Babiš zaútočil na Sobotku silou estébáka, ale pobili se navzájem
Ještě žádná z našich nepovedených koalic (což byly všechny) se dobrovolně nepředvedla v tak ošklivém světle jako ta ČSSD, KDU-ČSL a ANO. Chmurné divadlo spustil Babiš. V duchu estébácké ideologie vycítil v nejasném a patrně též nesmyslném a zmateném memorandu ministra průmyslu o lithiu slabinu a coby správný vlk se do té slabiny zakousl.
Nasbíral na ČSSD, svého partnera, různé „kompro materiály“ o těžbě a prodeji lithia, které nedokazovaly nic víc, jak upozornil poslanec Kalousek, než neschopnost vlády jako celku. Dodal k tomu vlastní nepodložené kombinace. Přibral do party naivního populistu Okamuru, který nevynechá žádnou šanci se ztrapnit, a komunisty, kteří umí cizí „kompra“ mazaně využít do mrtě.
Rozpoutal proti ČSSD a zejména Sobotkovi nevídanou kampaň o krádeži století s jasným cílem: dorazit zmírajícího Sobotku, utrhnout ČSSD další kus podpory a vylepšit vlastní volební šance. Stát se strážcem, který uchránil státu stovky miliard korun, které chtěl Sobotka zašantročit, když už se nestal generálem protikorupčního boje.
Za jeviště mu po dělostřelbě z jeho medií měl posloužit sněmovní sál a kamery České televize. Akce selhala. Dokonce se obrátila i proti svému tvůrci Babišovi. Obrátila se ale také proti Sobotkovi i proti KDU-ČSL. Opozice mohla jen užasle přihlížet, jak do sebe vládní trojice řeže a jakou radost z toho mají chytří komunisti, kteří nic nehrají tak hezky jako uvážlivé hospodáře pečující o lid. Kdybych někdy zakládal divadlo, vybrakoval bych KSČM, skvělých herců tam mají plno.
Diváci viděli čtyřletou obnaženou neschopnost vlády, kterou sama vláda předváděla. A vzájemnou krvelačnou nenávist členů koalice, kde každý usvědčoval každého z ničemností, jako by nikdo z nich čtyři roky v té koalici nebyl a čtyři roky netvořil vládní politiku, nýbrž ji sledoval z opozice. O lithium nešlo, šlo o likvidaci partnerů a spolupracovníků. Babiš jako kazatel Husovy mravnosti vyčetl ze svých estébáckých desek všechny skutečné i neskutečné ničemnosti Sobotky.
ČSSD na oplátku připomněla zločiny Babiše, jenž na rozdíl od Sobotky je z nich státním orgánem obviněn. Kolem této ústřední osy celé černé komedie nadrobili menší pěšáci obou stran mnoho lží, nepravd a důkazů o vládní neschopnosti. Ani KDU-ČSL nezahálela. Dílem podrážela nohy oběma koaličním partnerům, dílem se jako vždy chtěla svatouškovsky z koalice vykroutit, aby zas v nějaké další koalici mohla hrát patnácté housle.
Výsledkem byla obecná hanba koalice, v níž jedni jsou za osmnáct, druzí za dvacet bez dvou. O lithiu jsme se dozvěděli jediné: vláda to zhudlařila a teď to na sebe házejí. Pobili se navzájem a vyhloubili mezi sebou tak hluboké příkopy, že by je po volbách mohla překlenout jen koalice bezcharakterních zmetků. To není konstatování radostné. Jaká koalice bude, či by měla a mohla vládnout po volbách, je ve hvězdách. Tuto starost si ANO,KDU-ČSL a ČSSD nedělají. Na otázku, kdo má vládnout, řekli by všichni: Já.
