Andrej Babiš a jeho zbraň hromadného ničení jménem Finanční správa
Minulý pátek zrušil krajský soud zajišťovací příkaz Celní správy vůči opavské firmě FAU. Poté co zrušil tentýž soud příkaz ze strany finančního úřadu, jde o další článek řetězu v příběhu neoprávněně zlikvidované firmy, o niž se svého času ucházel také exministr financí. Nejde o ojedinělý případ.
Tři dny předtím se postupy Finanční správy a celníků zabývali poslanci z rozpočtového výboru. Jednomyslně vyzvali generálního ředitele Finanční správy Janečka, aby jeho podřízení využívali institutu zajišťovacích příkazů jen výjimečně. Někteří členové konstatovali, že ze „zajišťováků“ se stává zbraň hromadného ničení podnikatelů. V čem je podstata?
Finanční správa by obecně měla k aplikaci zajišťovacích příkazů přistupovat, když hrozí nebezpečí, že firma nehodlá zaplatit hlavně daň z přidané hodnoty, popřípadě i jinou daň. V takové situaci berňák obstaví firmě účty i majetek, a to ještě před soudním rozhodnutím, a požadovanou daň si odebere sám. Následně jde firma většinou do úpadku, majetek dostane do rukou insolvenční správce a v exekučním řízení je podnik po částech rozprodán.
Nemusí jít jen o solventnost dané firmy. Podle posledních zákonných úprav musí i sebezdravější firma ručit za svoje dodavatele, tedy za to, že i oni platí řádně daně. Zásahem státu tak mohou krachovat firmy, které jen neměly všechny informace o svých dodavatelích. Přitom neexistuje něco jako soupis nevěrohodných plátců. Rozhodnutí o bytí a nebytí firmy je dnes výhradně na libovůli úředníka.
I proto rozpočtový výbor tlačil na ministra financí Pilného, aby Finanční správa využívala tuto zbraň v rozumné míře a aby namísto exekucí vstupovali úředníci do firem například jako správci a domlouvali se na splátkovém kalendáři. Jako rozumné řešení se to ukazuje zvláště na pozadí situace opavské firmy FAU, která bude po státu vyžadovat mnohamiliardové náhrady škody.
I když model zajišťovacích příkazů byl v naší legislativě dlouho, jeho masové používání začalo až s nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí a jeho nominanta Martina Janečka do čela Finanční správy.
Opět se ukazuje, jak nerozumné bylo zrušení krajských finančních ředitelství. Dvoustupňová soustava Finanční správy umožňovala kontrolní dohled nad činností okresních finančních úřadů. Dnes se podnikatelé mohou odvolávat přímo k centrále, jejíhož šéfa jmenuje politik. Když je tím politikem shodou okolností člověk, který podniká v řadě oblastí, dostává se nejen Babiš, ale i jeho přímí podřízení do střetu zájmů.
Na rozpočtovém výboru se mluvilo o tom, jestli zajišťovací příkazy byly neoprávněně podány v desítkách, nebo stovkách případů. Také nikdo neví, kolik podnikatelů se proti nim brání nebo chce bránit soudně. Ministr financí Pilný rozhodně slíbil, že Finanční správa dostane lepší metodiku a bude k příkazům přistupovat citlivěji. Pozdě, ale přece.
