Ovčáček vs. Drahoš: Nedostudovaný úředník se v televizi vysmívá profesorovi. Vítejte v roce 2018!
V úterní debatě na televizi Barrandov měli dle plánu moderátora vystoupit dva občany nominovaní prezidentští kandidáti, jeden kandidát nominovaný senátory a jeden nikým nevolený státní úředník. Dva ze zmíněných, Mirek Topolánek a Jiří Drahoš na netradiční formát diskuze nepřistoupili a do debaty nepřišli. Místo nich mluvčí prezidenta Ovčáček postavil s výrazem pochváleného žáka na stůl fíkus v dobré víře, že se jeho cyklicky opakovanému žertíku někdo zasměje.
Po loňském „vybroušeném“ roku plném politické bizarnosti by jeden čekal, že rok letošní bude v tomto směru vyčnívat o něco méně. Prezidentský mluvčí Ovčáček však přesvědčil o opaku dříve, než bychom si dovolili hádat – hned dva dny po Silvestru.
Do Arény Jaromíra Soukupa, která měla nabídnout debatu prezidentských kandidátů, přinesl Ovčáček živý fíkus se slovy, že jde o ideální náhradu za nepřítomné soupeře. Později upřesnil, že rostlina má symbolizovat Jiřího Drahoše, jehož ostatně stihl přezdívkou „fíkus“ nazvat během kampaně již několikrát.
Ještě před Ovčáčkovým vstupem na scénu o Drahošovi mluvil i moderátor Soukup. Říkal, že bývalý předseda Akademie věd „nikoho nebaví, nikoho nezajímá, nikomu nevadí a možná taky bude prezident“.
Letos si budeme připomínat sté výročí založení samostatného Československa, příští rok třicet let od pádu komunismu. V kontextu těchto dvou „osudových osmiček“ se scéna z barrandovského studia stává trojrozměrným obrazem úpadku kultury českého veřejného prostoru a ztráty elementární pokory jeho výrazných aktérů. A ze všeho nejvíc současné politické absurdity s tragikomickou příchutí.
Jiří Ovčáček, autor více než čtyř set textů tvrdě komunistických Haló novin, který nedokončil vysokou školu a byl vyprovozen z gymnázia, je v současnosti mluvčím prezidenta republiky. Na tom v zásadě není nic závadného, každý politik za sebe může nechat mluvit, koho chce, mluvčí z podstaty nemá být vlivným aktérem politického dění a nebýval ani výraznou postavou veřejného prostoru. Mluvčí prezidenta republiky je zkrátka úředník najatý státem a má jasně vymezené kompetence.
Jiří Drahoš je fyzikální chemik, držitel medaile za zásluhy o stát v oblasti vědy, vysokoškolský profesor a bývalý předseda Akademie věd. Bez ohledu na jeho politické názory a aktivity člověk hodný úcty a s objektivním přínosem pro českou vědu.
Předevčírem byli diváci televize Barrandov svědky scény, kdy se státní úředník s maturitou a minulostí v komunistickém tisku veřejně vysmívá akademikovi a držiteli státního vyznamenání a přirovnává ho k pokojové rostlině. Nabízí se otázka: Může jít česká politická kultura do ještě hustšího bahna?
Co vše smí český prezident? O pravomocích hlavy státu přehledně čtěte ZDE >>>
Před osmi lety odstupoval premiér Topolánek z funkce pro veřejný tlak v reakci na neuvážená slova v soukromém rozhovoru s novinářem. Dnešní premiér nadával vulgárně v televizním dokumentu, prezident v přímém přenosu Českého rozhlasu a ani jeden ze zmíněných se nezdá být na odchodu z funkce. V parlamentu můžete s některými tvrdit, že v Česku „upadá kultura“ – jestli (nejen) u nás opravdu nějaká kultura upadá, pak je to kultura politická. A to ještě není „líp“.
Co víc k tomu celému dodat? Vítejte v roce 2018!
