Ekonom Vladimír Pikora o předvolebních plánech ČSSD: Zoufalé strany mají zoufalé programy
Je mi smutno, je mi úzko. Četl jsem program ČSSD. Vážně si politici myslí, že mohou lidem do očí tak lhát a vymýšlet si? Nebo si myslí, že programy nikdo nečte a mohou do nich napsat cokoli?
Asi hlavním volebním tahákem ČSSD je, že slibují voličům do pěti let průměrný plat 40 000 korun měsíčně. Pojďme se nad tím zamyslet. V roce 2016 dosáhla průměrná mzda 27 589 Kč. Pokud by v roce 2021 měl průměr překročit 40 000, musí v průměru každý rok růst o 7,8 %. Je to reálné?
Není! Průměr růstu za poslední čtyři roky je 2,8 %. Dobře, mohli bychom říct, že to zrovna bylo období extra nízké inflace, a proto rostly mzdy extra pomalu. Podívejme se tedy na průměr za posledních dvacet let. To jsme měli období i velmi vysoké inflace. Průměrný růst mezd za dvacet let činí jen 5,4 %. O víc než sedm procent rostla mzda naposledy v roce 2008. Proč by zrovna teď měly růst mzdy skoro třikrát rychleji než za poslední čtyři roky?
Skok mezd může v kratším období vyvolat ČSSD třeba tím, že v ekonomice rychle zvýší produktivitu práce. To je ale krajně nepravděpodobné. Produktivitě pomáhají například nové investice či lepší institucionální a podnikatelské prostředí. To je však běh na dlouhou trať. Musela by se změnit struktura ekonomiky, a to se neudělá za jedno volební období. Navíc v minulém období růst produktivity ČSSD zazdila tím, že podporovala výstavbu skladů. To je tak primitivní část ekonomiky, že v ní nikdy vysoké mzdy nebudou. I díky ČSSD je ČR levnou montovnou.
Další možností je růst cen. Neboli inflace. Což asi nebude zrovna ten nejlepší způsob, jak mzdy zvýšit. Bývalý člen ČSSD a dnes guvernér ČNB J. Rusnok na tom sice usilovně pracoval intervencemi proti koruně, ale stejně se mu to nepodařilo. Přes dva bilióny vynaložila ČNB na oslabení koruny, a tedy na růst cen zboží z dovozu. Přesto je inflace nízká a platy také.
Pak je tu další možnost, a to je ohromný převis poptávky po zaměstnancích nad nabídkou zaměstnanců. Prostě období přezaměstnanosti. To právě tenhle stav v roce 2008 vedl k rychlému růstu mezd. Jenže když něco moc zdraží, obvykle na to ekonomika reaguje nižším zájmem — neboli v tomto případě nižším zájmem o zaměstnance. Podobná situace byla tehdy i v zahraničí a výsledkem byla téměř globální recese. Zatímco v roce 2008 byla průměrná nezaměstnanost 5,4 %, o dva roky později činila devět procent. Jinými slovy, rychlý růst mezd nepodložený růstem produktivity se vrátil ekonomice jako bumerang.
Kromě zvýšení průměrných platů sociální demokraté také v programu slibují do pěti let zvýšení minimální mzdy alespoň na 16 000 korun. Další zoufalost. Další účinný nápad, jak ekonomice a nám všem ublížit. Dnes je minimální mzda 11 000 korun. I tady platí, že aby bylo 16 000 dosaženo, musí růst minimální mzda každý rok o 7,8 %. To je šílené. Pro lidi s minimální mzdou je to ortel nezaměstnanosti. Právě procházíme 4. průmyslovou revolucí, kde roboti pomalu nahradí všechnu rutinní práci a postupně i složitější práci prodavaček a řidičů. Už nyní můžeme pozorovat, jak se velké řetězce zbavují prodavaček ve prospěch samoobslužných pokladen. Rychlý růst minimální mzdy tento proces jen výrazně urychlí.
Nedůvěryhodnost programu graduje, když se dočtete: „Růst musí být vidět všude, na venkově i ve městě, v peněženkách zaměstnanců, rodin i seniorů stejně jako u místních malých a středních podniků.“ To jako i těm „pijavicím“ OSVČ, o nichž minulý týden tak „hezky“ mluvil senátor M. Štěch? Dělá si ČSSD legraci, nebo pan senátor nezná program své mateřské strany, nebo papír snese vše?
Vše o parlamentních volbách 2017 na Reflex.cz >>>
Hrůzostrašnou vzpomínku na kolektivizaci z padesátých let oživí následující věta programu: „Prosadíme rozpočtově neutrální sblížení administrativního a daňového zatížení malých družstev a podniků s OSVČ. Tím zvýšíme motivaci živnostníků zakládat malé podniky a družstva a neživořit jako soukromník, který má problém ,utáhnout‘ svůj provoz.“ To snad nemyslí vážně!
Třešničkou na dortu je další harakiri s DPH. Měnila se snad v posledních letech málo? Základní potraviny mají být nově v nižší sazbě. Tak proč už tam dávno nejsou? Neměli snad socialisté ve vládě premiéra?
Když text člověk dočte, říká si: A řešili vůbec, kde na to vše vezmou a co to udělá se státním dluhem? Ne. Slovo dluh se v textu objevuje, jen když se mluví o zdanění korunových dluhopisů. Že by existoval státní dluh, že ho socialisté za X posledních vlád, kde byli, zněkolikanásobili, se nikde nedočtete. Klidně budou dál žít na úkor našich dětí a slíbí cokoli.
Kdo ten program psal? Mají vůbec socialisté nějakého ekonoma? Koho si najali tentokrát? Říká se, že v minulých volbách psal jeden ekonom programy hned tří dost odlišných stran. Že by znovu…? Ale co má dělat strana, jež ekonoma prostě nemá? Jednoduše vyplodí program, kterým zaplácne prostor na svých webových stránkách, a víc už po něm neštěkne pes. Někdy mám pocit, že jsem snad jediný člověk, jenž programy čte. Vím, že je to nějaká úchylka. Běžný občan programy nečte. Koneckonců ANO v minulých volbách žádný program nemělo a uspělo. Dnes ještě nevíme, s čím do dalších voleb ANO půjde, ale už víme, že podle průzkumu je bude volit 32 % lidí. Na program kašlou, stačí jim jednoduchá marketingová hesla. To už tedy taky ČSSD mohla lidem rovnou slíbit 100 000 Kč měsíčně, bylo by to takové hezké kulaté číslo.
Autor je hlavním ekonomem analytického domu Next Finance
