Směšné Česko: Máslová hysterie, lithiová ostuda, prezident na Marsu a Babiš u StB
Bylo bláhové se domnívat, že se před volbami povede nějaká normální kampaň, ve které zjistíme, co naši zemi čeká a jak to jednotliví politici a jejich strany a hnutí chtějí udělat. Místo toho jsme viděli teatrální scénky kolem másla, devítihodinovou diskusi ve sněmovně o těžbě lithia, sledovali jsme rozzuřené ukrajinské politiky hodnotící slova Miloše Zemana o Krymu, či rozhodnutí slovenského soudu, který se věnoval angažmá možného českého premiéra Andreje Babiše pro někdejší komunistickou policii. To je vizitka současného Česka. Smutné i směšné zároveň.
Je skutečně trapné, že zahraniční média rozebírají, zda by premiérem České republiky mohl být člověk, kterého policie trestně stíhá kvůli dotačnímu podvodu a navíc se řeší jeho možná spolupráce s komunistickou tajnou policií. To vše 28 let od listopadové revoluce. Pokud jsme se něčeho podobného nedokázali zbavit ani za tak dlouhou dobu, je to špatně, protože to politickou scénu i veřejnost ohromně zatěžuje.
Dokonalou ukázkou politického bláznovství pak byla pondělní mimořádná schůzce Poslanecké sněmovny k těžbě lithia. Poslanci a poslankyně se předváděli devět hodin, jak to jen šlo. Většinu času to totiž vysílala Česká televize. Další předvolební kampaň tak měly strany zadarmo. Každý vystupující si řekl své, bez ohledu na to, zda tématu rozuměl, či nikoli. Bylo to trapné. Pozoruhodné je, jak se u toho dají otáčet názory a postoje.
Všechny strany, které u nás vládly v posledních deseti letech, mají svůj podíl na včerejším sněmovním divadle, protože nějakým způsobem k dohodě s těžaři přispěly. Také hnutí ANO, které se najednou tváří, že o ničem předtím nevědělo. Dokonce jeho ministr životního prostředí Richard Brabec s vážnou tváří tvrdí, že nemůže za to, že vydal k plánované těžbě doporučení. V takovém případě ubohost jen střídá jinou ubohost.
Politici také někdy před volbami hystericky naskakují na témata, která rozvíří média. Třeba slavná aféra s máslem, jež český veřejný prostor okupuje už několik týdnů. Přestože každá česká rodina spotřebuje za týden jen několik kusů másla, je z toho málem revoluce. Ano, tento výrobek je dražší než býval a byly zaznamenány i výpadky na trhu. Ale proboha proč to řeší premiér a ministři? Proč se k tomu pořád vyjadřují nejvyšší představitelé všech stran? Mají snad máslo na hlavě? Přitom hysterie kolem másla pomine rychle. Vzpomene si snad někdo na rok 2012 a smršť, která provázela cenu vajíček? Trh to vyřešil, vyřeší i máslo.
Kdyby tolik energie, co spotřebovali politici na máselnou kauzu, věnovali na životně nutnou dostavbu a udržování infrastruktury (dálnice, další silnice, železnice, vysokorychlostní internet), tak bychom už museli jezdit po zlatem vydlážděných cestách. Jenže infrastrukturu zanedbávají naše politické reprezentace celá desetiletí. Když se pak někde otevřou tři kilometry dálnice, je z toho událost dne.
No a nad tím vším trůní „pan prezident“. Ten trousí doma i v zahraničí moudra, nad kterými někdy zůstává rozum stát. Pokoj si nedá, protože dobře ví, že tím je k němu připoutána nadměrná pozornost. Miloš Zeman neustále kritizuje média, ale právě to mu zabezpečuje s nimi vzájemnou provázanost, jako když je matka spojená s novorozencem pupeční šňůrou. Nadávat jeden na druhého vyhovuje obou stranám. Že to vystavuje Českou republiku do pozice „nepochopitelného tajtrdlíka“, zdá se nikomu nevadí.
A pokud by už měl být alespoň chvilku klid, tak situaci rozžhaví nesmiřitelné internetové diskuse a sociální sítě. Zastavit se to nijak nedá a mnozí z těch, kteří to kritizují, si občas také přisadí.
Takže vystavovat Česko do směšné polohy je sice nesmírně hloupé, ale zřejmě to nám všem vlastně vyhovuje.
A koho „setřeme“ zítra? Kdo přijde s dalším siláckým vyjádřením? Zvítězí opět Zeman? Nebo ho trumfne Babiš? Či je zastíní internetoví trollové?
