Topolánek chce jako prezident bránit ústavu, odmítá euro i referendum
Expremiér Mirek Topolánek začal shánět senátorské podpisy tři dny před uzávěrkou přihlášek. Stal se jediným letošním kandidátem se zkušenostmi s vrcholnou politikou. Co nabízí bývalý předseda ODS svou kandidaturou a jaké stíny minulosti mu předhazují konkurenti, čtěte v Topolánkově profilu.
Před listopadem 1989 Mirek Topolánek odmítl vstoupit do KSČ, v devadesátých letech se stal členem ODS, za niž byl nejprve zvolen senátorem. Později seděl v Poslanecké sněmovně a po volbách v roce 2006 v premiérském křesle. Z politiky odešel po uveřejnění neformálního rozhovoru s redaktorem gay magazínu Lui, v němž podle kritiků urazil homosexuály, židy a katolickou církev. Přestože se Topolánek omluvil a svá slova vysvětloval, nedokázal si veřejnou pozici udržet.
Po odchodu z politiky vystřídal několik manažerských postů v energetice. Po celých sedm let v ústraní tvrdil, že návrat do politického života neplánuje, názor změnil až letos na podzim.
Ne vládě bez důvěry
Jako hlavní důvod kandidatury uvádí Topolánek obranu ústavy. Říká, že jako jediný ví, jak být dobrou protiváhou Andreji Babišovi. Nenechal by Babiše vládnout bez důvěry sněmovny, trval by na tom, aby vládě předsedal někdo jiný než Babiš a aby nestála na podpoře KSČM a SPD.
Ohledně budoucnosti Česka v EU je Topolánek tak nějak na půl cesty. Trvá na tom, že pro české členství neexistuje alternativa, důsledně ale odmítá euro a v obecném smyslu přítomnost ČR v jádru Unie. Hodlá bojovat za navýšení rozpočtů pro armádu, posilovat chce i aktivní zálohy. Varuje před radikálním islámem, distancuje se ale od nacionalismu – tvrdil například, že na sjezd SPD by pozvání nepřijal.
Ne zcela kladný postoj má pak k digitalizaci státní správy. Ve volebním programu píše, že každý má právo být off-line – narůstající digitalizace podle něj zintenzívňuje kontrolu nad lidmi, tzv. velkého bratra. Odmítá také prvky přímé demokracie, například obecné referendum. „Politika je odborná profese, kterou se člověk musí naučit, musí jí rozumět, být kompetentní, umět hledat řešení stále komplikovanějších problémů vládnutí, rozumět problémům a odlišným zájmům občanů, umět najít jejich průsečík a smiřovat protichůdné názory. Nic z toho přímá demokracie nenabízí,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Reflex.
Kauzy: Berlusconi a Lui
Na svých stránkách Topolánek vedle programu vysvětluje několik problémových bodů, jež mu v kampani často předhazují protikandidáti. Na otázku, zda bude kopat za ruský plyn, reaguje připomínkou svých aktivit ve prospěch výstavby amerického protiraketového radaru v Brdech. Odmítá nařčení z antisemitismu i homofobie, v obou případech vycházející z výše zmíněné nahrávky soukromého hovoru s novinářem.
Vrací se i k nahé fotografii z italského Monte Argentaria, kterou v době jeho premiérství otiskl bulvární tisk: „Ostudné je, že vám přijde normální, že někdo tak brutálním způsobem naruší něčí soukromí. Ostudné je, že na tuto záměrnou politickou provokaci skočila i některá seriózní média,“ říká k aféře a dodává, že je dodnes přesvědčen, že šlo o fotomontáž. Tvrdí, že by jako prezident nedal milost Marku Dalíkovi.
Manželka
Dary na kampaň přijímá na transparentním účtu, kam mu mimo jiné poslal peníze exministr Ivan Langer. Na pozici textaře se Topolánkovi povedlo zlanařit úspěšného marketéra Jakuba Horáka, který v nedávných parlamentních volbách pomáhal České pirátské straně.
Manželkou Mirka Topolánka je Lucie Talmanová, někdejší místopředsedkyně poslanecké sněmovny.
