Čapí hnízdo: Předčasná radost z trestního stíhání Babiše
Shrňme si důsledek žádosti policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka v kauze Čapí hnízdo: měsíc před volbami bude Poslanecká sněmovna hlasovat o jejich vydání, což z volební kampaně udělá kýčovitý příběh. Jedni ho budou číst jako pronásledování hrdinů, druzí jako Boží úkaz a opožděný příchod spravedlnosti. Takhle narušený ráz volební kampaně může skončit jakýmkoli výsledkem.
Policejní žádost o vydání předsedy ANO Babiše a prvního místopředsedy Faltýnka má dvě roviny – faktickou a taktickou. Věcně jde o velice jednoduchý, zřejmě podvodný manévr získat evropské dotace pro farmu Čapí hnízdo. Od března minulého roku, kdy o celé kauze probíhala rozprava na půdě Poslanecké sněmovny, je nejasné pouze jedno – kdo se měl pravděpodobného pokusu o dotační podvod dopustit? Vzhledem k omezenému okruhu aktérů se jedná o ten druh vyšetřování, kde musí ze strany bezpečnostních složek padnout jednoznačné ano, ano, ne, ne do několika měsíců.
Nejpozději v lednu 2017 se z prostředí pražské kriminální policie proslýchalo, že vyšetřovací spis je zkompletovaný. Stále však chybělo razítko nejdříve dozorujícího státního zástupce z městského státního zastupitelství a později ze strany dohledu (pražské vrchní státní zastupitelství). Konkrétně žalobkyně Bradáčová dělala prověrku spisu více než tři měsíce, ale vzhledem k neprůstřelnosti argumentů musela nakonec říct, že spis je věcnou podstatou OK. Pak se další měsíce hrály hry, o nichž zatím nic nevíme.
Na to, proč všechno tak trvalo, se dá odpovědět jen tehdy, když rozpleteme rovinu politicko-mocenskou. Babiš je vlivný muž a bezpečnostní aparát v čele se státními zástupci s ním celé roky hrál své mocenské hry na to, jak získat více pravomocí pro veřejnou žalobu. Babiš jim podle všeho zase „nezištně“ poskytoval informace na své ekonomické konkurenty a stal se vhodným spojencem na cestě k větším pravomocem.
Nejspíš všechny tyhle věci vedly k tomu, že závěry vyšetřovatelů se pořád odkládaly a odkládaly, což jednoznačně padá na vrub dozorových, a především dohledových státních zástupců. Máme co dělat s novým fenoménem. Někdejší politizaci policie nahradilo zpolicejňování politiky, k čemuž v posledních šesti letech obrovsky přispěla média.
Rozhodně bude žádost o vydání na českou politiku působit destruktivně – podobně jako policejní razie na Úřadu vlády ČR v červnu 2013. Jinak řečeno: průvodní velká slova policistů Šlachty a žalobce Ištvana a chudičké závěry čtyři roky poté. Tentokrát jde říct: skupina policistů a státních zástupců, kteří před lety vsadili na Babiše, se prostě od něj nějakým způsobem emancipovala, což nic neříká o tom, jestli dotační podvod byl, nebo nebyl spáchán. Jen to vede k opatrnosti. V prostředí selektivní spravedlnosti není velké jásání na místě.
Kriminalizace české politiky pomůže jen těm, kdo na jejích troskách budou chtít ukázat na její prohnilost a svou vlastní velikost. To není boj čistých proti špinavým. Proto není třeba žádosti o vydání nějak zvlášť tleskat. Je to boj ambiciózních proti ještě ambicióznějším a paradoxně to Babišovi může dodat další hlasy.
Obecně řečeno: je dobře, že se situace kolem vyšetřování možného dotačního podvodu konečně pohnula. Stejně důležité bude zjistit, jaké motivace vedly k oddalování tohoto kroku a jaké výměnné obchody se v zákulisí odehrály.
