Politolog Stanislav Balík

Politolog Stanislav Balík Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Jaké jsou šance Zemana a Drahoše? Prezident může překvapit čistkou ve svém okolí, říká Stanislav Balík

Jana Bendová

Největší Zemanovou slabinou je jeho zdraví a image politického alfasamce. Drahošovou slabinou je politické nováčkovství a že se názorově neprofiluje, proto není pro mnoho voličů srdeční volbou. A jak se stávající prezident postaví k doporučení Andreje Babiše, aby se zbavil spolupracovníků Mynáře a Nejedlého? Na to odpovídá politolog Stanislav Balík.

Kdo má podle vašeho odhadu větší šanci vyhrát?

Byť to může vyznít alibisticky, přesto je to otevřené. Miloši Zemanovi stačí získat při obdobné voličské účasti další asi půl milionu hlasů, Jiří Drahoš potřebuje o šest set tisíc víc. Přestože někteří tvrdí, že je stávající prezident na stropě svých možností, vzpomeňme si na minulé volby, v nichž dokázal Miloš Zeman mezi prvním a druhým kolem posbírat nový půldruhý milion hlasů. Teď mu stačí třetina takového výkonu.

Přesto je situace jiná, kdy Jiří Drahoš, jakkoli není srdeční volbou mnoha voličů, nebudí takové kontroverze, jako před pěti lety Karel Schwarzenberg. Rovněž všichni důležití soupeři z prvního kola buď hned, nebo v řádu několika hodin vyjádřili Drahošovi svoji podporu, což se minule Schwarzenbergovi nepodařilo.

Miloš Zeman se uvolil jít s Jiřím Drahošem do debat, ale připustil jen dvě. Věří si, že v nich bude přesvědčivější?

Situace je jiná než před prvním kolem. Tam nechtěl přijít o prezidentský bonus a stát se jedním z devíti. Cíleně, možná ani ne nutně zbaběle, nechtěl dát signál, že se soutěží o dvě místa do druhého kola, ale pouze o jedno, to druhé. Nyní tuší, jak by vypadaly diskusní pořady bez jeho účasti – one man show Jiřího Drahoše.

Tím, že připustil jenom dvě, nově vytvořil podmínky pro to, aby mohly něco rozhodnout. Zjevně se cítí pevný v „kramflecích“, možná věří v déjà vu roku 2013, kdy se mu podařilo vyprovokovat Karla Schwarzenberga k velké chybě ohledně Benešových dekretů. Jiří Drahoš teprve nyní projde křtem ohněm, kdy se ukáže, čeho je a není schopen. Jestli bude schopen alespoň trochu potlačit svou distinguovanost a jít naproti konzervativním voličským skupinám, nebo jestli si bude chtít udržet zcela čistý štít a vsadit na to, že mu voliči v zájmu společného cíle odstranění stávajícího prezidenta leccos odpustí.

Co jsou slabiny a přednosti obou kandidátů?

Největší Zemanovou slabinou je jeho zdraví a z toho vyplývající možná slabost. Jeho image je až příliš spojeno s politickým alfasamectvím, z toho, že je vůdcem smečky. Čtenáři Knihy džunglí vědí, jaký byl osud Akély, resp. jakéhokoli vůdce smečky, když minul kořist. Vlci ho zabijí, neodpustí slabost. Předností je naopak politická zkušenost nesrovnatelná s kýmkoli ze současné politické scény. Dále vůle k moci a politický instinkt.

Drahošovou největší slabinou je jeho politické nováčkovství. Nemá vyzkoušeno, jak žehlit velký politický přešlap, jak reagovat na neúspěch. Dále v tom, že se názorově neprofiluje. Není tak srdeční záležitostí pro mnoho voličů, ale jakousi volbou z rozumu. Ve chvíli skutečně vypjaté kampaně to může být nevýhodou. Velká výhoda je jednoduše v tom, že není Zeman a že je vcelku ideálním společným jmenovatelem nezemanovského světa. Distinguovaný, noblesní profesor stojící proti humpoláckému a až primitivně machistickému stylu současných politických špiček.

Kdekdo prorokuje vyostřenou kampaň včetně dezinformací, osobních útoků i lživých kompromitujících informací. Vy také?

Teď teprve začíná kampaň. To, co jsme zažili dosud, vlastně kampaň nebyla. Nečekají nás lehké a snadné dva týdny.

Premiér Babiš podpořil Miloše Zemana i pro druhé kolo, ale poněkud vlažně. Současně mu totiž doporučil, aby jasně deklaroval, že chce orientaci země na západ a pomohlo by mu, kdyby se distancoval od svých spolupracovníků Mynáře a Nejedlého. Konec pragmatického politického manželství?

Oba – Zeman i Babiš – jsou totální političtí pragmatici. Babiš ví, že výsledek volby nyní není zcela jasný, a proto potřebuje mít otevřená vrátka i pro Zemanovu prohru. Na druhou stranu zvlášť ta první podmínka (druhá je spíš rada) je pro Zemana snadno splnitelná. Ukáže na to, že dovedl naši zemi do NATO, připravil ji na vstup do EU a deklaruje v zásadě cokoli. A nedivil bych se ani překvapivého kroku toho typu, jaký udělal před pěti lety, kdy se ostentativně odstřihl od Miloslava Šloufa, ačkoli si to málokdo uměl představit.

Jaké je pro vás osobně největší překvapení voleb?

Že Mirek Topolánek nezískal ani pět procent hlasů, a to dokonce ani v kdysi domovské Ostravě. Všem nostalgikům starých pravicových časů silné přednečasovské ODS to ukazuje, jaká je reálná společenská pozice tehdejších reprezentantů. Ukazuje to také, že mnohými chtěné pravicové „přitvrzení“, jež se vyčítá stávajícímu vedení ODS, že jej není schopno, by bylo cestou do politického hrobu.

Koho vlastně dominátor prvního kola Miloš Zeman reprezentuje?

To není snadná otázka, každopádně si nevystačíme se snadnou odpovědí, že venkov a malá města. Jistě, jsou malé vesničky, kde měl sedmdesátiprocentní podporu. Na druhou stranu takové nebyly zdaleka všechny. Podíváme-li se do našeho třetího největšího města – Ostravy, sáhl si na padesát procent. V druhém největším – v Brně – měl téměř třetinu hlasů; v Plzni a Olomouci přes pětatřicet procent apod. Jiný svět je pouze Praha, zbytek země si je vzájemně podobnější, než si možná myslíme. Miloši Zemanovi se podařil báječný výkon, kdy přes své dvacetileté angažmá v nejvyšších ústavních funkcích vzbuzuje v lidech dojem, že není s nejvyšší politikou moc spojen, zná starosti a trápení obyčejných lidí a zastává se jich. Když k tomu v uplynulých pěti letech přidal konzervativní obrat směrem boje s neomarxistickými módními vlnami, svou pozici v tomto segmentu jen upevnil.