Prezidentských debat je nesmyslně moc, zaplavují prostor a neukazují nic zásadního
Nedělní debata Miloše Zemana před druhým kolem prezidentských voleb na TV Nova nebyla žádnou debatou. Jeho protikandidát Jiří Drahoš nepřišel a hlava státu se nemusela namáhat s přemýšlením o odpovědích, protože moderátor Rey Koranteng byl spíše Zemanovým tréninkovým partnerem. Navíc se ukazuje, že desítky prezidentských debat, které zaplavily v posledních měsících televize, rádia a weby, jsou nesmyslem. Daleko méně by v tomto případě znamenalo více.
Například německá kancléřka Angela Merkelová šla před loňskými zářijovými volbami se svým hlavním soupeřem, sociálním demokratem Martinem Schulzem do jediné televizní diskuse. Trvala 90 minut a vysílaly ji čtyři velké televize najednou (dva veřejnoprávní kanály a dvě soukromé stanice). Merkelová se jinak věnovala objíždění země v kampani.
Přestože to bylo kritizováno ze všech stran, Miloš Zeman udělal dobře, že před prvním kolem prezidentských voleb do diskusí s ostatními kandidáty nešel. Byl v tom sice jasný kalkul, ale současně by to pro něj byla naprostá ztráta času, protože těch debat bylo moc.
Zeman, Soukup a TV Barrandov
Zeman se nemusí nikomu představovat a nepotřeboval debaty s ostatními, protože si zařídil vlastní sólo vystoupení každý čtvrtek na TV Barrandov. Má tam i svého moderátora (Jaromíra Soukupa), který se ptá na to, co prezidentovi vyhovuje. Stačí cokoli říci a ostatní média to rychle převezmou.
Doby, kdy vítězství ve volbách ovlivnila třeba jedna zásadní televizní diskuse (jak jsme to v minulosti viděli v Americe), jsou ale také pryč. Jenže naprostá přemíra společných diskusí kandidátů je devastující. Omezuje kontaktní kampaň, otázky se neustále opakují, proto slyšíme i podobné odpovědi. Mění se pouze místo a čas.
Zásadně se také změnil mediální svět – už nejsou jenom vlivné televize, ale máme i velký a možná dnes ještě vlivnější online svět. A k tomu sociální sítě (americký prezident Donald Trump udělal v roce 2016 část vypjaté kampaně přes svůj Twitter). Každé velké médium proto chce svoji diskusi, každý se chce prezentovat. Jenže pro voliče je to k ničemu. Nepotřebují slyšet několikrát týdně to samé. Ovšem kandidáti a jejich týmy mají pocit, že musí být všude, a tak zahuštěný mediální prostor poslušně vyplní. Moc si tím ale politici a političky nepomohou, ani kdyby byli v těch debatách hodně dobří. Společnost je silně polarizovaná a přesvědčit své protivníky o vlastní pravdě je takřka nemožné.
Zeman a jeho kampaň
Příkladem je expremiér Mirek Topolánek. Ten po prvním kole voleb v rozhovoru pro Info.cz kromě jiného řekl: „Nechal jsem si vnutit styl kampaně, mimo jiné ploché debaty v osmi lidech. Přestože jsem v nich neprohrával, tak mi nepřinesly žádné body. Ztratil jsem čas, během něhož jsem mohl jezdit do regionů, mluvit s lidmi a vysvětlovat staré i nové pomluvy a hoaxy.“
Nakonec se proto v případě debat zdá nejlepší taktika Miloše Zemana. Zatímco ostatní neustále odpovídali na stereotypní otázky, tak prezident v klidu a za peníze daňových poplatníků objížděl regiony a pořád u toho tvrdil, že přece žádnou kampaň nedělá. Jistěže, lhal. To na konečný výsledek ale nemusí mít žádný vliv. První skutečný duel se uskuteční až v úterý na Primě.
Loňské volby do Poslanecké sněmovny i letošní hlasování o prezidentovi tak mohou být poučením pro strany i politiky, že v případě debat není nutné využít každou nabízenou příležitost. Lepší je soustředit se v tomto případě na něco většího, významnějšího, na něco, co je blíže k termínu voleb a co bude silně a zásadně rezonovat v samotném závěru kampaně. Důvod je prostý – na rozdíl od minulosti se mnoho lidí rozhoduje až na poslední chvíli, komu dají svůj hlas.
Jenže touha exhibovat je v politickém světě mimořádně silná a další předvolební debaty za chvíli znovu odstartují. Vždyť na podzim máme volby do třetiny senátu a především důležité volby do zastupitelstev obcí. Třeba kandidáti na primátory Prahy či Brna se už jistě třesou, jak se předvedou.
