Viliam Buchert: Pro Okamuru je lepší Pavel, může se vůči němu vymezovat. Babiš s SPD brzy vyběhne
Do politicko-podnikatelského projektu Tomia Okamury se toho vejde požehnaně. Třeba i fiasko s kandidaturou Jaroslava Bašty, který nedokázal přilákat ani většinu obvyklých voličů hnutí SPD, přestože sliboval, že „odvolá“ Fialovu vládu. Nebo to, že před prvním kolem Okamura vyzýval Babiše ať odstoupí z voleb a dokládal to tím, že expremiéra „nesnáší 70 procent voličů“. Teď jedná šéf SPD s tím samým Babišem o tom, že ho podpoří proti Petru Pavlovi. Přitom pro dlouhodobější cíle Okamury by byl „lepším“ prezidentem generál, na kterého by pak mohl útočit ze všech stran. Protože pokud bude hlavou státu Babiš, tak brzy s celou SPD i Okamurou vyběhne.
Pokud něco Tomio Okamura umí, tak zcela jistě umí dobře počítat. Zejména peníze. O tom svědčí všechny jeho politické projekty. Ví přesně, v co se mohou jeho postoje přetavit a co mu to „hodí“. Měl by k tomu ale přidat i trochu strategického myšlení pro budoucnost.
V případě zvolení Petra Pavla by totiž pro něj vznikl velký a vítaný terč, jehož ostřelování by mohl propojovat s domácí politikou a dobře ho využít v kampani v dalších volbách do Poslanecké sněmovny.
Pavel je podporovatel EU a NATO. Okamura a jeho SPD nikoli. Pavel jasně stojí v případě současného konfliktu na straně Ukrajiny. Okamura koketuje s ruskou relativizací války. Pavel není moc vyhraněný proti Fialově vládě. Okamura naopak. Pavel pojímá svobodu a demokracii jinak než Okamura. Generál na Hradě by byl proto pro SPD hutným politickým materiálem, který by mohlo Okamurovo hnutí využívat ke své propagandě.
Kdyby byl prezidentem Andrej Babiš, tak voliči SPD brzy zapláčou, a to hned z několika důvodů.
Babiš, i když někdy kritizuje Evropskou unii, je prounijní politik. To je v přímém rozporu s tím, co chce Okamura. Bývalý premiér by se sice mohl vydat i cestou „orbanizace“ Pražského hradu, což by bylo potěšením pro SPD, ale pak by ztratil své údajné evropské kamarády (Macron je můj přítel, znám i německého prezidenta a špičky v Bruselu, říká opakovaně Babiš). Takže Okamura v tomto směru mnoho čekat nemůže.
Babišovu hnutí ANO se navíc v minulých letech podařilo dokonale vyluxovat elektorát sociální demokracie a komunistů. ČSSD dnes bojuje o přežití a z KSČM je zcela marginální politická strana. Pokud by Babiš získal post prezidenta a pak by ANO vyhrálo i další sněmovní volby, mohlo by se tak stát jen s částí hlasů od SPD. To skutečně Okamura chce? Už nechce být hegemonem ukřičené opozice, kam se tlačí nejrůznější jiná seskupení a lidé podobní svolavatelovi demonstrací Vrábelovi?
Tomio Okamura dnes kalkuluje s tím, že Babiš může vyhrát prezidentské volby. V tom by mu musela pomoci SPD. Když se to ale nepodaří, dostane spolu s Babišem velkou ránu právě i SPD. V minulosti se Okamura přitulil k Miloši Zemanovi a v prezidentské volbě ho osobně a výrazně podpořil. Zeman se mu odměnil tím, že se nakonec v případě Ukrajiny postavil proti válečnému zločinci Vladimiru Putinovi. To příznivci SPD nesou hodně nelibě. Andrej Babiš je ale u změny názorů ještě daleko razantnější než Zeman. Dnes slíbí to, zítra udělá přesný opak. Babiš se nerozpakuje někoho podrazit a zradit. Jde mu pouze o moc a prospěch jeho podnikání. Má k tomu sílu, stranu, média, peníze i energii. Tomio Okamura si tak zahrává s ohněm, který ho může spálit.
