Prezidentské volby: Deset dnů, které otřesou Českem
Kdyby se měl vybrat nejhloupější termín pro přímou prezidentskou volbu, určitě by vyhrál začátek ledna. Vzhledem k počasí a předvánoční atmosféře politika nikoho nebaví a kandidáti mají ztíženou možnost se prezentovat, což nenaženou ani sociální sítě. Výsledkem je, že vše podstatné se odehraje mezi 3. a 13. lednem, kdy končí první kolo voleb. Bude to deset dní, které otřesou Českem. V těch deseti dnech může ze Zemanových protikandidátů kdokoli vyjet nahoru i sjet dolů.
Měsíc před volbami můžeme spolehlivě říct jen jednu věc: vzhledem k typologii devíti uchazečů o funkci hlavy státu se vítězem prvního kola stane Miloš Zeman. Důvodem je, že Zeman ztělesňuje jeden zcela konkrétní voličský svět reprezentovaný pojmy jako levice, venkov a malá města a autoritářství.
Všichni jeho relevantní protikandidáti (Drahoš, Topolánek, Horáček, Fischer) mezi sebou soupeří o voliče rekrutující se ze světa středu, pravice a větších měst, kteří dávají přednost liberálním postojům. Už jenom to stačí k tomu, že se jejich hlasy natolik rozštěpí, že nemají prakticky šanci Zemana v prvním kole ohrozit.
Nejzajímavější na prvním kole voleb proto bude, kdo se z nezemanovského tábora stane tím vyzyvatelem. Situace je následující. Jiří Drahoš vyrazil na trať s velkým předstihem a vzhledem k jeho nepolitickému založení přijal volební štáb strategii „promlčet“ se do druhého kola a v něm sjednotit nezemanovské politické světy.
Ve chvíli, kdy na scénu přišli typově podobní protikandidáti (Fischer, Topolánek), se Drahoš musel začít vymezovat a odhalil řadu svých slabostí. Dnes je v pozici cyklisty z Tour de France, který dlouho vedl a nyní se mu den ode dne ztenčuje jeho náskok.
Přečtěte si podrobné profily Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, Mirka Topolánka a Michala Horáčka
Pokusme si tipovat výsledek prvního kola. Pokud by měl mít Zeman 35 procent, zůstalo by na čtveřici relevantních protikandidátů zhruba 60 procent. Čistou spekulací by pak bylo následující rozdělení: Drahoš (20 procent), Topolánek a Horáček (po 15 procentech) a Fischer (10 procent). Co s těmito počty udělá oněch deset dnů, které rozhodnou o Zemanově protikandidátovi?
Velkou předností i nevýhodou Jiřího Drahoše je televize. Když na něj zasvítí kamery, okamžitě ztuhne. Na druhou stranu mu nahrává fakt, že za posledních pět let se svět médií kompletně proměnil a fragmentoval.
Éra velkých debat a porážek (viz Zeman− Fischer na TV Prima z roku 2013), které mohou rozhodnout o volebním výsledku, je za námi. Všechno jakoby splývá do větších či menších štěků, po nichž druhý den už nikdo neštěkne.
Volby nakonec vyhraje to, jestli se najde dostatečný počet voličů, kterým Miloš Zeman leze krkem. Kdo bude tím Nezemanem, není pro výsledek voleb až tak podstatné.
