Petr Pešek: Já nic, já Andrej Babiš – oběť moderátora, špatných otázek, protivníkova davu, vlastního úspěchu
Jedno se musí nechat, pro Andreje Babiše není při debatách žádný limit nepřekročitelný, jak potvrdil i v pondělním večerním rozhovoru na TV Nova. Ať už jde o realitu, logické argumenty, přehazování viny a potažmo vyrábění oběti ze své vlastní osoby. Anebo pro jistotu všechno najednou.
Že by to snad byl Andrej Babiš, kdo vyhrotil předvolební atmosféru? Nikoliv, je to naopak opačně: „Já jsem opakovaně od vstupu do politiky čelil výhrůžkám, že mě zabijí,“ dušoval se v půlhodinovém rozhovoru. A nepřispívá k tomu teď přeci jen trochu konfrontačním vedením kampaně? „Ne…určitě nepřispívám,“ uklidnil diváky Novy.
Ta hlavní porce ale přišla ještě předtím. To, když došla řeč na jeho poněkud nešťastný – a později korigovaný – výrok, že bychom neměli v případě napadení aliančních spojenců Polska či pobaltských zemí posílat své vojáky na pomoc. Nebyla to samozřejmě vina Andreje Babiše, že tohle vypustil z úst. „Byla to provokace toho moderátora,“ postěžoval si na adresu moderátora nedělní debaty na ČT. Anebo jinak: „To byla připravená past na mě, já jsem to špatně interpretoval.“ Anebo sice trošku i omluvně, ale pochopitelně jen v mezích mírného pokroku: „Byla to chyba, protože pan redaktor se pětkrát hypoteticky zeptal.“
A jako by nestačila záludná past v podobě kladení hypotetické otázky ohledně možného napadení spojenců – přeci jen, prezident je i vrchním velitelem ozbrojených sil -, další příkoří následovalo v reakcích: „Všichni to hned využili proti mně,“ postěžoval si opět Andrej Babiš. Neboli, trošku cimrmanovsky: Kdo způsobil, že sám náčelník vydával tak zmatené rozkazy?
Navíc, jak nikdo nepochopil, Andrej Babiš jen prostě nechce žádnou válku, o níž všichni ostatní mluví. „Já chci trvalý mír,“ zopakoval. A jeho protikandidát Petr Pavel? „On je voják, on je generál,“ připomněl divákům TV Nova a samozřejmě i voličům. A nejen, že je generál, ale má hlavně agresivní příznivce, kteří Andreje Babiše utlačují a napadají při jeho mítincích. „Já se ptám, proč to někdo neodsoudí?“
A samozřejmě nemohlo chybět ani připomínání skutečných či domnělých úspěchů z premiérského období. Takže na diváckou otázku, jak by Andrej Babiš v pozici prezidentského kandidáta povznesl Českou republiku, následovala odpověď: „My jsme za naší vlády…“ A nebylo to jen jednou.
Když ale své úspěchy připomínali členové současné vlády při debatě před nakonec neúspěšným pokusem o vyslovení nedůvěry, tak samozřejmě jen zabírali prostor a bránili opozičním poslancům v dotazech. Tedy Andreji Babišovi ne, ten – jak jsme se opět dozvěděli – do Sněmovny dorazit nemohl, protože už tam neměl řidiče, a naopak v sobě měl několik vaječňáků. A zavolat si taxi? Přeci nechtěl poslance nechat čekat a zdržovat v tak pozdní hodinu…
Nicméně jsme nakonec i slyšeli, jak by Česko alespoň ekonomicky povznesl: „Pomáhal bych našim firmám prodávat zboží mimo Evropu.“ A jak? No, protože zná indického i thajského premiéra a vůbec spousty světových lídrů. A z české historie třeba Baťu, jak hned několikrát připomněl.
A co kdyby hradní zteč nevyšla? Jeho odpůrci by se radovali předčasně, žádný politický důchod nechystá. „Zůstanu předsedou hnutí,“ uvedl na závěr rozhovoru na Nově s tím, že by pak chtěl vyhrát příští sněmovní volby. Takže nepřátelé už můžou chystat na Andreje Babiše nové pasti a v nejhorším i hypotetické otázky.
