Spojené státy americké mají 45. prezidenta, kterým se stal Donald Trump. Co přinese jeho administrativa Evropě a České republice?
Republikán Donald Trump, který se v lednu 2017 stane oficiálním šéfem Bílého domu a v úřadu amerického prezidenta vystřídá Demokrata Baracka Obamu, platí za nečitelného politika, který si v předvolební kampani počínal jako neřízená střela. Svými výroky si mnohdy protiřečil, čímž spolehlivě mátl politické komentátory.
„Je absolutně nepředvídatelný. Má nulovou zkušenost v zahraniční politice a nevíme, kdo mu radí. Znám jen několik jeho poradců, ale ve skutečnosti opravdu nevím, koho poslouchá,“ uvedl pro bruselský server EU Observer maďarský diplomat Andras Simonyi.
I přesto se z jeho slov dá udělat obrázek, co může jeho vláda znamenat pro Evropu a Česko.
Ekonomika plná nejistot
Na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem pohlíželi světoví ekonomové od samého začátku s mnohem většími obavami než na případné vítězství jeho protikandidátky Hillary Clintonové. Důvodem byla především ona zmiňovaná nečitelnost a nepředvídatelnost Trumpových kroků.
Ekonomové se také shodují na tom, že zatímco z krátkodobého hlediska nebude mít Trumpovo zvolení pravděpodobně na evropské, potažmo české hospodářství zásadní vliv, z dlouhodobého pohledu se projevit může. „USA jsou stále největší ekonomikou světa a jakékoli její zakolísání pocítí celá globální ekonomika, včetně České republiky,“ uvedl pro ČTK hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Americké ochranářství a konec TTIP?
Trump v předvolební kampani jasně prohlašoval, že USA pod jeho vedením budou sázet na protekcionismus. Za své tak podle mnohých komentátorů může vzít například připravovaná dohoda, která má plně liberalizovat vzájemný obchod a investice mezi EU a USA (TTIP) a ze které má profitovat i Česká republika.
Ochlazení vztahů s NATO a orientace na Rusko
Donald Trump se nikdy netajil tím, že nevěří ve spolupráci v rámci NATO a roli USA v ní. Analytici se proto shodují v tom, že jeho administrativa nebude ctít spojenecké závazky a bude se orientovat na zlepšování vztahů s Ruskem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. To může znepokojovat zejména státy východní Evropy, například pobaltské republiky.
Kritika EU a podpora brexitu
Nervozitu z Trumpova vítězství bude nepochybně pociťovat i Brusel. Budoucí americký prezident se během volební kampaně do EU několikrát opřel, například kvůli jejímu přístupu k migraci, a otevřeně podporoval odchod Velké Británie z EU, o němž britští voliči rozhodli v červnovém referendu. „EU se rozpadne,“ řekl americkým médiím.
Trumpovo zvolení může navíc povzbudit populistické a antievropské strany, které jeho vítězství využijí ve svém tažení proti EU a její integraci. Britský politik ze strany UKIP (Strana nezávislosti Spojeného království) Nigel Farage označil Trumpa za „velkou změnu“ a žertoval, že by se beze všeho nechal zaměstnat v jeho budoucí administrativě.
Společná evropská armáda v dohledu?
V souvislosti s brexitem a vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, který zpochybňuje spolupráci v NATO, se již několik měsíců spekuluje o opakovaném oživení myšlenky společné evropské armády. Nápad, s nímž v létě přišli francouzský prezident Hollande, německá kancléřka Merkelová a italský ministerský předseda Renzi, se zamlouvá i zemím Visegrádské čtyřky. Dá se proto očekávat, že diskuse o něm budou nyní častější.
Zesílení boje proti terorismu
Během volební kampaně Donald Trump opakovaně označil styl boje proti terorismu, který dosud praktikovala Obamova administrativa, za „příliš politicky korektní“. Jakmile se oficiálně stane novým americkým prezidentem, dá se podle analytiků počítat s tím, že v zásazích proti teroristům přitvrdí. V minulosti se několikrát nechal slyšet, že nejúčinnější by bylo, kdyby v rámci boje proti terorismu bylo možné likvidovat například i rodiny teroristů.
Autorka je členkou redakce nového zpravodajského webu Info.cz
