Žaludky českých politiků jsou skutečné plechové a proto se neštítí agitovat úplně všude
Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek se v jednom ze svých posledních tweetů svěřil, že vyrazí do Liberce na hudební festival (který začíná tento čtvrtek) a tam bude veřejně debatovat s šéfem ANO Andrejem Babišem, proč není dobré a žádoucí řídit firmu jako stát. Nic proti tématu této diskuse, jen to prostředí je poněkud méně košer. Jak vidno, v Česku už je normální asi všechno. Politické půtky už se nyní řeší i na hudebních festivalech, kam si jedou lidi spíš odpočinout a poslechnout muziku.
Nemám nic proti tomu, aby politici jezdili na hudební či jiné kulturní festivaly. Ale jako řadoví návštěvníci, kteří tam jedou poslechnout si hudbu a setkat se s přáteli. Zkrátka aby splynuli s davem a moc na sebe neupozorňovali. Jak vidno, v posledních týdnech se ale vše úplně vymklo z kloubů. Politici jezdí na kulturní akce lovit voliče, agitovat a přesvědčovat je o tom, že oni jsou nejlepší a jejich konkurenti jsou lotři.
Je před volbami a každý hlas je dobrý, mohli by oponovat zastánci těchto praktik. Jenže lidé nejezdí na festivaly, aby poslouchali parlamentní panáky (kterých už tak mají plné zuby ze svého běžného života), byli nejrůzněji obtěžováni jejich placenými poskoky a ještě za to pořadatelům platili vstupné. Notabene, účast politiků nebo jejich diskuse ani není avizována na plakátech či internetových stránkách!
Vžijte se do situace: jdete například s dětmi na dětské zábavní odpoledne, ale dříve než dojdete k atrakcím nebo ke stánku se sladkostmi, už vám kdosi cpe koblihu, lízátko, balonek se stranickým logem nebo v krajním případě jakousi brožuru. Ačkoliv dítě z toho všeho jaksi rozum ještě nemá...
Abychom si to ještě více ujasnili, nemám nic proti diskusím na festivalech či jiných kulturních akcích. Dějí se. Ale probíhají s kapelami, spisovateli, herci, ale i sociology, historiky či jinými známými osobnostmi. Jenže pozor, tito lidé nejsou politici a nejsou tak přímo či nepřímo placeni z daní občanů. A to je zásadní rozdíl. A chce-li si festival nebo kulturní akce zachovat svoji úroveň a pověst, měli by si to jejich pořadatelé zapsat za uši a jakékoliv politické agitky zatrhnout.
Jako člověk, který v dobách svých vysokoškolských studií organizoval vystoupení a přednášky různých politiků na půdě univerzity, si pamatuji, jak jsem skoro před každou takovou akcí musel odpřisáhnout šéfovi katedry a mnohdy i samotnému děkanovi, že přednáška bude mít věcný charakter a nebude se jednat o politickou agitaci. A to se vždy povedlo. Třeba i proto, že tehdy se ještě všemi ctila a dodržovala politická neutralita akademické půdy. Nyní je zjevné, že kdokoliv už se může nakýblovat kamkoliv a tam rozdávat svá moudra.
Zástupcům politických stran samozřejmě nejde omezit vstup na takové masové akce. Oni to vědí a využívají toho (respektive zneužívají) do posledního puntíku a dokazují, jak plechový žaludek mají. Říkají si, když může prezident Miloš Zeman objíždět náměstí (a pak bez hnutí brvy tvrdit, že neagituje), proč by nemohli totéž oni.
Za pozornost by stál pokus, kdyby si politická strana otevřela stánek mimo areál festivalu a stejně i mimo areál by se konaly případné politické debaty. Pak by se skutečně ukázalo, jak velké podpoře se těší a na základě zájmu či nezájmu by jednotliví protagonisté poznali, co si o nich lidé skutečně myslí. Obávám se, že v takovém případě by většinu propagačních materiálů najatí straníci odvezli zpět do partajních skladů a pamlsky by se musely někomu darovat, aby se nezkazily. Nebo jsem úplně vedle a bylo by to zcela jinak?
