Zuzana Čaputová: První slovenská prezidentka nebude jen Kiskou v sukních, může rozbít stranickou scénu
Slovensko se včera večer podle očekávání stalo pátou zemí EU, v jehož čele bude stát prezidentka. Právnička Zuzana Čaputová získala 58 % hlasů a bude v pořadí pátou slovenskou hlavou státu. V určitých rysech se zopakoval výsledek prezidentských voleb z roku 2014. Původně málo známý kandidát porazil papírového favorita z největší vládní strany Smer.
Kiska 2.0
Zuzana Čaputová ale není jen Andrejem Kiskou v sukních. Liší se od něj v některých politických důrazech (sociální oblast, důraz na spravedlnost ve společnosti a ochranu životního prostředí), ale také tím, že za jejím zvolením přece jenom stála politická strana (Progresivní Slovensko). I když jen ve stadiu zrodu, bylo to na její kampani znát. Byla dobře připravená a do všech detailů profesionální.
Nová slovenská prezidentka už během volebního večera dokázala, že bude ještě výraznější změnou na slovenské politické scéně než její předchůdce. Ten byl také zvolen jakoby „z ulice“ a neměl žádné zkušenosti z volené politické funkce, ale tím podobnosti pomalu končí.
Čaputová se politice už dlouho věnuje, i když to donedávna dělala mimo svět politických stran a působila jako aktivistka. Ztělesňuje navíc jasnější politický proud a jeho hodnoty než Andrej Kiska. Progresivní liberálka to ostatně ukázala už včera večer. Svou vítěznou řeč například začala tím, že poděkovala voličům nejenom slovensky, ale i v jazyce několika národnostních menšin (maďarsky, rusínsky, česky a romsky). Celý její projev byl navíc tlumočen přímo na pódiu do znakové řeči.
Nástup nových sil
Co znamená vítězství Zuzany Čaputové pro budoucnost slovenské politiky ale ukázal volební večer ještě v jednom ohledu. Nová prezidentka vděčí za vítězství zejména voličům obou dosud největších opozičních stran – liberální SaS Richarda Suľíka a konzervativního uskupení OĽANO Igora Maťoviče. Ani jeden z nich ale na volební oslavě nebyl.
Ta se jednu chvíli změnila v ukázku toho, že za novou prezidentkou stojí nové politické síly. Jednak koalice strany, která ji do voleb vyslala – Progresivní Slovensko – s jinou novou formací nazvanou Spolu-občanská demokracie, ale pak také zřejmě nová strana dosluhujícího prezidenta Andreje Kisky. Pokud se tyto strany v následujících parlamentních volbách, plánovaných na jaro 2020, skutečně prosadí, opět se potvrdí, že přímé volby prezidenta rozbíjí stranickou scénu, často mají za následek její štěpení a vznik nových politických subjektů.
Nepomohl ani Istanbul
Poražený kandidát Maroš Šefčovič se před druhým kolem velmi snažil a pomáhala mu i strana Smer, za kterou jako „nezávislý“ kandidoval. Smer například v parlamentu těsně před volbami prosadil odmítnutí ratifikace Istanbulské úmluvy, jejíž znění kritizují konzervativní a protestní voliči. Ale ani podobná gesta Šefčovičovi nepomohla, aby v druhém kole dokázal získat masivní podporu voličů od protestních a antisystémových kandidátů z prvního kola.
Voliči protestního kandidáta a kontroverzního soudce Nejvyššího soudu Štefana Harabina z prvního kola zůstali ve 40 procentech včera doma a u Mariana Kotleby to bylo dokonce 60 procent. Ani ti kotlebovci, kteří k volbám v druhém kole šli, navíc nepodpořili bez výjimky papírově "bližšího" kandidáta národně orientované strany Smer – Maroše Šefčoviče.
Jeden z průzkumů například ukázal, že skoro každý třetí volič krajně pravicového kandidáta Marina Kotleby z prvního kola, dal ve finálové volbě překvapivě hlas "prozápadní liberálce" Zuzaně Čaputové. Pro část protestních voličů zkrátka nová prezidentka ztělesňovala ve volbách změnu, naopak Maroš Šefčovič byl pro ně příliš spojen se současnou vládou ficovského Smeru.
Zvolena s 25 %
Ve stínu historických okamžiků, kdy bude mít Slovensko svou první prezidentku, trochu zanikla velmi nízká volební účast, která včerejší volbu doprovázela. Nakonec činila jen 41,78 % oprávněných voličů. V přepočtu to znamená, že Zuzana Čaputová sice v absolutních hlasech překročila milion voličů, ale také to, že ji nezvolila ani celá čtvrtina oprávněných voličů, protože získala "jen" 24,39 % všech voličů, kteří mohli v druhém kole přijít k volebním urnám. Pro srovnání je důležité zmínit, že druhou volbu Miloše Zemana českým prezidentem loni v lednu v druhém kole doprovázela „ďábelská“ volební účast 66,6 %.
Důvody pro letošní nízkou účast na Slovensku můžeme najít hned tři. V druhém kole nebyl žádný kandidát "třetího", antisystémového Slovenska, které demonstrovalo svou sílu v prvním kole, kde jeho kandidáti Štefan Harabin a Marina Kotleba dohromady získali celou čtvrtinu odevzdaných hlasů. Když ale ani jeden z nich nepostoupil, zůstala polovina jejich voličů raději doma.
Část voličů před druhým kolem zřejmě odradil od účasti i jasný náskok Zuzany Čaputové v prvním kole i ve všech průzkumech před kolem druhým. A do třetice i na Slovensku zafungoval podceňovaný, ale důležitý faktor volební účasti – počasí. Hezký a teplý jarní den zkrátka vedl k tomu, že část Slováků se raději vydala jinam než do volební místnosti.
Tři Slovenska
Nízká účast a její pokles oproti prvnímu kolu (ze 48 na 41 %) nesnižují vítězství Zuzany Čaputové, ale spíše vyplývají z logiky dvoukolového volebního systému v situaci, kdy na Slovensku nyní existují tři politické tábory (ficovský, opoziční a antisystémový, který kritizuje všechny ostatní, je hodně národní a odmítá integraci do západních struktur).
Robert Fico, o němž se i včera hlasovalo, přestože sám nekandidoval, se opět zklamal v představě, že jeho politický tábor má velmi blízko k antisystémovému, protestnímu politickému světu a může v případě potřeby využívat nejenom jeho témata, ale i voliče.
Jenže ono to nefunguje, a tak bude mít Smer opět významného protihráče v prezidentském paláci. Jak silnou prezidentkou Zuzana Čaputová se naplno sice ukáže až po její červnové inauguraci, ale i tak už teď přinesla do slovenské politiky pořádný otřes.
