Jak se po volbách změní složení Senátu? ČSSD může přijít o polovinu klubu, nejsilnější mohou být lidovci
Letošní senátní volby zahýbají rozložením politických sil v Senátu. Jako vždy se může vyměnit až třetina senátorů. Největší riziko nesou senátoři ČSSD, jejichž klub je sice v Senátu nejsilnější, zdaleka nejvíc jich ale právě letos musí svůj mandát obhájit. O téměř polovinu klubu může přijít i ODS, naopak lidovci se mohou stát nejsilnějším klubem. Žádné senátory neobhajuje ANO, může tak jenom posílit.
Rozložení sil hlavních stran v Senátu před volbami
Aktuálně nejsilnějším klubem v horní komoře je klub ČSSD s 24 členy. Druhý je klub KDU-ČSL a nezávislých. V převážně lidoveckém klubu aktuálně zasedá 16 senátorů.
Díky lednovým doplňovacím volbám na Trutnovsku si pozici třetího nejsilnějšího klubu upevnila skupina senátorů hnutí Starostové a nezávislí (STAN), která čítá v předvolebním období 12 senátorů. Z deseti senátorů se skládá klub Občanské demokratické strany (ODS).
Zatímco v Poslanecké sněmovně je Babišovo hnutí ANO s velkým náskokem nejsilnější formací, v Senátu patří jeho klub mezi menší. Po ztrátě trutnovského senátora Hlavatého má jen šest zákonodárců.
Kombinované kluby
Šestým senátorským klubem byl až do únorové rezignace Františka Čuby na senátorskou funkci Klub nezávislých senátorů, který před jeho zánikem tvořili dva senátoři za zemanovskou Stranu práv občanů (SPO), konkrétně právě František Čuba a s ním Jan Veleba, jediný komunistický člen horní komory Václav Homolka, nezávislý senátor, ale zároveň bývalý člen Rusnokovy „zemanovské“ vlády Jiří Cieńciała a senátor zvolený za regionální uskupení Severočeši.cz Jaroslav Doubrava. Klub se ovšem právě rezignací Čuby rozpadl, neboť počet členů klesl pod pět, což je minimální hranice pro fungování senátního klubu, jak ji stanoví jednací řád Senátu.
Výsledek doplňovacích voleb na Zlínsku ovšem přispěl k tomu, aby v Senátu opět bylo šest senátorských klubů. Na počátku června se díky nim povedlo ustavit Klub liberální demokracie-Senátor 21, který spojil kvarteto senátorů zvolených za zelené nebo s jejich podporou a nového senátora za Zlínsko Tomáše Goláně, jenž se do Senátu dostal za nově vzniklé hnutí Senátor 21. To založil jeden z původně „zelených“ senátorů, Václav Láska.
V Senátu zasedá také sedmička nezařazených zákonodárců, mezi nimiž největší skupinu tvoří čtveřice pohrobků zaniklého zemanovsko-komunistického Klubu nezávislých senátorů. K žádnému klubu nepatří také pirátský senátor Libor Michálek, jenž se rozešel se zelenými senátory. Mimo senátorské kluby je i podnikatel v herním průmyslu Ivo Valenta, zvolený za Stranu soukromníků ČR. Poslední nezařazená senátorka Alena Dernerová se už při volbách v roce 2016 rozešla s klubem ANO.
Tabulka rozložení sil a ohrožených senátorů
Klub | Aktuální počet senátorů před volbami | Počet senátorů, kteří letos obhajují |
ČSSD | 24 | 12 |
KDU-ČSL a nezávislí | 16 | 3 |
STAN | 12 | 3 |
ODS | 10 | 4 |
ANO | 6 | 0 |
KLD-Senátor 21 (zejména zelení) | 5 | 1 |
Nezařazení senátoři | 7 | 3 (SPO, KSČM, piráti) |
Neobsazený mandát | 1 | 1 (za zemřelého senátora ČSSD) |
Kolik křesel strany obhajují
Největší riziko letošní senátní volby znamenají pro sociální demokracii, která bude obhajovat 12 senátorských křesel, což je přesně polovina jejího současného klubu. Navíc k tomuto skóre musíme připočítat senátní obvod Břeclav, jenž je sice po smrti tamního senátora Jana Hajdy neobsazen, ale i tam před šesti lety zvítězila ČSSD. Sociální demokraté i proto mohou v letošních senátních volbách reálně ztratit pozici nejsilnějšího senátorského klubu.
Druhou „nejohroženější“ stranou jsou občanští demokraté, kteří obhajují čtyři senátorská křesla, tedy téměř polovinu klubu. Tři křesla budou obhajovat Starostové a nezávislí, i když jeden z těchto senátorů byl zvolen za hnutí Ostravak a jeden za hnutí Občané pro Budějovice. Přesto ale oba zasedají v senátním klubu STAN.
Do voleb jdou také tři současní členové klubu KDU-ČSL a nezávislí. Ostatní politické formace potom obhajují již jen po jednom mandátu. Piráti i komunisté musí zabojovat o udržení jejich jediných senátních mandátů. Volit se bude také v obvodě, kde minule uspěl nezávislý kandidát Jan Veleba, jenž se později připojil k zemanovské Straně práv občanů a po rezignaci Františka Čuby zůstal jediným jejím zástupcem v Senátu. Veleba ovšem už letos nekandiduje. Jeden mandát obhajují také zelení.
Kandidáti do Senátu >>>
Nejlepší pozici mají lidovci
Připomeňme, že žádný mandát letos nemůže přijít hnutí ANO, protože před šesti lety ještě v Senátu zastoupeno nebylo. O premiérový vstup do Senátu se pokusí hnutí SPD, jehož předseda Tomio Okamura již v Senátu zasedal, ale ještě jako nezávislý kandidát.
Když od současného složení Senátu odečteme obvody, kde se letos volí, zjistíme, že do voleb jdou s nejlepší pozicí lidovci, jimž jistě po volbách zbude 13 členů Senátu. I to je důvod, proč lidovci vyhlašují za svůj volební cíl získat pozici nejsilnějšího senátorského klubu. O totéž se však jistě pokusí i hnutí ANO, které se svými šesti senátory nemusí být příliš vzdálené od čela senátního pelotonu.
Ústavní většina
Co se zdá jisté, je fakt, že případná vláda ANO–ČSSD s podporou komunistů nezíská v Senátu ústavní většinu. V okamžiku voleb totiž bude držet 18 křesel, a i kdyby vyhrála ve všech 27 obvodech, což je na hranici nemožnosti, mohla by dosáhnout „jen“ na 45 mandátů, takže by jí k ústavní třípětinové většině 49 křesel chyběly čtyři mandáty. K nim by jim nepomohli ani dva prozemanovští senátoři: Cieńciała a Doubrava.
Blok ANO–ČSSD a KSČM ale může usilovat o zisk alespoň nadpoloviční většiny senátorů, což by jí umožnilo odstranit senátní „zdržování“ u obyčejných zákonů. Pro její zisk potřebují strany možné vládní koalice vyhrát v říjnu celých 23 obvodů, což se také jeví jako extrémně nepravděpodobné.
Ještě vzdálenější je ústavní většina pro hypotetické spojenectví ANO–SPD–KSČM. To má nyní jistých jen šest mandátů hnutí ANO a ani při absolutní výhře ve všech „letošních“ obvodech nedosáhne na víc než 33 obvodů, takže nebude mít ani většinu v horní komoře.
Počty senátorů v klubech, kteří letos svůj mandát neobhajují
Klub | Počet senátorů, kteří letos mandát neobhajují |
KDU-ČSL a nezávislí | 13 |
ČSSD | 12 |
STAN | 9 |
ODS | 6 |
ANO | 6 |
KLD-Senátor 21 (zejména zelení) | 4 |
Nezařazení senátoři | 5 |
