Nepřemožitelný Viktor. Proč maďarský premiér Orbán znovu drtivě vyhrál?
V mnoha evropských hlavních městech si to nepřáli, ale vláda Viktora Orbána v Maďarsku bude pokračovat. Ani po téměř třiceti letech v politice se tento bývalý studentský liberální vůdce, který se s postupujícím věkem proměnil v národního konzervativce a ikonu části evropské pravice, Maďarům očividně neomrzel.
Jeho konzervativní aliance FiDeSz-KDNP s přehledem splnila svůj cíl získat samostatně většinu v parlamentu, k čemuž ale přidala už potřetí v řadě volební výsledek, který znamená dvoutřetinovou ústavní většinu v parlamentu. Orbán ji sice k ničemu nepotřebuje, protože novou ústavu již prosadil, ale je to určitě třešnička na dortu.
Maďarští konzervativci po sečtení všech hlasů získali dokonce o jeden mandát více než v roce 2014 – přesně 134, což o jeden mandát přesahuje hranici zmíněné ústavní většiny. Nádech triumfu Orbánovu výsledku dodává i fakt, že po osmi letech v čele vlády jeho strana posílila o 4 procentní body oproti roku 2014, kdy Maďaři naposledy rozhodovali o složení parlamentu.
I díky tomu neobstojí ozývající se komentáře, že si Orbán tento zisk vlastně „vyrobil“ na míru šitým volebním systémem. Jeho strana totiž v poměrné části voleb získala 48,88 procenta, což se blíží polovině všech hlasů, ale hlavně to znamená, že si připsala víc hlasů než všechny opoziční strany dohromady.
Fronty na urny
Při absenci silného opozičního lídra Orbánovi vyšla sázka na tvrdou předvolební konfrontaci s levicí i krajní pravicí. Orbán posunul rétoriku doprava, což mu ale poskytlo slovník, kterým mohl kritizovat rozdrobenou levici.Úspěch Orbána je navíc podtržen vysokou volební účastí. V tomto ohledu se symbolem voleb stanou zejména dlouhé fronty před některými volebními místnostmi v Budapešti, dalších velkých městech či před maďarskými ambasádami v zahraničí.
Levicově liberální opozice se během volebního dne radovala z velkého počtu voličů, ale později se při sčítání výsledků ukázalo, že v tomto ohledu maďarské volby trochu připomněly naše prezidentské klání z počátku roku, kdy vyhrocená předvolební atmosféra přitáhla k urnám velké množství voličů, ale ve finále bylo vidět, že úspěšně mobilizovaly obě strany názorového spektra. To dobře ilustruje fakt, že nejvyšší účast byla jak v levicově liberální Budapešti, tak v nejbohatších maďarských regionech na západě země, kde voliči tradičně dávají přednost „oranžovým“ konzervativcům z FiDeSz.
Padání opozičních hlav
Mimochodem právě výsledky v hlavním městě ukazují, že nedělní volební výsledek má jako každá mince dvě strany. Kromě dobře zacílené Orbánovy kampaně se ve výsledcích projevily i limity současné maďarské opozice. Ta má několik základních hendikepů, které se jí vůbec nedaří překonávat.
Hlavním problémem je její rozštěpenost. Orbán je v zahraničí líčen skoro jako krajní pravičák, ale ve skutečnosti jeho strana tvoří pomyslný politický střed mezi liberálně-socialistickou levicí a krajně pravicovým uskupením Jobbik. Každý z opozičních pólů sice včera potvrdil, že drží mezi čtvrtinou (levice) a pětinou hlasů (Jobbik), ale nedokáže se kvůli naprosto rozdílným politickým názorům spojit. I kvůli tomu pouhý Anti-Orbán na změnu vlády nestačí.
Navíc levice místo aby spojila všechny socialistické a liberálně levicové proudy, kandidovala do voleb s pěti oddělenými kandidátkami. Na poslední chvíli sice v pár obvodech spojily síly, ale kdyby to udělaly všude, neměla by Orbánova aliance nyní ústavní většinu. Jenže všichni levicoví lídři bojovali spíše o to, kdo bude mít nejvýhodnější pozici při sestavování budoucí vlády, a zapomněli při tom, že rozdělená levice nikdy nebude moct měřit síly s jednotnou pravicí tvořenou aliancí FiDeSz-KDNP. Drtivá porážka levice přinesla ještě během volební noci rezignace většiny jejích lídrů. Z vedení strany odstoupil i šéf Jobbiku, kterému se zase nevyplatila taktika ostrých útoků na premiéra zprava. Rétorice, že Orbán je vlastně liberál a spojenec cizích zájmů, v zemi neuvěřil nikdo kromě skalních voličů krajní pravice, takže údajný černý kůň voleb nakonec ve výsledku dokonce nepatrně ztratil.
Maďarský premiér má rád provokativní výroky a podobně laděné předvolební billboardy. Po nedělních volbách by mohl na hranicích země nechat vyvěsit nápisy „Tady je Orbánovo“, protože jeho volební hattrick nemá v dějinách demokratického Maďarska ani v okolních zemích regionu, kde probíhají svobodné volby, žádnou konkurenci.
