Volby v Turecku jsme sledovali online: Podívejte se, jak se Erdoğan stal prezidentem i premiérem

Vítězové a poražení

Dnešní volby mají hned několik vítězů:

Samozřejmě jím je znovuzvolený prezident Recep Erdoğan, který se stal superprezidentem, a to podle plánu už v prvním kole, a navíc získal více hlasů, než předpovídaly předvolební průzkumy. Opět ho nadprůměrně podpořil konzervativní venkov, ale zároveň se mu podařilo udržet si solidní pozici i ve městech a opozičních baštách.

Výrazně mu k tomu pomohla spolupráce s nacionalistickou stranou MHP, která je dalším vítězem dnešního volebního klání. MHP se stala jazýčkem na vahách, když bez ní AKP nebude mít většinu v parlamentu, a i prezidentský volební výsledek potvrzuje, že by bez nacionalistů musel Erdoğan minimálně bojovat v druhém kole. Strana, která se z obavy před desetiprocentní hranicí pro vstup do parlamentu schovala do koalice s AKP, by se nakonec dostala do parlamentu i sama. Erdoğanova vlastenecká politika očividně MHP polila živou vodou, která jí pomohla přežít rozkol s protierdoğanovským křídlem.

Dva vítěze dnes ale najdeme i v řadách opozice. Tou první je politička s přezdívkou Vlčice – Meral Akşenerová, která se odtrhla od MHP a dokázala během několika měsíců vybudovat na zelené louce novou politickou formaci – pravicově nacionalistickou Dobrou stranu, která by se dokonce do parlamentu dostala i sama, pokud by nekandidovala v rámci opoziční aliance. Akşenerové nová strana má šanci vytvořit zase po dlouhé době sekulární, konzervativní a pravicovou stranu. 

Samostatnou cestu zvolil ve volbách i další vítěz dnešních voleb – kurdská, levicová strana HDP, která opět překonala desetiprocentní hranici pro vstup do parlamentu sama, přestože byla v poslední době pod silným tlakem prezidentovi protikurdské politiky, jejímž symbolem je věznění prezidentského kandidáta HDP Selahattina Demirtaşe. Ten se dnes může v cele radovat, protože jeho strana bude opět v parlamentu, a dokonce jako ještě silnější než v parlamentních volbách v roce 2015. V prezidentských volbách sice část Kurdů takticky podpořila nejsilnějšího opozičního kandidáta Muharrema İnceho z CHP, ale Demirtaş a Kurdy hřeje hlavně setrvání v parlamentu, které je pro ně měřeno nedávnou historií spíše výjimečné.

Jediným poraženým proto zůstává opoziční, sociálnědemokratická CHP a její kandidát Muharrem İnce. Jak strana, tak její prezidentský kandidát nedokázali zopakovat výsledek z minulých voleb a zůstávají sice nejsilnější opoziční silou, která má ale zároveň ke změně vlády dále než dříve.

A k poraženým můžeme bez pochyby připočítat ještě  i férovost voleb, protože opozice upozornila na řadu nesrovnalostí a k férovosti měla opravdu daleko i celá předvolební kampaň, v jejímž rámci státní orgány jasně upřednostňovaly vládní kandidáty.

 Téměř kompletní výsledky parlamentních voleb podle oficiálních zdrojů

Lidová aliance

islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje AKP                 42,4 %       293 křesel

nacionalistická Strana národního hnutí MHP                      11,2 %        49 křesel

Národní aliance 

sociálnědemokratická Republikánská lidová strana CHP      22,7 %     146 křesel             

nacionalistická, opoziční Dobrá strana IYI                         10,1 %       45 křesel

islamistická, opoziční Strana štěstí SP                               1,4 %         0 křesel

kurdská, silně levicová Lidová demokratická strana HDP     11,5 %       67 křesel          

celkem 600 křesel

 Téměř kompletní výsledky podle oficiálních zdrojů

Erdoğan (islamistická AKP a nacionalistická MHP)      52,4 %

İnce (sociálnědemokratická CHP)                             30,8 %

Demirtaş (kurdská, silně levicová HDP)                    8,2 %

Akşenerová (nacionalistická, opoziční IYI)                7,4 %

Karamollaoğlu (islamistická, opoziční SP)                 0,9 %

Perinçek (levicová, nacionalistická VATAN)               0,2 %

sečteno 99,8 %

účast 88,1 %

Erdoğan se prohlásil vítězem prezidentských i parlamentních voleb

V poměrně smířlivém projevu se prezident Erdoğan prohlásil vítězem voleb. Slíbil naplnění projektů, které byly součástí jeho programu – například nový námořní průplav v Istanbulu, který by rozšířil Bospor. 

Erdoğana dnes zachránili nacionalisté z MHP

Za dnešní úspěch Erdoğan vděčí zejména dobrému tahu, kdy se loni před ústavním referendem spojil s nacionalistickou stranou MHP, která podpořila změnu ústavy a uzavřela s jeho AKP volební alianci pro letošní volby. Díky ní bude mít Erdoğan většinu v parlamentu, protože samotná AKP ji ztratila. Stejně tak platí, že kdyby nacionalisté z MHP postavili vlastního kandidáta na prezidenta, Erdoğan by po dnešku jistě musel do druhého kola.

Istanbul podržel Sultána

Podle oficiálních výsledků už je téměř kompletně sečtený Istanbul. Ten definitivně ztratil nádech opozičního města, když zde Erdoğan získal nadpoloviční většinu.

Erdoğan vyhrál, opozice to odmítá

Turecká televize TRT prohlásila Erdoğana znuzvoleným prezidentem. Je sečteno přes 93 % okrsků, ale náskok Erdoğana je už takový, že fakticky jeho hlasy nemohou klesnout pod 50 %. Tedy s jednou výhradou, kterou tvoří hlasy z opozice, které tvrdí, že zveřejňovaná čísla nesedí a ve skutečnosti je sečteno mnohem méně hlasů, než se oficiálně tvrdí.

Sčítání pokračuje

Už chybí sečíst posledních 14 % prezidentských volebních okrsků. 

Erdoğan drží přesně 54 %.

Erdoğan klesá, ale málo

Po sečtení 75 % okrsků "spadla" podpora Erdoğana poprvé pod 55 %. Vše ale spíše naznačuje tomu, že prezident bude zvolen už dnes.

Tři čtvrtiny hlasů navíc přinesly při sčítání parlamentních voleb premiérový skok kurdské HDP nad 10 %. I tak ale prezidentova aliance AKP-MHP drží aktuálně 351 křesel z celkem 600. Samotná islamistická AKP by teď získala přesně polovinu hlasů v parlamentu - 300.

Naděje jménem Smyrna

Oči odpůrců Erdoğana teď s napětím sledují sčítání v Izmiru, neboli Smyrně - třetím největším tureckém městě, kde je zatím sečteno jen něco přes 40 % hlasů, zatímco celostátně se počet sečtených okrsků již vyšplhal na téměř 70 %. V provincii Izmir totiž zatím má opoziční kandidát Ince přes 50 % hlasů.

Naopak zklamáním je pro opozici největší turecká metropole Istanbul, kde je již sečteno 87 % a Erdoğan se stále drží na 50 %.

AKP dominuje

Ještě lépe zatím pro Erdoğana vypadají výsledky parlamentních voleb. Jeho AKP sice po sečtení poloviny okrsků klesla na 45 %, ale společně s koaliční MHP má jeho aliance stále přes 57 % hlasů, což by jí zajistilo pohodlnou většinu v parlamentu. Druhá je opoziční CHP s 20,5 %, ale jí vedená Národní aliance má celkem jen 31,5 %. O parlamentní existence stále bojuje prokurdská, levicová HDP, které se už vyšplhala na 9,59 % a pomalu se blíží desetiprocentní hranici pro vstup do parlamentu.

Opozice si stěžuje

Podle opozice jsou úmyslně zveřejňovány nejprve výsledky z oblastí, kde má Erdoğan silnou podporu. To má ulehčit volební podvody, protože opticky to podle průběžně zveřejňovaných výsledků vypadá, že Erdoğan už nemůže vítězství ztratit.

Volební mapa po sečtení poloviny hlasů

Erdoğan zatím dominuje jak v počtu hlasů, tak v množství provincií, kde zatím vede. Tyto provincie jsou označeny oranžově. Kandidát sociálnědemokratické, opoziční CHP Ince vede v "červených" provinciích v evropské části země a na západním pobřeží. Prokurdský, levicová kandidát Demirtas zatím dominuje v několika provinciích na kurdském jihovýchodě země, které jsou označeny fialově.

Sečtena polovina hlasů

Erdoğan stále vede, ale jeho náskok se postupně snižuje. Nyní má 56,5 % hlasů, druhá Ínce 28,6%. Není ale sečteno příliš hlasů v hlavní baště opozice (strany CHP, která nominovala Ínceho). Pokud byl výsledek z Izmiru velmi silný pro opozici, nemusel by Erdoğan vyhrát už v prvním kole.

CHP podle vlastních slov stále věří, že druhé kolo bude.

Napětí roste

Mluvčí nejsilnějšího opozičního kandidáta M. Ínceho vyhlásil, že státní tisková agentura Anadolu manipuluje s čísly, které zveřejňuje turecká volební komise...

Drama také v parlamentních volbách

Ve stínu prezidentského klání zůstávají parlamentní volby. V nich po sečtení 18 % okrsků Erdoğanova AKP klesla pod 50 %, zatímco kurdská HDP stále bojuje o překročení omezující klauzule 10 %. Aktuálně stoupla na 8,1 %, ale stále nejsou sečteny velké části hlasů v kurdských oblastech.

Erdoğan míří k vítězství

Přestože není jasné, zda prezident Erdoğan přesáhne nakonec 50 %, aby byl zvolen již v prvním kole, jeho výsledek by měl každopádně překonat předpoklady průzkumů. I kdyby mu těsně unikla nadpoloviční většina, bude pro opozici obtížné se v druhém kole zmobilizovat natolik, aby jí neunikl téměř žádný hlas.

Obava z demonstrací

Nákladní auta naložená pískem začínají blokovat přístupy k prezidentskému paláci v centru Ankary.

Bude to těsné

Aktuálně Erdoğan s každým nově sečteným procentem okrsků ztrácí 0,1 % hlasů. Je to jen mechanické počítání, ale takto by se jeho výsledek měl zastavit na 51 %.

zejména velká města a oblast na západě země ovšem více přeje opozici, takže by výsledek mohl být opravdu těsný.

Sečtena čtvrtina okrsků

Už známe výsledky z 25 % okrsků:

Erdoğan 58 %

Ínce 27%

Aksenet 7 %

Erdoğan si vede hůře než v posledních prezidentských volbách.

Erdoğan vede na začátku sčítání

Volební komise zveřejnila výsledky po sečtení první 19 % okrsků. Erdoğan vede s 60 %, Druhý je Ínce s 26 %. Pokud se známé okrsky přepočítají podle minulých voleb, znamenalo by to na konci 51 % pro stávajícího prezidenta. Naopak při projekci podle výsledků referenda 2017 by měl Erdoğan dosáhnout definitivní výsledek 48 %. Čeká nás napínavý průběh sčítání. 

První reálné výsledky

V parlamentních volbách vede po sečtení 6 % okrsků s velkým náskokem prezidentova AKP s 56 %. Společně s koaliční MHP by dokonce dosáhla na 69 %. Jedná se ovšem hlavně o venkovské okrsky z části Anatolie, která je baštou islamistické AKP. Opozice průběžné výsledky proto komentuje s velkou nadějí na dobrý výsledek pro prezidentovi oponenty.

Čekání na první výsledky

Během několika minut by turecká volební komise měla zveřejnit první dílčí výsledky.

První odhady účasti

Objevují se první informace o počty voličů, kteří dnes využili svého volebního práva. Zdá se, že účast překročila 80 % a v některých oblastech dokonce i 90 % zapsaných voličů.

V minulých prezidentských volbách volilo 74 %, do parlamentu naposledy svůj hlas odevzdalo dokonce 85 % voličů. 

..a ještě lístek pro parlamentní volby

Kdo chce volit prezidentovu AKP ví, že má zakřížkovat "žárovku". Strany spojené do předvolební koalice mají na lístku společný rámeček.

Sčítání začalo

Podívejme se, jak vypadá volební lístek pro prezidentské volby. V zemi mají jednotlivé strany tradičně své symboly, podle nichž i volič, který si nelibuje ve čtení, najde své favority. Na prezidentském volebním lístku jsou proto vyvedeny i tváře kandidátů.

Volby v Turecku skončily

V 16 hodin se po celém Turecku zavřelo více než 180 tisíc volebních místností. Bude následovat sčítání hlasů. Komise nejprve sečtou hlasy pro prezidentské volby a až následně výsledky hlasování v parlamentních volbách. Urny potom budou odvezeny do regionálních sčítacích center, kde budou opět otevřeny a výsledky přepočítány. První výsledky by se měly objevovat během dvou až tří hodin. Oficiální výsledky se očekávají až kolem půlnoci našeho času.

Auto plné hlasovacích lístků

V městě Suruç na jihovýchodě Turecka policie zadržela až střelbou do vzduchu tři muže, kteří ve svém autě převážili 4 pytle plné nepoužitých hlasovacích lístků. Opozice mluví o dalším důkazu manipulace s volbami.

Západní agenti?

Během volebního dne už bylo zadrženo 10 cizinců, kteří se údajně pokoušeli ovlivnit volby. Mělo by se jednat o čtyři Italy, 3 Němce a tři Francouze.

V kruzích podporujících AKP je mimochodem kritika Západů, který se údajně snaží podporovat změnu vlády v Turecku, poměrně běžná. Často je Západ mezi nepřáteli Turecka zmiňován hned po Izraeli.

Nejasná volební účast

Zatím nejsou zveřejňovány žádné oficiální informace o průběžné volební účasti. Prezident Erdogan ovšem, když odevzdával svůj hlas, novinářům řekl, že účast už údajně překročila 50 %.

První nesrovnalosti

Zatímco turecká média mlčí, na sociálních sítích se šíří informace opozičních organizací o volebních nesrovnalostech. Kolují videa ukazující, že volební urny na některých místech nebyly při začátku voleb prázdné nebo že došlo k přidávání hlasů, které neodevzdali žádní voliči. Podle ministra vnitra ovšem volby probíhají v klidu a podle pravidel.

Poslední předvolební průzkumy

Volební místnosti se po celém Turecku zavřou v 16 hodin našeho času. Připomeňme si proto poslední údaje z předvolebních průzkumů pro prezidentské klání.

prezident Erdoğan (islamistická AKP): 45%

İnce (sociálnědemokratická, opoziční CHP): 28%

Akşenerová (nacionalistická, opoziční İYİ): 14%

Demirtaş (prokurdská, silně levicová a opoziční HDP): 12%

Karamollaoğlu (opoziční islamistická SP): 2%

Perinçek (levicová a nacionalistická VATAN): 0%

Odvolil Erdoğan

V istanbulské čtvrti Üsküdar odvolil stávající prezident Erdoğan. Dnešní volby podle něj jsou završením "demokratické revoluce". To z evropského pohledu může znít zvláštně, ale v myšlenkovém světě tureckých islamistů to byl až jejich režim, který odstranil nedemokratické zásahy sekulární armády proti islámské většině národa a politikům, kteří ji jako Erdoğan reprezentují.

Opozice věří ve vítězství

Naděje ovem panuje i v opačném táboře – mezi příznivci opozice. Ta včera oznámila, že jejího závěrečného mítinku se v Istanbulu zúčastnilo pět milionů lidí. Opoziční strany věří, že její taktika, kdy proti Erdoğanovi postavili v prvním kole tři odlišné kandidáty zabere a Erdoğan nezíská v prvním kole nad 50 %. V parlamentních volbách doufají opozičníci, že se kurdská strana HDP dostane přes 10 % hlasů, protože jinak bude většina AKP-MHP asi nevyhnutelná.

Předvolební atmosféra

Provládní noviny píší v posledních dnech o tom, že dnešní volby jsou referendem o tom, zda bude pokračovat vzestup Turecka na úroveň globální mocnosti. Brnkají na historické paralely a zdůrazňují, že Turecko zažívá století svého posilování, které nahradilo úpadek v předcházejících 300 letech. Jedinou garancí, že turecký pokrok bude pokračovat, je prodloužení vlády prezidenta Erdoğana. 

Prezidentský kandidát hlasoval ve vězení

Během dopoledních hodin své hlasy odevzdala většina opozičních lídrů. Ve věznici v Edirne v evropské části Turecka svůj hlas podle jeho tweetu odevzdal kandidát prokurdské strany HDP Demirtas, zatímco jeho žena Basak hlasovala v kurdském "hlavním městě“ Diyarbakiru, kde u volební urny vyzvala k ukončení nespravedlnosti

PKK nebude 24 hodin bojovat

Jako vždy je velkým tématem tureckých voleb kurdská problematika. Marxistická, gerilová organice Kurdská strana pracujících (PKK), která bojuje s vládními ozbrojenými jednotkami, vyhlásila na dobu voleb zastavení vojenských aktivit na 24 hodin.

Povolí Sultán férové volby?

S těsnými výsledky, které předpovídají předvolební průzkumy, je stále aktuálnější otázka, zda prezident Erdoğan, přezdívaný Sultán, „dovolí" svobodné a férové volby. Podobně jako v loňském ústavním referendu vláda povolila, aby se počítaly i neorazítkované hlasy. Navíc prosadila změny, které povolují, aby v čele volebních komisí stáli úředníci, aby se volilo na vojenských základnách a aby ve volebních místnostech byli "z bezpečnostních" důvodů přítomni příslušníci ozbrojených sil. 

Svoboda volby za časů výjimečného stavu

Turci jdou k volbám v době, kdy v zemi stále platí výjimečný stav, který byl vyhlášen po pokusu o puč v červenci 2016 a je stále prodlužován. I díky tomu je v zemi omezována svoboda sdělovacích prostředků. Nevyrovnanost kampaně potvrzuje statistika času, který jednotliví kandidáti dostali od 14. května v televizi: Erdoğan 67 hodin, İnce 6 hodin, Akşenerová 12 minut a Demirtas nebyl v televizi vůbec, protože je stále ve vězení.

Souběh voleb

Poprvé v historii jsou dnes parlamentní a prezidentské volby v Turecku konány ve stejný den. Podle nové ústavy by tomu tak mělo být i v budoucnu. Novelou ústavy totiž bylo prodlouženo funkční období poslanců na pět let. Souběžné volby pomáhají v praxi stranám se silnějšími prezidentskými kandidáty. 

Boj dvou alianci

O většinu v parlamentu se strany tentokrát poprvé utkají v rámci novelizovaného volebního zákona, který připouští vytvoření předvolebních koalic. V jejich rámci pak strany nepotřebují samostatně dosáhnout 10 procent hlasů, aby získaly zastoupení v tureckém parlamentu.

Změnu prosadila vládní Erdoğanova AKP, aby zachránila svého spojence – nacionalistickou stranu MHP. Ta loni pomohla prosadit ústavní změny a hlavně vytvoření "superprezidentského" úřadu a zaplatila za to vnitřním rozkolem i oslabením podpory. AKP ji proto bere do předvolební koalice, která se jmenuje Lidová aliance. V ní nebude vadit, že podpora MHP se pohybuje jen kolem 5 až 6 procent.

Podobně postupovala "nekurdská" opozice, když se do Národní aliance spojila sociálnědemokratická strana CHP, nacionalistická strana İYİ, vzniklá odtržením protierdoğanovského křídla od MHP a menší islamistická strana SP.

Samostatně bude z hlavních stran kandidovat jen prokurdská, levicová strana HDP, kterou ostatní opoziční strany do spojenectví nechtěly vzít, aby na ně nepadl stín spolupráce s Kurdy.

Nový, zvětšený parlament

Dosud měl turecký parlament 550 křesel, ale novela ústavy jejich počet zvýšila na šest stovek. Turečtí poslanci se volí proporčně, přičemž mandáty se přidělují jednotlivým stranám na úrovni 87 volebních obvodů. Ty v zásadě odpovídají 84 tureckým provinciím. Výjimku tvoří jen čtyři největší města/provincie – Istanbul, Ankara, Izmir a Bursa, která jsou rozdělena na dva a ž tři volební obvody. V obvodech se volí mezi 2 a 35 poslanci.

Klíčovým znakem volebního systému ovšem je procentní hranice pro vstup do parlamentu, která je v Turecku rekordně vysoká - 10 %, a to hlavně, aby bránila vstupu kurdských stran do parlamentu. I letos s ní bude mít největší kurdská strana HDP značný problém.

Souboj o post hlavy státu

O funkci tureckého prezidenta, v jehož pozici se podle novelizované turecké ústavy nyní spojí role premiéra a prezidenta, se uchází šestice politiků. Volba probíhá dvojkolově – v prvním kole potřebuje kandidát ke zvolení přes 50 % hlasů. Pokud této hranice nikdo nedosáhne, bude se druhé kolo se dvěma nejsilnějšími kandidáty konat 8. července.

Funkci obhajuje Recep Erdoğan, kterého vedle jeho islamistické strany AKP podporuje také silně nacionalistická strana MHP. Průzkumy mu těsně před volbami dávaly mezi 45 a 48 % hlasů.

Trojice opozičních stran se sice spojila pro parlamentní volby, ale do prezidentského klání jdou s vlastními kandidáty. Středolevicová, kemalistická strana CHP nominovala poslance a bývalého učitele Muharrema İnceho, jehož podpora se pohybuje mezi 25 a 30 %. Nacionalisticky orientovaná Dobrá strany, která se krátce před volbami odtrhla od MHP, do boje vyslala svou šéfku, bývalou ministryni vnitra Meral Akşenerovou, jejíž podporu průzkumy předpovídají kolem 12 procent. Malá islamistická strana SP pak nominovala Temela Karamollaoğlu.

Samostatně mimo různé aliance potom svého prezidentského kandidáta nominovala levicová a zejména kurdská strana HDP, za níž se do voleb vydal její bývalý šéf Selahattin Demirtaş, který ve vězení čeká na proces, v němž mu hrozí 142 let odnětí svobody za podporu kurdských teroristů ze strany PKK. Demirtaş se těší podpoře kolem 10 až 11 procent.

Šestici kandidátů pak doplňuje lídr malé, levicové a nacionalistické strany Vlast Doğu Perinçek.

Hlasování začíná

Po celém Turecku se právě otvírá 180.065 volebních místností, v nichž voliči rozhodnou o hlavě státu na dalších pět let. Zvolí také 600 nových poslanců nyní rozšířeného jednokomorového parlamentu. Hlasovat dnes může na území Turecka až 56 milionů 322 tisíc 632 voličů.

Další 3 miliony 49 tisíc 65 voličů tvoří voliči mezi zahraničními Turky. Ti mohli volit do čtvrtka na zastupitelských úřadech. Až do dneška pak mohou svůj hlas odevzdat na 34 hraničních přechodech.