Ve Francii proběhlo první kolo prezidentských voleb. Online komentoval politolog Petr Sokol

Sečteno je 97 % hlasů a téměř definitivní výsledky vypadají takto:

Pořadí se opět mění se 77 % sečtených hlasů vede Macron s 23,17 % před Le Penovou s 22,94 %.

Po sečtení 70 % hlasů opět vede Marine Le Penová s 23,31 % hlasů, před Macronem s 22,99 %. Třetí je Fillon (19,74), čtvrtý Mélenchon 18,64 %.

Po sečtení 33 milionů hlasů poprvé Macron předstihl Le Penovou a vede aktuálně v poměru 23,11 % ku 23,08 %.

Macron v projevu také řekl, že za 14 dní bude prezidentem. Prezidentem francouzských vlastnců, kteří odmítají hrozbu nacionalismu.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo, že po sečtení 28 milionů hlasů vede Marine Le Penová s 23,6 %, druhý je Macron s 22,78 %, třetí Fillon s 19,69 % a čtvrtý Mélenchon s 18,43 %.

Ve volebním štábu vystupuje také Emmanuel Macron. Opakuje tezi o nové kapitole ve francouzské politické historii. Děkuje kandidátům socialistů a republikánů, kteří ho již podpořili pro druhé kolo, i voličům. 

 Jean-Luc Mélenchon věřejně vystoupil a prohlásil, že uzná výsledek, až bude jasný. Odmítl dát doporučení pro druhé kolo, protože nemá mandát rozhodovat za 450 tisíc "nepodvolených".

Po sečtení 8 z celkem 107 francouzských departmentů vede Fillon s 22,6 % hlasů, před Macronem s 21,7 %, Le Penovou s 20,2 % a Mélenchonem s 18,7 %.

Kandidát komunistické koalice Nepodmaněná Francie Jean-Luc Mélenchon napsal na facebook, že ještě neakceptoval výsledky, protože jsou zatím postavené jen na odhadech. Vyčká sečtení hlasů.

Pravicový suverenistický jkandidát Dupont-Aignan, kterému odhady dávají kolem 5 procent. Poděkoval voličům, ale odmáítl odhalit, koho podpoří ve druhém kole. Potřebuje prý několik, aby vše projednal se svou stranou Pvstaň Francie. Může spekulovat s vývojem v červnových parlamentních volbách. Ale i tak je téměř vyloučené, že by podpořil Macrona. Pro Le Pénvou ale bude značné oslabení, pokud nepodpoří ji.

Nutně to ovšem neznamená, že Macron není favoritem druhého kola, protože pro značnou část euroskeptického tábora není Le Penová přijatelná. Zatímco umírněný tábor se již téměř celý zešikoval za Macronem.

Trockistka Arthaudová již oznámila, že "dělníci mají zabránit volbě Le Penové". Macrona otevřeně podpořil generální tajemník Francouzské komunistické strany Pierre Laurent. Bez pochyb Macrona podpořili také zelení. Připojují se k němu také neúspěšní uchazeči o republikánskou nominaci Juppé a Morizet-Kosciuszko. K Macronovi se přihlásil i expremiér Vals.

Když požujeme tento odhad společnosti Kantar Sofres, dojdeme k zajímavému faktu. Proevropští kandidáti Macron, Fillon a Hamon získali dohromady 49,3 %, zatímco kritici evropské integrace Le Penová, Mélenchon, Dupont-Aignan, Poutou, Arthaud, Asselineau a Cheminade také 49,3 %. Venkovského vzbouřence z Okcitánie Lassalla asi můžeme počítat k proevropskému táboru, ale je otázka jeho voličů. Výsledek je tedy v tomto ohledu velmi těsný.

Společnost Kantar-Sofres zveřejnila aktualizovaný odhad:

Emmanuel Macron 23%

Marine Le Pen 22%

François Fillon 19,5%

Jean-Luc Mélenchon 19%

Benoît Hamon 6,8%

Nicolas Dupont-Aignan 5%

Jean Lassalle 1,5%

Philippe Poutou 1,1%

François Asselineau 1%

Nathalie Arthaud 0,8%

Jacques Cheminade 0,3%

Voliče právě oslovuje Marine Le Penová. Mluví o prvním kroku k Elysejskému paláci, který ji umožnili francouzští vlastenečtí voliči. Označuje se za lidovou kandidátku, která odmítá arogantní politiky, diktující Francouzům, jak s emají chovat. Kritizuje otevřené hranice, euro a globalizaci. Chce obnovit velikost Francie a odkazuje se na generála de Gaulla a jeho slavnou řeč z Casablanky. Celé shromáždění v Henin-Beaumont na závěr začalo zpívat francouzskou hymnu.

Vystupuje poražený kandidát republikánů Francois Fillon. Mluví o tom, že rozhodnutí, koho podpoří v druhém kole nebylo lehké. Přesto se rozhodl rozhodnout volit v 2. kole Macrona, protože Národní fronta vznikla jako strana postavená na násilí a prezidenství Marine Le Penové by Francii přineslo bakrot a evropský chaos.  Jeho představa o Francii dnes neupěla. Zdálo se, že Fillon měl slzy v očích.

Další čelní socialisté pro Macrona. Podpořili ho premiér Cazneuve i ministr zahraničí Ayrault. To může být ale také konec Socialistické strany, jak jsme ji znali dosud, protože vrcholní socialisté asi nemají dohodu s Macronem o podpoře v parlamentních volbách, které přijdou měsíc po druhém kole a budou také velmi důležité. Socialisté by se mohli proto rozpustit v Macronově hnutí En Marché!.

Macron v prohlášení pro tiskovou agenturu uvedl, že dnešní výsledek znamená otočení stránky ve francouzských politických dějinách.

Další hlas z pravice pro Macrona. K jeho volbě vyzval bývalý premiér Raffarin. 

Kandidát socialistů Benoit Hamon vyystupuje jako první z kandidátů a vyzývá k volbě Macrona pro druhé kolo, protože Le Penová je podle něj "nepřítelem republiky". Macrona ale označil za někoho, kdo nepatří k levici.

Jeden z hlavních lídrů pravicové strany Republikáni Estrosi již podpořil pro druhé kole Emmanuela Macrona. 

Potrvdí-li se odhad, jsou volby zemětřesením, kdy se poprvé v dějinách francouzské páté republiky nedostal do 2. kola žádný kandidát dvou tradičních stran (socialistů a gaullistických republikánů).  

První oficiální odhad:

centrista Macron 23,7 %

protestní kandidátka Le Penová 21,7%

konzervativec Fillon 19,5 %

komunisrický kandidát Mélenchon 19,5 %

socialista Hamon 6,2 %

pravicový suverenista Dupont-Aignan 5 %

Odhad volební účasti z 19:20 činí 77 %. To by znamenalo pokles oproti roku 2012 o více než 2 procnta.

Co uvidíme po 20. hodině? Nepůjde o exit-poll - dotazování voličů při odchodu z volebních místností, ale o tradiční francouzský odhad, jak ho používají v zemi již od 60. let. Výzkumníci vybrali přibližně 200 volebních místností na venkově a v menších městech tak, aby byly reprezentativním vzorkem. Tam zjistí volební výsledky, protože půjde o místnosti uzavřené již v 19 hodin. Výsledky potom budou podrobeny počítačové analýze, která vyprodukuje volební odhad. Větinou nemá tento odhad větší chybu než 1 % u každého kandidáta. Letos to ovšem může znamenat, že výsledek zůstane otevřený.

Belgická televize RTBF pokračuje ve zveřejňování vlastního zpochybňovaného odhadu, podle jejich údajů z 19 hodin by měl zvítězit Macron s 26 %, druhá by měla skončit Le Penová 23 %, třetí Mélenchon s 21 % a až čtvrtý Fillon se 17 %.

Před prvními reálnými odhady, které očekáváme po 20. hodině, si připomeňme, že francouzská prezidentská volba je dvoukolová. Kandidát potřebuje ke zvolení v dnešním kole 50 % plus 1 hlas. Neočekává se ovšem, že na tento výsledek některý z 11 kandidátů dosáhne, a proto by mělo 7. května proběhnout druhé kolo, v němž se střetnou dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů v dnešním klání.

Volit se bude již jen 40 minut, a to již jen v největších městech Francie. Dnes se volilo také v Praze, kde do voličského seznamu zapsalo přibližně 2 500 Francouzů žijících v Ceské republice.

Francouzská komise pro předvolební průzkumy zpochybnila "belgické" průzkumy, které podle ní nedělalal žádná z osmi velkých agentur pro výzkum veřejného mínění, a varuje před tím, aby jim lidé věřili.

Sociálními sítěmi koluje mnoho údajných odhadů či průzkumů. Členka volebního týmu Duponta-Aignana tvrdí, že podle průzkumu je stav následující:

Macron 23.5
Le Pen 21
Fillon 21
Melenchon 19

Za necelých 15 minut se zavře většina volebních místností v kontinentální Francii. Ještě hodinu se ale bude volit ve velkých městech. Výsledky se budou moci ovšem zveřejňovat až po uzavření všech volebních místností ve 20:00. Očekává se ovšem, že první odhady mohou přijít i později, protože v dřívějších volbách se na venkově volilo jen do 18:00, a agentury proto měly větší časový prostor pro přípravu odhadů. První odhady nemají být postaveny na exit-pollech ale na prvním sčítání hlasů z místností, které již budou uzavřené. 

Z velké pětky budou všichni kromě Marine Le Penové trávit volební večer na různých místech v Paříži. Jen kandidátka protestní Národní fronty setrvá v severofrancouzském Henin-Beaumontu.

A do hry opět vstupuje belgická televize RTBF, která tvrdí, že "podle několika průzkumů" vede v 17:45 Macron s 24 % a následují ho Le Penová, Fillon a Mélenchon, kteří mají mezi 18 a 20 %. Připomeňme, že před pěti lety se podobné zvěsti v belgických médiích nakonec jako přesné nepotvrdily.

A do hry opět vstupuje belgická televize RTBF, která tvrdí, že "podle několika průzkumů" vede v 17:45 Macron s 24 % a následují ho Le Penová, Fillon a Mélenchon, kteří mají mezi 18 a 20 %. Připomeňme, že před pěti lety se podobné zvěsti v belgických médiích nakonec jako přesné nepotvrdily.

A do hry opět vstupuje belgická televize RTBF, která tvrdí, že "podle několika průzkumů" vede v 17:45 Macron s 24 % a následují ho Le Penová, Fillon a Mélenchon, kteří mají mezi 18 a 20 %. Připomeňme, že před pěti lety se podobné zvěsti v belgických médiích nakonec jako přesné nepotvrdily.

A do hry opět vstupuje belgická televize RTBF, která tvrdí, že "podle několika průzkumů" vede v 17:45 Macron s 24 % a následují ho Le Penová, Fillon a Mélenchon, kteří mají mezi 18 a 20 %. Připomeňme, že před pěti lety se podobné zvěsti v belgických médiích nakonec jako přesné nepotvrdily.

Ve Francii se podobně jako třeba u nás nevěnuje tolik pozornosti prvním dámám, jak to bývá zvykem třeba při prezidentských volbách v USA. Přesto si můžeme představit možné protějsšky prezidentských kandidátů.

Už byla řeč o manželce Emmanuela Macrona Brigitte Macronové, s níž se centristický kandidát seznámil, když ho učila na střední škole. Traduje se, že kvůli o 24 let starší ženě, ho dokonce rodiče poslali dostudovat střední školu do Paříže. Přesto se netradiční pár nakonec vzal.

Manžela aktuálně nemá dvakrát rozvedená Marine Le Penová, která ovšem žije se svým partnerem, místopředsedou Národní fronty Louisem Aliotem. Původním povoláním právník má zajímavý původ, protože jeho maminka přišla jako Francouzka z Alžíru, když tam byla Francie poražena. Aliot má ovšem i židovské předky, což by mohlo být překvapivé ve straně, jejíž zakladatel Jean-Marie Le Pen si pohrával i s antisemitismem. Jeho dcera ovšem tuto politiku opustila.

Jméno maželky Francoise Fillona zná celá Francie, protože podlí byla pojmenována aféra Penolepegate s vyplácením poslaneckých asistenských peněz. Penelope Fillonová je původem z britského Walesu.

Zahraniční maželku má ovšem i kandidát socialistů Benoit Hamon, který si vzal Gabriellu Gullar, kerá je napůl Dánka a napůl Katalánka. Překvapivá je její profese, protože pracuje jako konzultantka globální firmy s luxusním zbožím LVHM, což trochu nekoresponduje se silně levicovou politikou jejího manžela.

Oficiálně sám žije i rozvedený kandidát komunistické koalice Jean-Luc Mélenchon. Média spekulůují o jeho vztahu s herečkou Saïda Jawadovou, která je o 22 let mladší, ale on sám láká voliče na to, že na něm voliči kvůli absenci první dámy ušetří.

Belgická televize také "leakla" údajný dílčí výsledek exit-pollu (průzkumu mezi voliči odcházejícími z volebních místností). Podle RTBF tento údajný průzkum ukazoval v poledne následující podporu silné čtyřky kandidátů:

Macron 24%

Podle stejného belgického zdroje Macrona zvítězil s 45 % mezi Francouzi v Severní Americe. Údaj prý ale nezahrnuje výsledek z Montrealu. druhý měl v Americe skončit Fillon s 25 %. Le Penová si měla připsat v USA a Kanadě jen něco málo přes 6 %.

Na belgická média se nevztahuje zákaz informovat předběžně o výsledcích voleb, takže to už celé odpoledne činí. Na stránce belgické televize RTBF se už objevily finální, ale neověřené výsledky z francouzských zámořských území v Americe. Ve těch ze čtyř měl vyhrát kandidát komunistů Mélenchon: na ostrovech St. Pierre et Miquellon s 35 %, na Martiniqu s 27 % a ve Francouzské Guyaně s 24 %. Jen na Guadellupu měl nejvíce uspět Macron s 30 %. 

V 17 hodin odvolilo podle oficiální informace ministertsva vnitra 69,42 % oprávněných voličů. To znamená jen opravdu lehký pokles oproti roku 2012, kdy v tuto dobu mělo volební akt za sebou již 70,59 % voličů. Pokles je tedy v tuto chvíli jen 1,17 %. Obecně se má za to, že nižší účast by více pomáhala Marine Le Penové s jejími odhodlanými protestními voliči a Francoisi Fillonovi, které má voličskou zákludnu mezi staršími voliči s velkou volební disciplínou. Dosavadní účast je ale jakousi zlatou střední cestou, takže z ní mnoho odvozovat nelze.

V 17 hodin zveřejní francouzské ministerstvo vnitra nový údaj o účasti. Zatím je ovšem jasné, že vysoký zájem o výběr prezidenta mají Francouzi v zahraničí. Po včerejších frontách v Kanadě se totéž opakuje v Londýně či Berlíně, ale také v bývalé francouzské kolonii na indickém subkontinentu - v Pondicherry.

Oba kandidáti, kteří se snaží na poslední chvíli ještě překvapivě probít do druhého kola, konzervativní republikán Francois Fillon i reprezentant komunistické koalice Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon, odevzdali své hlasy v Paříži. Fillon nepřekvapivě volil jinde než jeho manželka, která byla středobodem aféry, v níž Fillon přišel o část své původně vysopké podpory. Fillon je ekonomicky thatcherista a chce reformotovat stále dost regulovanou francouzskou ekonomiku. Je nakloněn spolupráci s Ruskem v boji s islamisty. Doma chce přitvrdit v otázkách bezpečnosti.

Naopak bývalý socialista a nynější europoslanec Mélenchon, který si později založil vlastní Levicovou stranu (PG) a spojil ji do koalice s Francouzskou komunistickou stranou, chce provést "občanskou" revoluci po vzoru některých levicových populistů z Latinské Ameriky, odejít z NATO a vyhlásit referendum o vystoupení z EU. Mélenchon chce také zvýšit zdanění bohatých až na 90 %. V kampani ho na některých mítincích zastupoval hologram, na který byl promítán, aby využil své skvělé řečnické umění. Podle posledních průzkumů je nejpopulráněnjším francouzským politikem, což si ale nemůžeme plést s podporou v prezidentské volbě.

Marine Le Penová - další velkých favoritek na postup do druhého kola - volila ve svém "politickém domově" ve městě Henin-Beumont na severu Francie, které patří do regionu postiženém úpadkem průmyslu. Zde kandidovala i loni v regionálních volbách. Na místě proti ní demonstrovaly svlečené členky hnutí Femen.

V pyrenejské vesnici Lourdio-Ichere do urny hlas hodil také její starosta  a místní nezávislý poslanec Jean Lassalle. Ve Francii se dřívější poslanec za centristické hnutí Modem stal známějším, když v parlamentu přerušil vystoupení tehdejšího monistra vnitra Nicolase Sarkozyho zpěvem okcitánské hymny. Okcitánci, ke kterým Lassalle sám patří, tvoří na jihuzápadě Francie národnostní menšinu s vlastním jazykem. Držel také 39 dní hlaovku proti odchodu továrny firmy Total z regionu. Pěšky zase jindy obešel 6 tisíc kilometrů po celé zemi, aby "potkal Francii." Nyní kandiduje za vlastní hnutí Braňme se ! (Resistons!), které staví na kritice stavu ve venkovských oblastceh Francie. Šance na výrazný výsledek ale nemá. 

Ve výčtu očekávaných outsiderů dnešní volby chybí ještě také Francois Asselineau, který se také pokouší brát voliče v prostoru mezi Fillonem a Le Penovou. Jako suverenista chce odejít z EU i NATO a má rád různé konspirační teorie, často mluví o americkém imperialismu. Původně patřil k předchůdcům dnešních konzervativců, ale nyní vede vlastní Lidový republikánský svaz (UPR). Bývalý diplomat a úředník volil v Paříži, ale asi nedosáhne na víc než na 1 až 2 procenta.

Francouzská společnost Visibrain zveřejnila analýzu provozu na sociálních sítích. Mezi 11. a 13. hodinou se nejčastěji objevovaly zprávy o Marine Le Penové (27,2 % všech zmínek o kandidátech). Následovaly ji zprávy o Emmanuelu Macronovi (19,9 %) a Francois Fillonovi (18,7 %). 

Mez volební outsidery patří také kandidát trochu tajemného uskupení Solidarita a pokrok Jacques Cheminade (79 let). Jeho strana je francouzskou odbočkou mýty opředeného hnutí La Rouche, který založil Američan Lyndon La Rouche jako součást levicového studentského hnutí v 60. letech, ale od té doby se posunulo do zvláštní směsice konspiračních teorií. Uskupení podporuje gigantické celosvětové stavby či kolonizaci Měsíce. Podle Cheminadeova prezidentského volebního programu to bude první předstupeň k osídlení Marsu...

Benjamínek dnešních voleb a podle průzkumů papírový favorit Emmanuel Macron odvolil v sevrofrancouzském městě Touquet u kanálu La Manche. Doprovodila ho jeho o 24 let starší manželka Brigitte, se kterou se poznal na středoškolských studiích. Macron kandiduje za vlatsní hnutí Kupředu! (En Marche!), které má překlenout rozdíly mezi pravicí a levicí a přinést moderní a efektivní řešení. Macron je silně proevropský a sbírá hlavně hlasy socialisty Hollanda a centristy Bayroua z roku 2012. V menší míře získával dle průzkumů i hlasy pravice. Jeho problémem může být nizká míra pevnosti přesvědčení u jeho příznivců. Kdyby se stal v 39 letech prezidentem, byl by vůbec historicky nejmladším šéfem Elysejského paláce.  

Vlastní hlas už má ve volební urně v Bordeaux také další ultralevicový kandidát z řad volebních outsiderů Philippe Poutou. Lídr Nové antikapitalistické strany o sobě tvrdí, že je vůbec prvním dělníkem, který v roce 2012 kandidoval ve Francii na prezidenta. Poutou, který tehdy získal jen 1,15 %, si letos věří na víc, protože na sebe upozornil vystupováním v televizních debatách. Dělník v automobilce tvrdě kritizoval aféry Fillona i Le Penové a jako jediný přišel do studia v džínách.  Hlásí se k neokomunismu. Cílem jeho i jeho strany, která má trockistické kořeny, je odstranění kapitalismu.

Kolem desáté ráno k urnám přišli zástupci Socialistické strany, která zemi (ještě) vládne. V Yvelines odvolil místní poslanec Benoit Hamon, který jako vítěz socialistických primárek zkouší stranu zachránit posunem hodně vlevo. Bývalý ministr školství se orientuje na témata moderní ekonomiky a slibuje každému Francouzi, že mu stát bude vyplácet 750 euro měsíčně. Peníze na to chce získat legalizací marihuany a zdaněním robotů. Průzkumy mu ale dávají jen mezi 7 a 9 procenty. Může ovšem nakonec i bojovat o hranici 5 procent, která znamená státní finanční podporu na kandidátovu kampaň. Moc nepúomáhá ani fakt, že v jeho prospěch odstoupil kandidát zelených europoslanec Yanick Yadot.

Krátce po socialistickém kandidátovi odvolil ve městě Tulle, kde byl v letech 2001 až 2008 starostou, i prezident Francois Hollande - historicky první prezident V. republiky (od roku 1958), který se rozhodl kvůli nepopularitě neobhajovat po prvním mandátu prezidentskou funkci. 

S návštěvou volební místnosti si přivstala i krajně levicová kandidátka strany Dělnický boj Nathalie Arthaud, která volila nedaleko Paříže. Šéfka této trockistické strany vyhlašuje, že je jedinou opravdu komunistickou kandidátkou a chce zrušit hranice i kapitalismus. Profesorka ekonomie chce být hlasem nezaměstnaných a vykořisťovaných a bojovat proti milionářům. Před pěti lety dostala ale jen 200 tisíc hlasů, což znamenalo zisk 0,56 % a nejhorší výsledek pro Dělnický boj v prezidentských volbách. Při rozvalu tradiční francouzskjé levice si nyní věří na víc, ale v cestě ji asi bude stát popularita komunistického kandidáta Mélenchona. 

Jako první z 11 prezidnetských kandidátů dnes ráno odvolil pravicový kandidát Nicolas Dupont-Aignan. Politik známý pod zkratkou NDA původně patřil k největší francouzské pravicové straně, ale rozešel se s ní při schvalování Lisabonské smlouvy o EU, které považoval za porušení výsledků francouzského referenda o evropské ústavě z roku 2005. Následně si založil vlastní stranu, která se nyní jmenuje Povstaň Francie (Debout la France) a za níž obhájil poslanecký mandát. Zároveň starostuje v obci Yerres, kde také dnes odevzdal svůj hlas. Politicky vzývá tradiční gaullismus a označuje se za suverenistu, který chce naprosto samostatnou Francii. Kritzuje NATO i EU. Svou pozici vidí mezi Fillonem a Le Penovou, a právě je chce připravit o voliče. Jak v tom bude úspěšný může ovlivnit, zda oba jmenovaní favorité postoupí do druhého kola. Kandidoval již před 5 lety, kdy si připsal 1,79 %. Dnes si věří na lepší výsledek, protože mu předvolební průzkumy předpovídají 4 až 5 procent.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo volební účast v metropolitní (evropské) Francii ve 12 hodin. Ta činí 28,54 %. Účast je zatím o čtvrtinu procenta vyšší než před pěti lety, ale zaostává o téměř 3 procenta za prezidentskými volbami v roce 2007.

Policie evakuovala volební místnost v Besanconu, protože před vchodem do ní bylo nalezeno ukradené auto s falešnou poznávací značkou a běžícím motorem. 

Kromě kontinentální Francie a zámořských území volí také Francouzi žijící v zahraničí. Jejich počet francouzská vláda odhaduje na 2 až 2,5 milionu, ale ve volebních seznamech jich je zapsáno "jen" 1,3 milionu. Největší podíl z nich tvoří Francouzi ve státech EU a v Severní Americe. Jedna z 66 564 volebních místností se proto nachází na francouzské ambasádě v Praze.  

Prezidentské volby už skončily ve francouzských "koloniích" v Karibiku. Účast tam byla o několik procent nižší než před pěti lety. ve Francouzské Guyaně volilo 37 % oprávněných, na ostrově Martinique dokonce jen 34 %. V zámořských územích je tradičně zájem o to, kdo bude francouzským prezidentem nejnižší. 

V sobotu ve Francii platil zákaz předvolební propagace i zveřejňování předvolebních průzkumů. Využila toho některá francouzsky píšící média v Belgii a Švýcarsku, která zveřejnila "opravdu poslední" průzkumy. 

Belgický list La Libre zveřejnil následující čísla:

Le Pen 26%
FIllon 22%
Macron 21%
Mélenchon 17%

Švýcarské noviny Tribúne de Genéve mají podle "svého" posledního průzkumu trochu jiná čísla:

Macron 24 %

Le Pen 23 %

Fillon 20,5 %

 Mélenchon 18,5 %

V osm hodin ráno se otevřely volební místnosti pro 47 milionů francouzských voličl v kontinentální Francii. Volit mohou ve více než 66 tisících volebních místnostech. Již včera v poledne středoevropského času ovšem začali volit Francouzi v některých zámořských územích. Jako první se otevřely právě v sobotu ve 12:00 volební místnosti na malých atlantických ostrovech St. Pierre et Miquelon nedaleko kanadského pobřeží. Možnost volit dostali také občané Francie žijící v Americe, a to na francouzských zastupitelských úřadech.

Volební místnosti se zavřou v drtivé většině kontinentální Francie v 19:00, ale až do osmé večer se bude volit v největších městech. Až v ten okamžik začnou být zveřejňovány první odhady výsledků.

A další zaručený odhad. Teď už podle belgického listu La Libre definitivního výsledku: Macron: 24%, Le Pen: 21%, Fillon: 21%, Mélenchon: 19%. Neficiální odhady si tedy dost odporují.

Francouzská média musí podle zákona o průběžných výsledcích mlčet, takže se věnují jiným měřením. Le Figaro například píše, že na twitteru bylo v 17 hodin nejčastěji používáno jméno Marine Le Penové (29,3 % všech zmínek o kandidátech). Následují Mélenchon s 18 % a Macron s Fillonem se 17 %.