Dva volební dny jsou vyhazováním peněz. Stačí jeden a volit by se mělo i poštou či elektronicky
Z pohledu toho, jak se volí v zahraničí, patří Česká republika mezi zaostalé země. Politici si sice pořád stěžují na to, že k volbám nechodí dost lidí, ale pravidla změnit nechtějí. Přitom v mnoha státech se dnes už hlasuje i korespondenčně či elektronicky. Žádný problém to není. Navíc vzdychání, že by to stálo další peníze, je řešitelný – volilo by se pouze jeden den. Dva volební dny jsou bohapustým vyhazováním peněz, které nemá žádné opodstatnění.
Naše ústava sice garantuje občanům právo volit, ale podmínky k tomu jsou nastaveny jako v politickém středověku. Například jedinou možností, jak nevolit v předem určené volební místnosti, jsou voličské průkazy. K jejich pořízení ale musíte buď osobně dojít na příslušný úřad, nebo to vyřídit poštou. K tomu druhému potřebujete ověřený podpis. Jak navíc upozornil před několika dny web Aktuálně.cz, tak jak má taková žádost vypadat, na stránkách dotčených institucí chybí.
Přitom řešení nejsou složitá. V Německu ve volbách, které se uskutečnily 24. září, volilo korespondenčně kolem 30 procent těch, kteří hlasovali. Volba poštou je velmi populární také v Rakousku. Důvod je prostý: V den voleb prostě nemůžete, jste na dovolené, či v práci. Hlas ale můžete poslat korespondenčně. Proč to nedokážou naše zákonodárné sbory odhlasovat, je záhadou. V tomto případě se dá hovořit o mimořádné neschopnosti. Jistě, není to problém všech stran – například TOP 09 a Pirátská strana o tom hovoří a zkoušejí to.
Další moderní možností jsou elektronické volby. Tuto možnost zavedlo od roku 2007 Estonsko. V posledních parlamentních volbách v této pobaltské zemi, v březnu 2015, hlasovalo přes internet 30,5 zúčastněných voličů.
Ještě problematičtější jsou možnosti hlasování pro naše občany žijící v cizině. Těch je podle odhadů kolem 400 tisíc. Jenže pokud chtějí odevzdat svůj hlas, musí se dostavit na českou ambasádu nebo konzulát. Ty jsou ale jen někde. V roce 2013 proto svůj hlas v cizině odevzdalo pouze 10 571 lidí. Korespondenční či elektronické hlasování by to mohlo výrazně změnit.
Nesmyslem jsou i volby, které trvají dva dny. Není pro to vůbec žádný důvod. Kdysi se argumentovalo tím, že lidi odvolí v pátek a pak odjedou na chalupu. Těm, kteří to nestihnou, je umožněno hlasovat ještě v sobotu. Opět – stačí rozšířit možnosti způsobu hlasování a situace se změní.
V jeden den se volí všude – v Německu, Rakousku, Polsku, na Slovensku, ve Velké Británii, nebo v Nizozemsku. Proč bychom právě my měli mít dva dny, nemá žádné opodstatnění.
Samozřejmě, že ani rozšíření možnosti, jak hlasovat, nepovedou k tomu, aby se volební účast nějak zázračně zvyšovala. Nemusela by se ale trvale snižovat. Uvidíme, kolik lidí přijde k volbám u nás teď, ale odhady hovoří o zhruba 55 procentech. Trend přitom není příznivý. V letech 1996 a 1998 při hlasování do Poslanecké sněmovny přišly tři čtvrtiny oprávněných voličů. Při posledních volbách před čtyřmi lety pak už jen 59,48 procenta.
„Pravidla jsou nastavena tak, že občan se má konání voleb uzpůsobit, nehledě na jeho zdravotní stav, pracovní závazky, pobyt v zahraničí nebo víkendové aktivity… Přitom by stačilo umožnit hlasovat korespondenčně a do budoucna zvážit využití hlasovacího nástroje, který nosí většina Čechů v kapse - mobilní telefon,“ řekla politoložka Sue Nguyen z organizace „Institut pro Demokracii 21“.
Až za pár dní uslyšíme vzdechy různých politiků, že přišlo hlasovat málo lidí, pamatujme, že to je i jejich velký problém. Nejenom proto, že mnoho voličů dnes politikou pohrdá, ale zejména proto, že možnosti hlasování ve volbách jsou v České republice zastaralé a nemoderní.
