Co se stane, když kandidát mezi prvním a druhým kolem senátních voleb zemře nebo odstoupí
Pokud není senátorem nikdo zvolen již v prvním kole voleb, následuje po týdnu kolo druhé, do kterého podle zákona o volbách do parlamentu vždy postupují dva nejsilnější kandidáti z kola prvního. Co se ale stane, pokud například jeden z takto postupujících kandidátů zemře? Na takovou situaci pamatuje volební zákon.
Zemřelého kandidáta nahradí ten, který skončil v prvním kole jako třetí. Stejně je řešena i situace, kdy by se jeden z „finalistů“ senátní volby rozhodl po postupu do druhého kola z voleb odstoupit. I toho by totiž následně nahradil třetí kandidát v pořadí.
Totéž by nastalo i v případě, kdyby jeden z účastníků druhého kola pozbyl po prvním kole právo být volen. Co to znamená? Takový kandidát by například mezi prvním a druhým kolem přišel třeba o české občanství.
Michálkův omyl
Dodejme, že žádný z těchto případů doposud v historii novodobého českého Senátu nenastal. Při letošním senátním klání jsme ovšem byli svědky trochu bizarní žádosti dosluhujícího pirátského senátora v obvodě Praha 2 Libora Michálka, aby se jeho protikandidát v druhém kole Marek Hilšer vzdal své kandidatury a oplatil Michálkovi jeho podporu před prezidentskou volbou.
Michálek se domníval, že by díky tomu mohl získat mandát v Senátu na dalších šest let bez boje. Ve skutečnosti by ale v daném obvodu do druhého kola postoupil třetí v pořadí (Vladimír Kratina z ODS), a ten by se s Michálkem jako „náhradník“ utkal o senátní křeslo. Protože ale Marek Hilšer odstoupení odmítl, podobného postupu se nedočkáme.
Senátní volby 2020: Podívejte se na přehledný seznam kandidátů>>>
Odklad druhého kola
Kdyby přesto cokoli z výše popsaných scénářů (smrt, odstoupení, ztráta volitelnosti) v budoucnosti nastalo, znamenalo by to ve volebních pravidlech jednu podstatnou změnu – odklad druhého kola. To se totiž v těchto zvláštních případech nekoná týden po kole prvním, ale je o týden odloženo.
Voliči by díky tomu měli delší čas se s novou, „finálovou“ dvojicí seznámit a státní orgány by zase měly dostatek času na vytištění nových hlasovacích lístků. Jedno by se ovšem nezměnilo. Ani v tomto případě hlasovací lístky volič nedostane domů, ale předá mu je volební komise, až přímo ve volební místnosti.
