Ekonom Vladimír Pikora: Jak ve volbách vyrobit nezaměstnatelného
Blíží se nám volby. Leckdo si toho možná už i všiml. Myslím toho, že se řeší ještě hloupější témata než obvykle. Mezi našimi politiky je obzvláště oblíbené kupříkladu zcela „nepopulistické“ téma, jako zvyšování minimální mzdy či důchodů. Ne že by to nebylo zajímavé — ale je tu něco ještě mnohem důležitějšího. Něco, co přežije déle než jedno volební období. Něco, o čem možná někteří politici ani nevědí. Odtikává nám bomba čtvrté průmyslové revoluce.
Zatímco my jsme se v posledních letech proměnili ve sklad a montovnu Evropy, Čína se pomalu mění z dílny světa na robotickou velmoc. Zatímco mnozí čeští politici si dali za prioritu větší integraci s EU a větší čerpání z jejích fondů, Čína si za svou prioritu stanovila robotizaci.
Dneska už víme na sto procent, že planeta projde dramatickou změnou. Přeměna již odstartovala, zatím stále nabírá a ještě bude nabírat grády. Mnoho profesí zanikne. Mnoho lidí přijde o práci. A mnoho lidí zase profesi, která dnes ještě neexistuje, získá. Tato revoluce se dotkne i nás.
Dnešní, rekordně nízkou nezaměstnanost nebudeme mít věčně. Dnes je situace nestandardní: nejsou lidé. Práci sežene téměř každý, kdo o ni opravdu stojí. Sklady nabírají a předhánějí se ve zlepšování platových podmínek, takže skladník má podle reklam brát víc než učitel. Není to podivné? Je! Protože čím bude skladník dražší, o to větší bude mít majitel skladu důvod koupit si místo skladníka právě onoho robota, kterého Číňané vyrobí. A za pět let ode dneška bude mnoho z dnešních skladníků bez práce.
Nejde ale jen o skladníky – v jejich případě technologické změny ještě snadno každý pochopí. Dokonce se nejedná jen o lidi s nižším vzděláním. I mnozí vysokoškoláci se najednou nebudou stačit divit, že už nebudou na trhu práce potřební. Bývalý šéf Citigroup Vikram Pandit minulý týden varoval bankéře, že během pěti let budou muset banky kvůli novým technologiím propustit 30 procent zaměstnanců, protože umělá inteligence a robotizace změní chod činností v bance. To, čemu dnes v bance říkáme „back office“, technologie nahradí zcela. A podobně už v létě mluvil i jeden z ředitelů Bank of America. Pokud to je pravda — a já si myslím, že to pravda je —, pak v Evropě přijde kvůli novým technologiím o práci víc než milión bílých bankovních límečků. V USA si můžeme přihodit další milión.
Banky jsou ve vyspělých zemích kvůli přehnané regulaci moc drahé. A moc dobře to vědí. Vědí, že dělají mnohé činnosti zbytečně nebo zbytečně komplikovaně, ale musí, protože je k tomu regulace nutí. Výsledkem je, že už dnes roste bankám elektronická konkurence. Vznikly aplikace, jež propojují lidi, co mají peníze, s lidmi, kteří peníze nemají a potřebují si půjčit. To ale je přece přesně to, co banky původně dělaly! Internetové aplikace to však umějí levněji než banky, zvládnou to i z vašeho obýváku, a ještě na vás přitom neciví kyselá slečna na přepážce. Klienti bank na nových elektronických skorobankách vydělají. Jediný, kdo na tom prodělá, budou banky samy.
Jsou tu už i první čísla. Ta tvrdí, že 40 procent Čechů bude muset během příštích let změnit náplň své práce nebo rovnou celou profesi. Globálně pak půjde o více než miliardu lidí. To zní celkem apokalypticky. A jestli to dosud někdo nepochopil (jako že evidentně nepochopil), vězte, že zvyšování minimální mzdy celý tenhle proces jen urychlí, neboli urychlí výrobu nezaměstnaných, protože lidé budou v porovnání s roboty drazí. Kapišto, páni a paní politici? Je lepší špatně placený dělník, nebo nezaměstnaný dělník? A čekáte, že vám to politici, i kdyby to nakrásně chápali, přiznají, když je volí právě ti, které je dnes možné koupit si za vyšší minimální mzdu?
Když jsem před rokem touto dobou s Markétou Šichtařovou začínal psát knihu Robot na konci tunelu o tom, jak čtvrtou průmyslovou revoluci bez úhony, beze ztráty práce i rozumu přežít, psali jsme o některých technologických změnách jako o něčem, co sice zcela jistě přijde, ale přijde to až v budoucnu. Dnes, kdy kniha vychází, se už mnoho z těchto příkladů přetransformovalo v přítomnost: Tak například silniční provoz se již v mnoha zemích legislativně připravuje na provoz autonomních, tedy samořiditelných aut. Amazon zcela regulérně testuje provoz dronů pro doručování zásilek. A od roku 2023 se v EU připravuje provoz takzvaných kamiónových konvojů, tedy nákladní dopravy bez řidičů. Během jediného roku došlo k takovému průlomu! A to přitom technologické změny stále zrychlují.
Vysokoškoláci se se změnami ve společnosti asi vyrovnají lépe, protože jsou zvyklí učit se nové věci. Ale mnozí lidé se základním vzděláním to nedají. Jenomže právě tihle nejzranitelnější lidé jsou ve volbách také nejsnáze zneužitelní.
Čeští politici si ostošest vyrábějí image na jejich milované minimální mzdě. A teď si vezměte, že právě tento týden vyšla zpráva, jak v Ostravě prošli rekvalifikačním kursem na programátory horníci. Ze čtyřiceti uchazečů ukončili kurs čtyři a jeden má prý už i práci. A teď mi řekněte: Je desetiprocentní úspěšnost hodně? Málo? Nebo je to jen náhoda? Nebo dnes už pod slovem programátor chápeme něco jiného než dřív? V každém případě třicet šest horníků rekvalifikaci nedokončilo. Čekám, že průměrný politik by jim jako útěchu mohl nabídnout zvýšení minimální mzdy — aby se z těžko zaměstnatelných horníků stali v době robotů nezaměstnatelnými horníky.
