Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. Zdroj: Profimedia.cz

Přetěžká volba: Dát hlas nastrčené celebritě, nebo vysloužilému parlamentnímu matadorovi?

Jiří Štefek

Sestavování stranických kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny míří do finále. Jednotlivé partaje je mají odeslat příslušným krajských úřadům nejpozději do úterý 15. srpna. Pak budou mít ještě necelý týden na případnou úpravu kandidátky nebo personální rošády v jejich útrobách. Přístup stran se různí. Zatímco jedni sázejí na ostřílené matadory, jiní se snaží voliče navábit na celebrity všeho druhu. A co na to český volič? Komu tentokrát skočí na lep?

Soudě podle dosavadních průzkumů i dle nálad ve společnosti lze konstatovat, že český volič je zmaten, škrábe se na zátylku a neví. Ne, že by na tom před čtyřmi lety byl lépe, ale míra apatie, nezájmu či znechucení se s postupem času navyšuje. Volební účast je díky těmto emocím rok od roku nižší a je možné, že letos poprvé v dějinách naší země přijde k parlamentním volbám méně než 5 milionů voličů a účast bude činit jen nějakých 57 – 59 procent. A možná i méně...

Velká část běžných lidí neví, koho volit. V minulosti tito lidé svoji přízeň obměňovali a dávali to pokaždé někomu jinému, výsledkem však bylo stejné rozčarování. Pokud se těmto lidem během následujících dvou měsíců nezalíbí někdo jiný či staronový nebo nebudou od něj umluveni, zůstanou doma a volit nepůjdou.

Taktika jednotlivých politických stran je různá. Někde na přední místa kandidátek cpou vysloužilé poslance, ministry a vlivné straníky, jinde si berou na pomoc neokoukané tváře, úspěšné podnikatele, sportovce či celebrity. A nad tím vším cirkusem stojí volič a ptá se: mám to dát této straně, protože tam je ten úspěšný podnikatel nebo známý herec z televize nebo to dát tadytomu, který už sedí ve sněmovně čtvrté období, moc o něm není slyšel, ale aspoň nedělá průšvihy?

Jádro pudla totiž spočívá v tom, že ani sebehezčí celebrita nebo sebeúspěšnější podnikatel nemusí ve sněmovně nic dokázat. Jednak proto, že tam bude zvolen za určitou partaj s pevně danými pravidly a programem a hlavně nikde není psáno, že se své poslanecké práci bude věnovat stále a naplno. Co když bude nějaký průšvih v jeho firmě, co když přijde nabídka na dobrý film...?

Další kapitolou samou o sobě jsou lékaři, právníci a další významné profese, které mají vedle poslaneckého mandátu své praxe, které nehodlají zavřít a skrze něž chtějí vydělávat. Lidé jim přirozeně věří nejvíce, pro mnoho z nich však je poslanecká lavice jen solidní vedlejšák.

Potíž je tedy v tom, že moc dobře nevíme, kdo by se měl o přízeň voličů ucházet. Měli bychom totiž brát na zřetel, že taková osobnost by měla být bezúhonná, čestná, vzdělaná a empatická a měla by brát výkon funkce zákonodárce jako svoje poslání a věnovat se tomu naplno a neřešit ještě tisíce dalších šolichů, funkcí a činností všude možně i nemožně. Ač se snažím, jak se snažím, nenapadne mne více lidí než kolik je prstů na jedné ruce. A pak si vezměme, že do sněmovny a Senátu musíte takových lidí posadit 281.

Vše o parlamentních volbách na Reflex.cz >>>

Výsledek tohoto výběru je pak velice tristní. Stačí si totiž jen vzpomenout, jak zní jedna z prvních vět poslance či senátora, když je popotahován za špatnou docházku či další prohřešky. Tací lidé říkají, že se vstupem do politiky obětovali a mimo parlament by si vydělali mnohem více. Toto je třeba mít na paměti, obzvlášť v situaci, kdy se v některých krajích a v některých stranách rvou tito kandidáti o přední místa na kandidátkách doslova jako koně.