Dnešek je váš, zítřek je náš aneb Bez Babiše u vlády možná nevznikne budoucí koalice pro změnu
Osmadvacet let po převratu většina Čechů preferuje moderní diktaturu s demokratickou tváří. Soudě podle podpory, která se před říjnovými volbami dostává třem politickým uskupením (ANO, Okamura, komunisté), které mají podobné uspořádání – přímo nebo nepřímo – ve své volební agendě.
Jejich vzestup je usnadněn tím, že ve společnosti sílí opovrhování klasickou demokracií, která udělila tolik práv různým zájmovým skupinám typu Zelených a současně tolik moci úředníkům, že vybudovat například veřejnou stavbu je projekt na desetiletí.
Demokracie se pro stále více lidí stává symbolem tuhého a nepružného systému, takže není divu, že obracejí svou pozornost k moderním diktaturám s demokratickou tváří typu Číny nebo Ruska, kde postavit rychlodráhu je víceméně věcí politického rozhodnutí.
Ve společnosti je současně cítit všeobecné napětí, závist a hledání „nepřátel ve vlastních řadách“, na ně pak pohotově ukazují prstem politici typu Babiše, Okamury nebo Filipa, aby z nich mohli udělat univerzální viníky společenských problémů. Před sedmdesáti lety se veřejně nadávalo na kulaky, křečky a keťasy, dnes na korupčníky.
Pocit voličské trojkoalice (ANO, Okamura, KSČM) vyrůstá z toho, že vnímá svět přes majetkové nerovnosti, které přinesl listopad 1989. Navzdory tomu, že podle statistik organizace ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD) vydělává desetina lidí s nejvyšším příjmem v České republice v průměru „jen“ 5,6krát více než desetina nejchudších. To řadí Česko na čtvrté místo mezi 35 členskými státy této organizace.
Z hlediska příjmové chudoby jsme dokonce na třetím místě. I tak vítězí postoj oněch tří stran, které se prezentují jako budoucí kladivo na bohatší sousedy. Volební slib hnutí ANO zavést speciální telefonní linku a mailovou adresu na udávání ještě za tepla je toho pěknou ilustrací.
Na druhou stranu: všechno zlé je k něčemu dobré. Je možné, že někdo hodně nahoře zkouší naše postoje, naši víru a naši malověrnost. Jinak řečeno: bez tlaku sovětského Ruska by nevzniklo NATO ani Evropská unie. Dost možná, že bez Babiše u vlády nevznikne budoucí koalice pro změnu, která dokáže sloučit demokracii s efektivitou.
Jak to napsal Pavel Tigrid na titulu jedné své knihy: Dnešek je váš, zítřek je náš.
