Třetí hodně vzadu: Prezidentské volby v USA nejsou jenom Clintonová a Trump
Letošní americká prezidentská kampaň zatím staví na hlavu téměř všechny dosud zažité zákonitosti politiky v USA. Platí to i v případě tzv. třetích kandidátů, jak se v zámoří říká těm, kteří se uchází o prezidentských úřad, ale nenáleží ani k republikánům ani k demokratům. Tito kandidáti měli mít letos volnou cestu k přelomovému úspěchu. Nikdo nečekal, že volby vyhrají, ale čekalo se, že jejich výsledky budou lámat rekordy ve své kategorii.
Donald Trump i Hillary Clintonová jsou totiž nejméně populárními a naopak nejvíce neoblíbenými kandidáty obou hlavních stran za léta, kdy se podobné průzkumy provádí. Jen několik příkladů: 62 procent registrovaných voličů si myslí, že Hilary Clintonová není důvěryhodná ani čestná. 52 procent je navíc přesvědčeno, že kandidátka demokratů nemá silný morální charakter. U Trumpa jsou tato čísla dokonce ještě o něco horší: 64 % ho nepovažuje za čestného a důvěryhodného a 66 procent si navíc myslí, že nemá silný morální charakter.
Republikánské béčko
Zvláště takto vysoké ukazatele u Donalda Trumpa měly být odrazovým můstkem pro alternativního kandidáta v podobě nominanta libertarianské strany. Tato aktuálně největší z třetích stran vybrala stejného kandidáta jako před čtyřmi lety – bývalého guvernéra státu Nové Mexiko za republikány Garyho Johnsona. Libertariáni věřili, že, i když minule nezískal v prezidentské volbě ani jedno procento hlasů, letos mu pomůže rostoucí poptávka po „republikánské“ umírněné alternativě vůči příliš „divokému“ Trumpovi. I proto byl za viceprezidentského kandidáta libertariánů vybrán další přeběhlík od republikánů – bývalý guvernér Massachusetts William Weld.
Někteří z libertariánů se dokonce opájeli myšlenkou, že se může Johnson stát nakonec prezidentem, protože se mu podaří vyhrát nějaký stát, volba skončí remízou, kdy ani Trump ani Clintonová nedosáhnou na většinu volitelů a Johnsona jako vlastně umírněného republikána pak zvolí Sněmovna reprezentantů. Tato dolní komora amerického parlamentu totiž rozhoduje o prezidentovi USA, když nikdo z kandidátů nemá většinu volitelů.
O totéž ale na druhé straně politického spektra a s menšími vyhlídkami se snažili také zelení, kteří nominovali lékařku a aktivistku Jill Steinovou. Ti věřili ve vlnu alternativní levice, kterou zdvihl Bernie Sanders. Jenže ten podpořil po konci demokratických primárek Clintonovou.
Utíkající mileniálové
Libertarián Johnson měl na vrcholu své popularity v létě tohoto roku v celostátních průzkumech až devět procent a zelená Steinová 4,8 procenta. Oba těžili hlavně z podpory neideologických, umírněných voličů. Johnson oproti svému politickému rodokmenu dokonce více bral z rezervoáru možných voličů Clintonové než zprava. Umírnění voliči ale v posledních týdnech míří více ke Clintonové a podpora třetích kandidátů tak klesla zhruba na polovinu. Způsobil také propad podpory u tzv. mileniálů (mladých voličů narozených v letech 1980 až 2000). V polovině září ještě téměř polovina z nich chtěla volit třetí sílu (29 % Johnsona a 15 % Steinová). Nyní už je to ale i v této skupině jen 11% a 9%. Naopak Clintonová mezi mileniály narostla z 31 % na 48 %.
Johnson měl několik negativně slavných okamžiků, kdy nevěděl, co je to Aleppo nebo nedokázal jmenovat žádného inspirativního státníka v zahraničí. Steinová na sebe nedokázala více upozornit.
Zase mormon
Hrdinou třetího tábora se tak může stát nakonec překvapivě Evan McMullin z Utahu. Tento bývalý pracovník CIA a politický poradce republikánů kandiduje jako nezávislý s podporou těch, kteří v republikánské straně nemají rádi Trumpa. Kandidát neformálního hnutí #NeverTrump se sice pohybuje celostátně jen kolem jednoho procenta, ale některé poslední průzkumy mu dávají šanci na vítězství v mormonském Utahu, kde místním tradičně republikánským a hodně hodnotově konzervativním voličům velmi vadí Trumpovy „aféry“ s ženami a podobné přešlapy. Mormon Mc Mullin by se tak mohl stát prvním třetím kandidátem od roku 1968, který vyhraje nějaký stát. Naposledy se to povedlo Georgi Wallaceovi. To jen ten muž, kterého Forrest Gump sledoval, jak z rasových důvodů jako guvernér brání černým Američanům vstoupit na Univerzitu v Alabamě.
Díky MC Mullinovi proto stále existuje malinká šance, že se za 17 dnů dozvíme, že o prezidentovi USA rozhodne až Sněmovna.
