Realisté a Tomio Okamura loví voliče ve stejných vodách. Budou oběma stačit?
Mladá politická strana Realisté v čele se známým politologem Petrem Robejškem odkryla své programové karty pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Voliče chce lákat například na možnost občanů vetovat na přijímané zákony, odmítnutí eura i nelegální migrace či na Ústavou zaručeného práva držet zbraň. Přestože Robejšek je kultivovaný akademik, své voliče bude lovit především ve vodách, kde již má svoji udici nahozenou Tomio Okamura. Tedy v tůních slyšících na jednoduchá, nekomplikovaná a populistická řešení.
V České republice po takových řešeních poptávka skutečně je a není malá. Svědčí o tom právě volební úspěchy strany okolo Okamury, a to jak v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, tak i loni v některých regionech během krajských voleb. Příznivci těchto řešení se počítají ve stovkách tisíc lidí a to skutečně není málo.
Problém však může nastat či nastane v situaci, když se o takto smýšlející voliče bude ucházet více subjektů. Klidně i jen dva. Najednou může dojít k situaci, kdy jak Okamurova strana Svoboda a přímá demokracie (SPD) tak i Robejškovi Realisté osloví takové (a určitě to nebude zanedbatelné) množství voličů, že to nakonec ani jedné ze stran k parlamentní účasti stačit nebude.
Takový scénář může být poměrně realistický třeba kvůli tomu, že v posledních sněmovních volbách to Okamurovi házeli i lidé vzdělaní, kultivovaní a dobře situovaní jen kvůli tomu, že se prostě báli imigrace a chtěli rázné řešení. A on jim ho nikdo jiný (a trošku relevantní) s výjimkou Okamury tehdy zkrátka nenabízel. Takoví lidé se se svou volbou sice nikde veřejně nechlubili, ale za plentou měli jasno.
Vše o parlamentních volbách 2017 na Reflex.cz >>>
Nyní však titíž lidé dostanou podobnou nabídku, ale od kultivovaného člověka z akademického prostředí, s mezinárodním renomé a jasnou vizí a odhodláním. Lidé mu nemusí zrovna baštit vetování zákonů či tříměsíční vojenskou službu, ale třeba uslyší na jeho odpor vůči euru a snahu nadřadit českou Ústavu nad mezinárodní smlouvy. Lze předpokládat, že Realisté vypracují pod taktovkou mediálně protřelého ekonoma Pavla Kohouta i ucelený hospodářský koncept a srozumitelný program.
Grády letošním volbám dodá skutečnost, že hned několik subjektů tančí na tenké hraně zvolitelnosti nebo zažívá nemalý pokles volební přízně. V takové situaci i tyto strany mohou sáhnout po jednoduchých receptech a řešeních, která dosud přehlížely nebo se jich alespoň na oko veřejně štítily. Při klesající ochotě lidí chodit k volbám to bude skutečná řež a rozhodovat mohou i pouhé desítky či stovky hlasů.
Následky mohou být ale velmi fatální. Například v roce 2010 propadla téměř pětina hlasů, přičemž každou ze čtyř „větších“ tehdy neúspěšných stran volilo 120 tisíc voličů a více. Letos se může tento scénář opakovat.
