Jak se z vašeho hlasu stane obecní zastupitel? Přepočet hlasů na mandáty znevýhodňuje jednotlivce
Volební systém pro komunální volby, podle kterého se určuje přepočet hlasů na mandáty, je v rámci různých typů českých voleb tím vůbec nejsložitějším. Při určování výsledků komunálních voleb se jako první určí, kolik hlasů dostal každý z jednotlivých kandidátů. Jeho hlasy se skládají z „malých“ křížků, které dostal přímo tento kandidát, a také z jeho „podílu“ na „velkém“ křížku, který obdržela celá kandidátova volební strana.
Volební systém pro komunální volby, podle kterého se určuje přepočet hlasů na mandáty, je v rámci různých typů českých voleb tím vůbec nejsložitějším. Při určování výsledků komunálních voleb se jako první určí, kolik hlasů dostal každý z jednotlivých kandidátů. Jeho hlasy se skládají z „malých“ křížků, které dostal přímo tento kandidát, a také z jeho „podílu“ na „velkém“ křížku, který obdržela celá kandidátova volební strana.
Pokud někdo označí volební stranu „velkým“ křížkem, ale zároveň dá „malé“ křížky ke jménu jednotlivých kandidátů téže strany, „malé“ křížky se nezapočítají, ale hlas jako celek zůstává platný. Jde o jiný systém než při preferenčním kroužkování ve sněmovních volbách.
Pokud volič použije „velký“ křížek pro stranu a přidá „malé“ křížky pro jednotlivé kandidáty jiných volebních stran, získají hlasy jen někteří kandidáti volené strany. Jejich počet se určí odečtením počtu „malých“ křížků od celkového počtu volených kandidátů. Pokud se například v obci volí 35 kandidátů a volič využije šest „malých“ křížků, dostane hlasy ještě prvních 29 kandidátů strany, kterou volil „velkým“ křížkem.
Následně se zjistí, kolik hlasů dostala celkem každá volební strana. Tento počet hlasů se vypočte součtem hlasů pro všechny jednotlivé kandidáty této volební strany, což znamená, že strana, která neobsadí celou svou kandidátku, se automaticky o část hlasů ochuzuje.
Hranice pět procent
V dalším kroku se určuje, které volební strany překročily hranici pěti procent z celkového počtu platných hlasů a kvalifikovaly se tím pro zisk mandátů v zastupitelstvu. Ke stranám, které na hranici pět procent nedosáhly, se už nadále v určování výsledků nepřihlíží a tyto nezískají žádné mandáty.
Pokud hranici pět procent nepřekročí alespoň dvě volební strany, sníží se procentní hranice o jeden procentní bod, případně se ve snižování hranice pokračuje až do splnění podmínky překonání hranice dvěma volebními stranami. Stejně se procentní hranice snižuje, dokud není obsazena alespoň polovina mandátů v zastupitelstvu, popřípadě minimálně pět zastupitelských pozic.
K hranici pěti procent se navíc nepřihlíží, pokud byla v obci podána jediná kandidátní listina. Pokud jsou o obci či městské části zřízeny volební obvody, počítá se pětiprocentní hranice zvlášť v každém volebním obvodu.
D’Hondtův dělitel
Následně se rozdělují mandáty mezi volební strany, které zmíněnou hranici překonaly. K tomu se využívá poměrný volební systém v podobě d’Hondtova dělitele. Český statistický úřad zmíněný dělitel využije způsobem, kdy výsledky (celkový počet platných hlasů) úspěšných volebních stran dělí postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším až do čísla, které odpovídá počtu zastupitelů volených v obci.
Postup si můžete představit jako excelovou tabulku, ve které jsou v řádcích výsledky stran a ve sloupcích řada celých čísel (dělitelů). Podíly vypočtené tímto způsobem u všech stran se následně seřadí podle velikosti a za každý podíl v tomto pořadí se straně, které „patří“, přidělí jeden mandát, a to až do naplnění celého zastupitelstva.
„Skákání“ kandidátů
V závěru už zbývá jen určit, kteří konkrétní kandidáti získají za každou volební stranu mandáty v zastupitelstvu. Český statistický úřad proto musí zjistit, zda některý z kandidátů „neskočí“ pořadím nahoru. I zde se ale komunální volební systém zásadně liší třeba od „kroužkování“ ve sněmovních, krajských nebo evropských volbách.
Pro „skok“ zde musí totiž kandidát naplnit jednu podmínku, podle níž potřebuje získat o deset procent víc hlasů, než je průměr hlasů u jeho volební strany. Tento průměr se určí vydělením všech hlasů pro volební stranu počtem jejích kandidátů. Pokud strana získala například sto hlasů a měla deset kandidátů, bude průměr deset hlasů a ke „skoku“ bude třeba o deset procent hlasů víc, což bude v našem případě odpovídat jedenácti hlasům. Kdo získá jedenáct a více hlasů, „skočí“ na první místo kandidátky.
Je-li „skokanů“ víc, seřadí se podle počtu hlasů, které získali. Při rovnosti hlasů rozhoduje mezi více „skokany“ původní pořadí na kandidátce. Tento složitý systém ale bohužel občas vede k situaci, že jsou do zastupitelstva zvoleni i kandidáti, kteří mají méně osobních hlasů než kandidáti, kteří zůstanou za branami zastupitelstva s vyšším osobním volebním výsledkem.
Systém zralý na změnu
Komunální volební systém totiž navenek působí jako ten, v němž vybíráme jednotlivé kandidáty, ve skutečnosti ale přednostně hlasujeme pro volební strany. Tato část českého volebního práva je proto zralá na změnu směrem, který systém učinil pochopitelnějším pro voliče.
Připomeňme už jen, že pokud v rámci volební strany žádný „skokan“ nebude, dostanou mandáty kandidáti podle původního pořadí na kandidátce, jak ho určila volební strana.
