Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: ČTK

Povolební ohlédnutí: Voliči většinou nejsou hloupí, ale často volí zcela iracionálně. Smiřme se s tím

Petr Kolman

Řečeno s klasikem – Volby dopadly tak, jak dopadly, jelikož lidé volili tak, jak volili. Ano, autorem legendárního výroku byl Josef Lux, pamětníci si možná ještě vzpomenou. Nejsmutnější zpráva letošních zásadních voleb? Polovina voličů věří populistům a komunistům, výstižně konstatoval v rozhovoru pro Reflex.cz politolog a VŠ pedagog Stanislav Balík.

Opakovat zde výsledky asi nemá smysl, četl je každý. Společným jmenovatelem většiny vítězných stran byl protest. Tradiční strany propadly.

Protest. Ale proč vlastně?

Vždyť žijeme v blahobytu, jaký ČR dlouho nezažila, možná se máme materiálně nejlépe v dějinách. Např. naše nezaměstnanost je nejnižší v celé EU. Táži se možná i kacířsky – nejsou Čechové a Moravané takoví rebelové bez příčiny? Je touha po protestech, neustálých reformách a změnách integrální součástí lidské povahy, či nás prostě jen, jak říkávaly naše babičky, tzv. pálí dobré bydlo?

Ihned po volbách se vyrojily desítky mediálních mudrců, kteří obvinili tradiční strany, že si za prohru můžou samy, jelikož špatně komunikovaly s voliči, měly nepovedené kampaně. Další výtky vůči tradičním stranám byly vedeny směrem, že jejich programy byly mdlé, a proto je voliči spíše nevolili, než volili.

No nevím, je pravda, že kampaň může být vždy lepší, ale na tom místě zásadní problém nevidím. Tam by se reálně dohnala možná půl procenta volebních bodů, těžko očekávat, že kdyby např. „TOPka“ měla zdařilejší či častější billboardy, tak že by místo pěti měla dnes dvanáct procent.

Stejně tak je dle mého názoru sporné svádět neúspěchy na „nepropracované volební programy“ – u všech zápočtů z politologie, vždyť přes 80 procent voličů programy politických stran vůbec nečte, a tedy ani nezná. Takže domněnka, že pokud by na straně 17 anebo straně 35 programu bylo něco jiného, že by to pomohlo k lepšímu volebnímu skóre, je značně iluzorní. Podívejme se třeba na Zelené, Realisty či Svobodné – nemusíme s jejich programy souhlasit, ale nutno uznat, že propracované byly hodně, například v porovnání s SPD takříkajíc o parník. A co jim to bylo platné…

Stejně tak jsou dle mého komentátorského soudu liché argumenty, že lidé některé strany nevolili, jelikož na ně prý kašlaly. Hrome, taková vládní ČSSD skoro udělala, co voličům na očích viděla – zvýšila platy úředníkům, lékařům, hasičům, zvedala minimální mzdu atd.

A voličům to bylo úplně fuk. Navíc socdemáci se letos nepotýkali ani s žádným větším skandálem, jakou byla v minulosti „causa Rath“ – a dostali nejméně hlasů za posledních tuším dvacet let.

Trenér Pospíchal kdysi trefně řekl – fotbal nemá logiku, myslím, totéž možno říct i o naší politice. Politika, resp. chování voličů, je zkrátka a dobře věc do značné míry iracionální.

Kdysi vzali devět renomovaných investičních bankéřů a k tomu ještě šimpanze. Tahle desítka investovala v rámci soutěže, šimpanz vybíral tak, že sáhl na nějakou řádku v seznamu investičních příležitostí. Výsledek: „šimpi“ byl čtvrtý nejúspěšnější. V nadsázce uzavřeno: Jak šimpanz náhodně kolikrát porazí špičkové odborníky obchodující s akciemi, tak mnohdy dopadá i nejen česká politika.

Smiřme se s tím! Bude se nám lépe spát.