Zemanovi jde o jeho vlastní ego a znovuzvolení. Že svým jednáním působí škody, je mu srdečně jedno
Prezident Miloš Zeman se omluvil z účasti na úterním odpoledním rakousko-českém obchodním fóru a nechal tam svého rakouského protějška Alexandera Van der Bellena sedět samotného. Podle hradního kancléře i mluvčího měl prý Zeman totiž spoustu úřadování a musel se chystat na svou návštěvu kraje Vysočina, z níž pak zamíří na dovolenou. Tímto svým gestem ale Zeman názorně ukázal, že na prvním místě stojí jeho vlastní ego, pak není dlouho nic a nakonec se někde krčí zájmy země, kterou má reprezentovat.
Abychom to dovysvětlili, je třeba dodat, že v dobu, kdy by měl Zeman správně sedět vedle svého rakouského protějšku a diskutovat s podnikateli ze země, která je významným investorem v Česku, předtáčela česká hlava státu svůj tradiční rozhovor pro jednu soukromou televizní stanici. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček se s tím jako největší trouba ještě chlubil na Twitteru. Vskutku prezidentské „úřadování“ nejvyššího státního významu.
To, že se ve skutečnosti jedná o ostudu a mezinárodní trapas, Zemanovi zjevně nevadilo a nevadí. On se zkrátka těší na svůj tradiční pořad, ve kterém si může říkat, co chce a v němž pravidelně uráží své oponenty včetně premiéra Bohuslava Sobotky. Kdyby tuto příležitost vynechal, co by asi dělal s těmi všemi bonmoty a rádoby vtipnými moudry, která beztak pracně vymýšlí po celý týden?
Mějme stále na paměti, že tyto hovory, které však sleduje jen minimum Čechů a otrlí zástupci médií, považuje Zeman za jeden z nástrojů kampaně za své znovuzvolení. Přitom to není zas až tak dávno, kdy veřejně slíbil, že v kampani nebude útočit na své protivníky a nebude se účastnit žádných debat. Jak vidno, účel světí prostředky a pragmatismus je také dobrá mocenská filozofie.
Ani výmluva na jeho dovolenou nebo pracovní návštěvu Vysočiny neobstojí. Prezidentovy jízdy po krajích (za krajské peníze) nejsou ničím jiným než předvolební kampaní. Nikdo ho k nim nenutí. Program si stanovuje sám, takže jeho okolí ví, zda a nakolik je unaven. A pokud potřeboval vyřídit nějakou agendu (a nikdo nepochybuje, že ji na Hradě nemá), mohl tak učinit v minulých dnech anebo úměrně tomu mohl zkrátit svůj chystaný program na Vysočině či účast na narozeninových oslavách svého kanceláře či předchůdce Václava Klause. Jeho omluva z rakousko-českého fóra je tak ve skutečnosti jen chabě maskovanou výmluvou. Zkrátka se mu nechtělo a hotovo.
Samozřejmě, že i prezident republiky má nárok na dovolenou a na odpočinek. Ten nikdo ani slovem nezpochybňuje. Ale pokud to situace vyžaduje, očekává se, že svoji dovolenou je schopen a připraven kdykoliv odsunout či přerušit, když to vyžaduje zájem jeho země. Návštěva Vysočiny a ani tlachání v televizi – na rozdíl od návštěvy hlavy státu sousední země - žádným státním zájmem nebyly a nejsou.
Podtrženo sečteno, Miloš Zeman všem názorně ukázal, že aktuální kroky ve své funkci podřizuje svému znovuzvolení a že je mu srdečně jedno, že svým neohrabaným jednáním činí celé zemi škody či ostudu. Jistě, možná je mu nepříjemné sedět s někým, jehož zvolení ve volbách si nepřál (neboť podporoval jeho protikandidáta), ale to je prostě politika. Považuje-li se ale za skutečného státníka, musí to vydržet a ustát se vším všudy. Na druhou stranu ať se potom nediví, že při jeho pověsti a přešlapech mu zůstávají dveře do některých prezidentských pracoven stále uzavřeny.
