Jak se stát členem volební komise a jaká je za práci volebního komisaře odměna
Členem volební komise se může stát občan České republiky nebo občan jiného státu, který u nás má právo volit. Výše jeho odměny se odvíjí od toho, zda je předsedou, či řadovým členem komise, zda mají volby jedno, či dvě kola a zda zároveň probíhá více různých druhů voleb. Jak se do volební komise dostat?
Jak se stát členem volební komise: dvě možnosti
Nominace politické strany
První možností je nominace prostřednictvím politické strany nebo koalice stran, které kandidují ve volbách. V každém volebním okrsku se totiž povinně ustavuje volební komise, která má ze zákona minimálně šest členů. Pro volební okrsky s méně než 300 voliči pak existuje výjimka a komise může být dokonce jen čtyřčlenná.
V praxi ale volební komise má často členů více, protože každý kandidující subjekt (politická strana, koalice stran, sdružení nezávislých kandidátů, samotný nezávislý kandidát) může starostovi příslušné obce zaslat písemně či elektronicky návrh jednoho člena a jednoho náhradníka volební komise pro každý volební okrsek a starosta je do příslušné komise následně jmenuje. Politické strany ovšem většinou nemají v místě dostatek členů, aby obsadily všechny okrsky, takže je možné se stát členem volební komise kontaktováním vybrané strany i jako nestraník.
Přihlášení na radnici
Pokud kandidující subjekty popsaným způsobem nenavrhnou dost členů, aby jednotlivé okrskové komise naplnily minimální velikost, další členy komise jmenuje sám starosta, který zpravidla vybírá buď ze zaměstnanců úřadu, nebo z řad občanů, kteří se obecnímu úřadu přihlásí jako zájemci o práci volební komise.
Do volební komise se takto může přihlásit občan ČR nebo občan jiného státu s volebním právem, který je starší 18 let a u kterého neexistuje překážka výkonu volebního práva (například nesvéprávnost nebo některé zdravotní důvody) a který nekandiduje ve volbách.
Odměna: Kolik si členové komisí vydělají?
Práce ve volební komisi je placená. Aktuální základní odměna člena komise činí 1800 korun, a to jednorázově za celou dobu, kdy volební komise pracuje. O 400 korun více členové komise dostanou, pokud se konají souběžně volby různého typu.
Vyšší odměnu má předseda okrskové komise, který se určí losem (v praxi často dohodou) na ustavující schůzi každé okrskové komise, která se koná vždy několik dnů před samotnými volbami. Předseda komise dostane základní odměnu 2200 korun, která se mu může navýšit stejným způsobem jako u řadových členů komise. Nově také platí zvýšená odměna pro místopředsedu komise, který obdrží základní odměnu 2100 korun.
Činnost okrskové komise
Okrskové komise jsou dnes už vlastně jediným pozůstatkem původní demokratické kontroly voleb přímo občany a kandidujícími politickými stranami. Po roce 1989 podobně konstruované volební komise totiž existovaly i na krajské a celostátní úrovni, což občas vedlo k bojovým hlasováním těchto orgánů o sporných otázkách.
Později byl systém voleb u nás profesionalizován a o vše kromě průběhu hlasování ve volebních okrscích se již starají profesionální úředníci, nad kterými bdí Státní volební komise. Přes úvodní kritiku některých menších stran tento systém funguje, a dokonce se objevují i úvahy o zrušení okrskových volebních komisí, a to zejména v souvislosti s nedávným případem nepřesného počítání výsledků sněmovních voleb ve Středočeském či Plzeňském kraji. Konkrétně ale ke zrušení okrskových komisí složených z občanů, respektive jejich nahrazení úředníky, žádné kroky podnikány nejsou.
Okrskové volební komise proto nadále zodpovídají za organizování voleb ve volební den na nejnižší úrovni. V první řadě připravují a organizují průběh voleb ve volební místnosti a dbají na pořádek v ní a následně po skončení voleb provádějí podle pravidel popsaných ve volebním zákoně sčítání volebních výsledků, o kterém na závěr vyhotovují zápis. V případě potřeby něco v těchto popsaných oblastech rozhodnout členové komise o výsledku hlasují a rozhodují nadpoloviční většinou.
