Prezidentské volby na Ukrajině přehledně: 5 důvodů, proč sledovat volby v nejchudší zemi Evropy
Trochu ve stínu zájmu o výběr slovenského prezidenta proběhnou o tomto víkendu také prezidentské volby na Ukrajině. Výběr hlavy státu v této geopoliticky velmi důležité zemi na východě Evropy tvoří vždy pozoruhodnou politickou událost, která občas skončí i protesty či revolucí. Letos mají ukrajinské volby navíc nečekaný náboj navíc, protože v čele země může stanout úplný politický novic. Podívejme se proto na pět hlavních důvodů, proč stojí za to sledovat jejich průběh.
1. Rekordní počet kandidátů
Do voleb se kvalifikovalo rekordních 44 kandidátů. A i když jich už pět zase odstoupilo, mají Ukrajinci opravdu z čeho vybírat. Volební lístek měří na délku přes 80 centimetrů, aby se na něj všichni uchazeči o nejvyšší funkci v zemi vešli. Na lístku nebude chybět ani poslankyně a bývalá zajatkyně v Rusku Nadja Savčenková, která ale kandiduje z vězení, kde čeká na proces kvůli obvinění z pokusu o státní převrat. Jiný kandidát je pro změnu v domácím vězení, protože zaútočil na policistu. Mezi kandidáty, kteří nemají velkou šanci na úspěch, figuruje třeba také bývalý šéf nacionalistického bataliónu Azov Andrej Bileckyj, rocková hvězda Svjatoslav Vakarčuk nebo kandidát, který se „náhodou“ jmenuje stejně jako jedna z favoritek, bývalá premiérka Tymošenková (v originále Tymošenko).
Ukrajinské volby sledujeme online >>>
2. Země ve válce: Ukrajina a Rusko
Výsledek voleb a osoba nového prezidenta samozřejmě ovlivní další vývoj vztahu Ukrajiny a Ruska. Proruské síly jsou na Ukrajině nejen kvůli Majdanu, ale hlavně kvůli situaci na východě země, kde proruští povstalci stále válčí s ukrajinskou armádou a drží území separatistických kvazistátů v Doněcku a Luhansku, v defenzívě. Nebude se proto opakovat situace z prezidentských voleb v roce 2010, kdy se čelně střetli kandidáti prozápadního a ukrajinsky orientovaného západu země a proruského, a hlavně ruskojazyčného východu. Všichni klíčoví kandidáti se hlásí k pokračování současné ukrajinské politiky a otevřeně nestraní Rusku, ale stejně existují v jejich přístupu k urovnání „zmraženého“ konfliktu na východě Ukrajiny i integraci země do evropských struktur určité rozdíly.
3. Nejchudší a nejnaštvanější Evropané
Šíři kandidátského pole i vrtkavé průzkumy veřejného mínění před nedělním prvním kolem ovlivňuje celková situace na Ukrajině. Mezinárodní měnový fond loni v říjnu zveřejnil informace, podle nichž je Ukrajina aktuálně nejchudší zemí Evropy, protože v porovnání hrubého domácího produktu na hlavu zaostává za Ruskem, Běloruskem i Moldávií. Ostatně průměrný plat v zemi v přepočtu nedosahuje ani na osm tisíc našich korun. Není proto divu, že Ukrajinci nejsou vůbec optimističtí a podle průzkumů jsou vůbec nejskeptičtější vůči své vládě ve srovnání všech států světa, kde se měření provádělo. V ukrajinskou vládu má totiž důvěru jen 9 % občanů. Pro srovnání celosvětový průměr tohoto ukazatele tvořil loni 56 %.
Zemi samozřejmě kromě toho, že ztratila Krym a část území drží povstalci, tíží také skutečnost, že více než jeden a půl milionu obyvatel muselo kvůli konfliktu opustit své domovy. V takové situaci asi nepřekvapí, že pro současného ukrajinského prezidenta Petro Porošenka není vůbec jednoduché svůj post po pěti letech obhájit.
4. Čokoládový král, Plynová princezna a Sluha lidu
Prezidentskému souboji zatím dominuje trojice kandidátů s poetickými přezdívkami. O čelo pelotonu tak bojují Čokoládový král, Plynová princezna a Sluha lidu. Až o druhé místo a postup do druhého kola bojují dva veteráni ukrajinské politické scény – současný prezident Petro Porošenko, kterému se díky dřívějšímu vlastnictví největší ukrajinské továrny na výrobu sladkostí přezdívá Čokoládový král, a Julija Tymošenková – bývalá dvojnásobná premiérka, dříve vězněná politička, která si přezdívku Plynová princezna vysloužila tím, že pro změnu zbohatla obchodováním s dovozem plynu z Ruska. Jejich souboj o druhé místo je podle průzkumů vyrovnaný, i když poslední měření ukazují, že prezident Porošenko dosud druhou Tymošenkovou předehnal a drží před ní na druhém místě mírný náskok. Oba sice pocházejí z jihovýchodu země, ale v letošních volbách se perou o podporu více národně orientovaného západu země. Porošenkovi pomáhají některé úspěchy jeho vlády (osamostatnění ukrajinské církve či bezvízové cestování Ukrajinců do EU), Tymošenková ho naopak ostře kritizuje z opozice za vše, co se nepovedlo.
5. Komik míří do prezidentského paláce
Ať už ale do druhého kola postoupí Porošenko nebo Tymošenková, budou to v něm mít hodně složité. Průzkumům pro první i odhadům pro druhé kola totiž zatím jasně dominuje Volodymyr Zelenskyj. Nikdy nezastával žádnou volenou funkci, ale celá Ukrajina ho zná jako komika a hrdinu satirického seriálu Sluha národa, kde hraje prezidenta, jímž se náhodou stal obyčejný učitel. Zelenským ztvárněná seriálová postava v oblíbeném pořadu kritizuje zkorumpované politiky i oligarchy – nejbohatší Ukrajince, které si „vodí“ volené představitele jako loutky. Seriál ale paradoxně běží na ukrajinském televizním kanálu 1+1, který ovládá jeden z nejbohatších ukrajinských oligarchů Ilhor Kolomojskyj. To vede k úvahám, zda se Zelenskyj, kandidující v čele vlastní strany Sluha národa, opravdu liší od Porošenka a Tymošenkové, kteří patří k nejbohatším Ukrajincům.
Zelenskyj asi s nimi srovnatelný majetek nemá, ale nelze vyloučit, že může být ve výsledku loutkou právě v rukou oligarchy Kolomojského. Část Ukrajinců se také bojí, že rusky mluvící kandidát bude mírnější na Rusko i proto, že se mimo jiné v kampani nechal slyšet, že bude o vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny jednat přímo s ruským prezidentem Putinem, což ostatní klíčoví kandidáti odmítají. Naopak naštvaní lidé, zejména na jihu a východě mají jasno: už bylo dost starých politiků, zvolme si do čela raději někoho nového, i když to je „jen“ herec a komik.
Volební místnosti se zavřou v neděli v 19 hodin našeho času a Reflex bude i toto volební klání sledovat v online přenosu.
