Co se stane, když někdo zpochybní výsledky senátních voleb či průběh hlasování? Možnosti jsou tři
Pokud dojde k pochybnostem o regulérnosti senátních voleb, existují tři možnosti, jak na tuto situaci podle volebního zákona reagovat. Následující postup je přitom velmi aktuální, protože v jedné vsi na Prostějovsku došlo během komunálních a prvního kola senátních voleb k situaci, kdy volební komise otočila obálky k jednotlivým volbám a neuznala hlasy, které byly v obálkách opačně. O postupu do druhého kola přitom rozhodlo pět hlasů.
1. Neplatnost hlasování
Zaprvé je možné podat návrh na neplatnost hlasování. V takovém případě, pokud soud návrhu vyhoví, neopakují se celé volby, ale pouze jejich část – například jen jedno volební kolo či hlasování v konkrétním volebním okrsku. Původní kandidáti i volební seznamy zůstávají v takovém případě v platnosti. Prezident republiky v tomto případě vyhlásí opakované hlasování do třiceti dnů od okamžiku, kdy ho ministerstvo vnitra informuje o tom, že soud takto rozhodl. V případě senátních voleb se dosud opakované hlasování nekonalo, ale provedeno už bylo v případě voleb komunálních.
To se může týkat případu na Prostějovsku, kde Jitka Chalánková postoupila z druhého místa o pět hlasů před Irenou Blažkovou.
2. Neplatnost voleb
Druhou možností je návrh na neplatnost voleb. V tomto případě může soud zrušit celé volby, a ty se následně opakují celé a ve všech krocích, což mimo jiné znamená, že se například i znovu podávají kandidatury a ty původní už neplatí. Prezident v tomto případě vyhlásí opakované volby tak, aby se konaly do 90 dnů od okamžiku, kdy takto rozhodl soud.
Opakované volby se dosud v historii českého Senátu konaly jen jednou, a to v lednu 2017 ve volebním obvodu číslo 4 – Most, když soud v listopadu 2016 rozhodl o neplatnosti tamních senátních voleb z důvodu, že zvolená kandidátka Alena Dernerová neměla kandidovat, protože byla řádně z voleb odvolána zmocněnkyní navrhující strany. Volby se celé opakovaly a Dernerová byla zvolena znovu, i když již za jinou volební stranu.
3. Neplatnost volby kandidáta
Poslední možností, jak zpochybnit výsledek voleb, je potom návrh na neplatnost volby určitého kandidáta. Zde pak soud rozhoduje, zda byl konkrétní kandidát zvolen podle pravidle volebního zákona, a může případně určit, že mandát připadne některému jinému kandidátovi.
Kdo může podat návrh
Všechny tři návrhy může podat buď občan, který má trvalé bydliště ve volebním obvodu (respektive je zapsaný do volebního seznamu v některém volebním okrsku tohoto volebního obvodu) nebo každá politická strana, politické hnutí, jejich koalice, které v daném volebním obvodu měly svého kandidáta, nebo nezávislý kandidát.
Návrh až po druhém kole
Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po tom, co Státní volební komise vyhlásí výsledky voleb. Ta výsledky voleb vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a u senátních voleb se tak děje vždy až, když je v daném senátním obvodu někdo zvolen senátorem. Po prvním kole senátních voleb se proto vyhlásí výsledky voleb pouze v obvodech, kde byl některý kandidát zvolen už v prvním kole. V ostatních případech se výsledek voleb vyhlašuje až po druhém kole. Návrh nemůže být podán dříve, takže například i při nesrovnalostech v prvním kole senátních voleb, je nejprve třeba nechat celý volební proces proběhnout, počkat si na vyhlášení výsledků voleb po druhém kole a pak ve lhůtě deseti dnů podat soudu jeden ze tří druhů návrhů.
Porušení zákona musí ovlivnit výsledek
Ve všech třech případech ovšem je návrh oprávněný pouze, pokud je navrhovatel přesvědčen, že došlo k porušení ustanovení volebního zákona. Nestačí ovšem každé porušení volebního zákona. Zákon požaduje, aby takové porušení muselo mít za následek ovlivnění výsledků voleb.
O všech třech druzích návrhu rozhoduje Nejvyšší správní soud, a to do 20 dnů od okamžiku, kdy mu byl návrh doručen.
