Petr Sokol: Výsledek voleb je předem jasný. Praha prohraje prezidenta
Ať občané vyberou za prezidenta kteréhokoli z finalistů přímé volby, jedno jisté. Česká republika bude mít poprvé prezidenta, který nebude mít nic společného s hlavním městem. Tři dosavadní české hlavy státu se totiž v Praze buď narodily a celý život tam i žily jako Václavové Havel a Klaus, nebo v Praze alespoň v době zvolení bydlely jako Miloš Zeman. Dosluhující český prezident se sice narodil ve středočeském Kolíně, ale většinu aktivního života po tom, co v metropoli vystudoval, strávil také v Praze a jako Pražan i kandidoval na funkci prezidenta.
Konec pražské éry
Letos Praha z pohledu geografického původu kandidátů poprvé výrazně pohořela. Před deseti lety v druhém kole bojovalo hlavní město (Miloš Zeman) se středočeskou Sýkořicí (Karel Schwarzenberg) a před pěti lety se dokonce v druhém kole odehrávalo vnitropražské derby Zeman vs. Drahoš, ačkoli druhý jmenovaný se narodil v Jablunkově v Moravskoslezském kraji a mohl teoreticky být vůbec prvním českým prezidentem s původem ze Slezska.
Nikdo není prorokem
Tentokrát naopak nejsilnější „pražský“ kandidát skončil až čtvrtý (Pavel Fischer) a ve finále nás čeká souboj dvou naprosto nepražských kandidátů. Petr Pavel se totiž narodil v Plané, která leží na Tachovsku v Plzeňském kraji. Naopak jeho konkurent Andrej Babiš se nenarodil na území současné České republiky a je rodákem ze slovenské Bratislavy. V případě Babišova zvolení proto nastane neobvyklá situace, kdy se hlavou státu stane rodák z cizího státu. Třeba v USA by s tím měl Andrej Babiš dost velkou komplikaci, protože tam platí pravidlo, že prezidentem může být jen ten, kdo se narodil jako občan země. Často se to mylně interpretuje jako povinnost se narodit v zemi, jejíž hlavou státu chce dotyčný kandidát být, ale jde o občanství. I to ale třeba bránilo prezidentské kandidatuře i nástupnictví Madeleine Albrightové.
Vraťme se ale domů a připomeňme, že oba finalisté prezidentské volby ve svých rodištích v prvním kole neuspěli. V generálově rodišti dostal Andrej Babiš 52 procent a v zahraničním okrsku se sídlem v Bratislavě by se zase už v prvním kole stal se skoro 55 procenty vítězem Petr Pavel. I tady tedy platilo, že nikdo není doma prorokem.
Ani jeden z kandidátů ale dnes už ve svém rodišti nebydlí. Andrej Babiš žije ve středočeských Průhonicích v okrese Praha-západ, který je druhou největší baštou jeho oponenta. Ostatně také doma v Průhonicích dostal od generála výprask v poměru 48 % ku 27 %.
Nepřátelský kraj
Generál Pavel dnes žije v malé obci Černouček nedaleko Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice. Tam ho mají voliči očividně rádi, protože zde triumfoval s téměř 82 procenty hlasů.
Kdyby se Petr Pavel skutečně v sobotu stal hlavou státu, bude historicky vůbec prvním českým i československým prezidentem nejenom z Litoměřicka, ale i z celého Ústeckého kraje. Pikantně by tak byl zvolen prezident žijící v jedné z hlavních bašt svého hlavního oponenta. Andrej Babiš totiž v prvním kole vyhrál jak celý Ústecký kraj, tak i generálovo domácí Litoměřicko.
Petr Pavel by navíc díky svému bydlišti byl po dlouhé době dalším „prezidentem z vesnice“. Naposledy nám totiž prezidentoval rodák z vesnice, když byl hlavou státu také generál, ale v tomto případě Ludvík Svoboda, který se narodil v malé obci Hroznatín na Třebíčsku, kde dnes žije pouhých 111 lidí.
Z hlediska rodiště by naopak Petr Pavel nebyl úplným premiantem, protože z území dnešního Plzeňského kraje jsme už jednu hlavu státu měli. V Kožlanech v okrese Plzeň-sever se totiž narodil druhý československý prezident Edvard Beneš. Premiéru by proto Pavlovo prezidentství znamenalo díky rodišti v Plané jen pro Tachovsko, což je ale zase trochu paradoxně šestý nejsilnější okres Andreje Babiše z prvního kola.
Druhý Bratislavčan
Při zvolení Andreje Babiše bychom zažili českou, ale nikoli československou premiéru se slovenským rodákem v nejvyšší státní funkci. Ostatně zatím jediný Slovák na Pražském hradě Gustav Husák se také narodil v místě, které dnes patří ke slovenskému hlavnímu městu, odkud pochází lídr ANO. První a poslední Slovák v čele Československa byl totiž rodákem z tehdy samostatné Dúbravky, která dnes tvoří část Bratislavy.
Úplně originální by nebylo ani Babišovo středočeské bydliště. Navázal by jím nejenom na Kolíňáka Miloše Zemana, ale i na komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, který pocházel ze Zákolan na Kladensku. Tak trochu Středočechem byl i Zápotockého nástupce v čele komunistického Československa Antonín Novotný, který se sice narodil v dnes pražských Letňanech, které ale v době jeho narození byly ještě samostatnou obcí za hranicí hlavního města. To trochu připomíná dnes těsně za čárou hlavního města se nacházející Babišovy Průhonice.
Moravské čekání
Kromě toho, že svého prezidenta teď každopádně nebude mít Praha, je také jisté, že kvůli nepostupu Danuše Nerudové, která se narodila v Brně a žije v Kuřimi, si na svého prvního prezidenta České republiky bude muset počkat i celá Morava. Na ní se kromě zmíněného Ludvíka Svobody, který žil navíc dlouho v Kroměříži, narodil ještě Tomáš G. Masaryk v Hodoníně a komunista Klement Gottwald v Herolticích nebo Dědicích na Vyškovsku. Slabou útěchou pro Moravany pak může být jedině fakt, že Petr Pavel po určitou dobu sloužil, žil a našel si obě manželky v hanáckém Prostějově.
Pro úplnost už jen dodejme, že poslední dosud nejmenovaný prezident, hlava druhé československé republiky i protektorátu Emil Hácha byl rodákem z jihočeského města Trhové Sviny.
