Kdo koho volí v USA: Mladá černá vysokoškolačka vs. bílý muž středního věku bez titulu
I dnešní průměr průzkumů dává Hillary Clintonové pohodlný šestiprocentní náskok. Americká společnost je ovšem hodně různorodá z pohledu rady, etnika či náboženství. Podívejme se proto pod povrch obecných průzkumů, abychom nalezli odpověď na otázku, kdo volí Ji a kdo Jeho.
Bílý Donald a černá Hillary
Kdyby amerického prezidenta volili jen běloši, neměl by Trump opravdu žádný problém. Jeho náskok v této sociální skupině totiž i nyní, kdy je v celkových preferencích na jednom z horších výsledků v rámci dosavadní kampaně, činí celých 14 procent. Běloši by ovšem Trumpa volili překvapivě o něco méně než před čtyřmi lety jeho republikánského předchůdce Mitta Romneyho, který mezi nejsilnější americkou rasovou skupinou vyhrál nad Barackem Obamou dokonce o 20 %.
Naopak demokratka Clintonová bude, pokud uspěje, v první řadě prezidentkou menšin. Mezi černochy či, chcete-li, Afroameričany se dokonce její náskok stabilně udržuje kolem 80 procent. Zajímavé, že jí od června setrvale klesá její podpora mezi Hispánci – Američany s původem z některého ze španělsky mluvících států. I nyní ale činí výrazných 28 procent a Clintonová se může o hlasy Hispánců výrazně opřít.
Mladí demokraté a staří republikáni
Když se podíváme na podporu mezi věkovými skupinami, vede Clintonová pouze mezi mladšími voliči do 39 let. Tam její náskok ale na druhou stranu činí přesvědčivých 24 procent. Mezi voliči středního věku naopak kraluje Donald Trump, a to o pět procent. K republikánskému kandidátovi se pak přiklánějí těsně i nejstarší Američané v kategorii nad 65 let. O dvě procenta více z nich preferuje Donalda před Hillary.
Důležitou roli hraje při volebních výsledcích také vzdělání jednotlivých amerických voličů. Clintonová nyní vede jak mezi lidmi se středním vzděláním, tak u vysokoškoláků. Naopak newyorský miliardář dominuje u těch, kteří se nacházejí mezi oběma těmito skupinami a naším slovníkem bychom je označili za osoby se středním vzděláním.
Klíčoví nezávislí
Zajímavé je i porovnání voličů, kteří se identifikují s oběma velkými stranami. Oba kandidáti si udržují podporu přibližně tří čtvrtin skalních voličů své strany. U Trumpa se to procento dokonce v čase zvyšuje a republikánští voliči si na něho během času kampaně očividně více „zvykají“. Volby ale v této situaci musí rozhodnout tzv. nezávislí, kteří nesympatizují ani s demokraty, ani s republikány. Mezi nimi aktuálně vede o několik procentních bodů Clintonová.
Právě tato skupina očividně táhne její narůstající náskok, protože ještě 21. září u středových nezávislých kraloval o devět procent Donald Trump. Jeho slabinou zůstává i rozhodující skupina z pohledu ideologie. On vede jasně mezi konzervativci, Ona mezi liberály (v americkém levicovém slova smyslu). Pokud chce ale Trump dohnat celkový náskok, musí zalovit mezi tzv. umírněnými – ideologicky chladnými Američany. U nich totiž ztrácí na svou sokyni celých 20 procent.
Ona a On
Druhou Trumpovou slabinou jsou ovšem ženy. Kdyby volili jen muži, byl by prezidentem USA on, protože mezi nimi vede o jedno procento. Pokud by byly USA matriarchátem, o devět procent by vyhrála Hillary. Přičemž je velmi zajímavé, že Trump by ji dokázal porazit mezi bělošskými ženami bez vysokoškolského titulu, ale výrazně jí nestačí mezi bílými vysokoškolačkami. Tam je jádro aktuální Trumpovy ztráty. Do voleb však ještě zbývá 19 dnů.
