Co by se dělo, kdyby jeden prezidentský kandidát odstoupil? Není to tak jednoduché, jak si Babiš myslí
Výzva Andreje Babiše vůči Petru Pavlovi, aby z voleb odstoupil a nechal ho reprezentovat v čele státu opoziční voliče, zazněla v nedělní televizní debatě a opět potvrdila, že ani někteří kandidáti přesně neznají všechna zákoutí pravidel, která provází výběr hlavy státu v přímé volbě.
Podívejme se proto podrobněji na to, co by se dělo, kdyby jeden z finalistů před druhým kolem odstoupil. Tahle možnost je totiž podle zákona o volbě prezidenta republiky možná a je dokonce do detailu touto normou upravená. Asi příliš nepřekvapí, že celá procedura by proběhla jinak, než si asi Andrej Babiš představuje.
Jak odejít z boje
Kandidáti na prezidenta republiky mají možnost se do 24 hodin před zahájením volby prezidenta vzdát své kandidatury. Odstoupení z voleb je možné provést osobně na Ministerstvu vnitra, které o něm sepíše úřední záznam, nebo doručením prohlášení o vzdání se kandidatury v listinné podobě s ověřeným podpisem kandidáta nebo v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky. V obou případech ale musí prohlášení na ministerstvo vnitra dorazit do 24 hodin před zahájením hlasování. Důležité je i to, že takto učinění krok je vždy nevratný. Kdo odstoupí, již se do voleb nemůže vrátit.
Když se někdo kandidatury vzdá před prvním kolem, jako to letos premiérově učinil Josef Středula, není to většinou takový problém. V konkrétním českém příkladě je totiž zbývajících kandidátů stále dost, protože ve všech třech dosud provedených přímých volbách do souboje o hlavu státu šlo původně celkem devět kandidátů a kandidátek.
Rezignace finalisty
Zásadnější dopad by samozřejmě mělo, kdyby možnost odstoupit z voleb využil někdo z postupujících do druhého kola, protože i ti se mohou účasti vzdát do 24 hodin před zahájením druhého kola.
V takovém případě zákon ale nepočítá s tím, že by se zbývající kandidát automaticky stal prezidentem, jak si dle svého vystoupení zřejmě myslí Andrej Babiš. Nedošlo by dokonce ani na opakování celých voleb, protože zákon s opakováním voleb počítá jen v případě, pokud nikdo nezíská v druhém kole většinu hlasů, což je možné jen při málo pravděpodobné remíze obou finalistů nebo pokud jsou díky remíze na postupovém místě v prvním kole ve finálovém klání více než dva kandidáti. Opakování voleb by nastalo také, kdyby nově zvolený prezident zemřel dříve, než by se oficiálně ujal úřadu.
Návrat Danuše
Vraťme se ale k tomu, jak zákon řeší situaci, kdyby hypoteticky nyní z druhého kola odstoupil jeden z dvojice Andrej Babiš a Petr Pavel. V takovém případě za odstoupivšího kandidáta podle zákona nastupuje automaticky další kandidát v pořadí prvního kola. Letos by proto do druhého kola takto na poslední chvíli „naskočila“ místo jednoho z původních kandidátů Danuše Nerudová.
Lístky ve skladu
Překvapivé střídání ve složení druhého kola by při tom ani neznamenalo odklad voleb, protože Ministerstvo vnitra se na tuto eventualitu pravidelně chystá a má dopředu vytištěné pro druhé kolo lístky všech původních kandidátů, kteří šli do prvního kola. Hypoteticky by navíc místo odstoupivšího finalisty mohlo nastoupit i více náhradníků najednou, což by nastalo, kdyby na třetím místě byli dva kandidáti se stejným počtem hlasů.
Každopádně by se Andrej Babiš asi hodně divil, kdyby Petr Pavel vyplnil jeho přání a kandidatury se opravdu vzdal. Místo oslav prezidentství by ho totiž čekal souboj s novou protikandidátkou.
Finalista-sólista
Úplně bizarní situace by ale nastala, kdyby se postupně kandidatury vzdali všichni náhradníci z prvního kola. Pak by se totiž volby neopakovaly, ale konalo by se neobvyklé druhé kolo s jediným kandidátem, kterému by v něm ke zvolení stačila účast jediného oprávněného voliče a odevzdání jediného platného hlasu. Bylo by to trochu podivné, ale tato úprava má v praxi zabránit tomu, aby si kandidáti svou řetězovou rezignací nemohli vynutit opakování celých voleb.
