V zahraničí přijde půjde volit jen zlomek Čechů. V minulosti už výsledek voleb ovlivnili. Jak to bude letos?
Tento pátek a sobotu nebudou volební místnosti otevřeny jen v tuzemských městech a vesnicích, ale i na českých ambasádách a konzulátech po celém světě. Přestože v zahraničí žije odhadem několik set tisíc Čechů, k urnám jich dojde jen zlomek. Podle ministerstva zahraničí se do voleb registrovalo 9258 osob. Je to sice méně než při posledních (předčasných) volbách v roce 2013, ale z historie je znám příklad, kdy doslova pár tisíc hlasů zahýbalo konečným volebním výsledkem.
Přenesme se v čase na malou chvilku do sobotního večera 3. června 2006. Vrcholí sčítání hlasů po volbách do Poslanecké sněmovny. Ačkoliv v nich ODS vítězí s dosud nevídaným počtem hlasů i procentní podporou, těsnou většinu ve sněmovně drží ČSSD a komunisté.
Šéf socialistů Jiří Paroubek pronáší jeden ze svých tradičních konfrontačních projevů a srovnává volby s rokem 1948. V pozdních večerních hodinách však přichází zpráva, že ve volbě Čechů v zahraničí drtivě zvítězila ODS ze ziskem 50,17 procenta (3363 hlasů) a tyto hlasy připočtené k výsledkům v Jihočeském kraji přinášejí jednoho poslance ODS na úkor levice a síly v nové sněmovně (ODS, KDU-ČSL, Zelení x ČSSD, KSČM) se srovnávají na pat 100:100. Co pak následovalo a jak to celé dopadlo všichni vědí anebo si vzpomenou.
Zpátky do současnosti. V letošních volbách se budou hlasy Čechů v zahraničí přičítat k výsledkům ve Středočeském kraji. Podle serveru Echo24.cz odkazujícího na data z ministerstva zahraničních věcí se v potřebné lhůtě 40 dní před konáním voleb registrovalo 9258 osob. Ostatní mají smůlu, jiný způsob volby (například korespondenční hlasování) stále není možný.
Při předčasných volbách v říjnu 2013 se na ambasádách registrovalo 14 132 lidí, k urnám nakonec dorazilo 10 571 z nich. Mezi těmito voliči drtivě zvítězila TOP 09, druzí byli Zelení následovaní ODS a lidovci. Levice totálně pohořela, ČSSD nezískala ani 7 procent, komunisté se blížili jen ke dvěma procentům.
Přestože k volbám přišel jen nepatrný zlomek Čechů žijících v zahraničí, v rámci Středočeského kraje už tato čísla svoji roli hrála. Na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů v tomto kraji se zahraniční Češi podíleli 1,68 procenty. Vítězná TOP O9 od nich získala dokonce 4,18 procenta ze svého celkového krajského zisku. Při 25 poslancích rozdělovaných ve středních Čechách tak zahraniční Češi posunuli do sněmovny o jednoho zástupce TOP 09 navíc. I vyšší počet příchozích voličů také pomohl tomu, že Středočeský kraj měl na základě republikového mandátového čísla nejvíce přidělených poslanců z celé země.
V letošním roce přijde k volbám krajánků zcela určitě o něco méně. Jejich hlasy opět budou přičteny ke Středočeskému kraji, v němž proběhne souboj velkých politických vah a známých tváří (Andrej Babiš, Miroslav Kalousek, Jan Hamáček, Jan Skopeček,...). Koho zahraniční Češi podpoří více? Bude to opět pravice jako vždycky v minulosti? Nezapomínejme, že řada stran (především od středu doprava) bude potřebovat každý hlas jako sůl a bonus v řádu několika tisícovek hlasů vždycky přijde vhod.
Středočeský kraj tak nejspíš i obhájí pozici kraje s nejvíce voliči a bude rozdělovat 25 mandátů. Mírný doping v podobě tisíců hlasů může znamenat pro jednu z pravicových stran i zisk mandátu navíc a v případě „ideální konstelace“ d’Hondtova systému a zisku dalších stran mohou být ve hře i dva mandáty, které by byly přiděleny jinak, kdyby se hlasy ze zahraničí připočítávaly k jinému kraji. A to už je zajímavý vklad do hry.
Vše o parlamentních volbách na Reflex.cz >>>
Nízká volební účast krajánků však otevírá ještě jedno téma. A sice to, zda by tito lidé měli vůbec volit, když žijí v zahraničí a dění doma je neovlivňuje. Druhou rovinou je skutečnost, že právě nízká volební účast je způsobena tím, že tito voliči musí volit pouze fyzicky na zastupitelských úřadech. Pro řadu lidí v cizině to znamená i cestu mnoho stovek či tisícovek kilometrů. Nemohli by pak tito lidé volit korespondenčně, ostatně jako tomu bylo o uplynulém týdnu v Rakousku? Třeba právě tyto hlasy ještě mohou zahýbat (a nejspíš ještě zahýbají) konečným složením rakouského parlamentu...
Předpokládám, že debata na toto téma odstartuje v příštím volebním období. Tedy pokud strany opilé či rozmrzelé svým volebním ziskem zapomenou na všechny své sliby i voliče a proberou se až v okamžiku, kdy budou za dveřmi další volby.
