafu, je přehledně vidět, který výzkum měl tendenci určité strany nadhodnocovat a které naopak podhodnocovat. Například hnutí ANO mělo jedny z nejlepších předvolebních preferencí od STEM, ten měsíc před volbami udával dokonce u hnutí ANO údaj 32,4 %, a od všech ostatních výzkumů se tak lišil o mnoho procentních bodů. Tak velká odchylka od ostatních výzkumů neušla pozornosti médií.
Nejmenší odchylku s poměrně výrazným náskokem zaznamenal předvolební výzkum od Ipsos. U tohoto výzkumu byla na sedmi sledovaných stranách či hnutích naměřena odchylka necelých sedm procentních bodů. Všechny ostatní hodnocené výzkumy měly odchylku vyšší než patnáct procentních bodů.
