Online přenos ze španělských voleb: Vyhráli socialisté, do vlády však potřebují separatisty

Sánchez pronáší vítěznou řeč

Premiér a lídr socialistů Sánchez nepočkal na projevy druhého a třetího v pořadí – lídrů lidovců a Občanů a zahájil svůj projev k příznivcům shromážděným u madridského sídla socialistů. Zároveň ke svým příznivcům ve volebních štábech ale mluví Casado a Rivera...

"Zvířata" mimo parlament

Premiérový vstup do parlamentu se opět nepodařil Straně proti zneužívání zvířat PACMA. V Madridu nedosáhla na hranici 3 % a jinde šanci na zisk mandátu neměla.

Levice ztrácí ve Valencii

Napínavé ale zůstávají regionální volby ve Valencii. Nově se tam dnes nejsilnější stranou stali socialisté v čele s regionálním premiérem Ximo Puigem, jehož strana posílila o 4 křesla (na 27 z 99). Ztratil ale její koaliční partner – regionalisticko-ekologická koalice Kompromis (z 19 na 16) i podporující koalice Podemos (z 13 na 8). Do regionálního parlamentu se poprvé dostala pravicově protestní strana Vox (s 10 křesly) a posílili i Občané (z 13 na 18), což překonalo oslabení lidovců (z 31 na 20) a potenciální pravicový blok po sečtení 63 % hlasů ztrácí jen dva mandáty na většinu v parlamentu, kde je aktuálně poměr 51 křesel pro levici a 48 pro pravici.

Levicový Senát

Šokem pro lidovce musí být také výsledek senátních voleb, protože v tradičně lidovecké komoře budou mít nově většinu socialisté. Z 208 přímo volených mandátů získali dnes večer (po sečtení 91 % hlas) celých 122 mandátů a budou mít v horní komoře pohodlnou většinu. Dosud většinový lidovci (130 křesel) klesli na pouhých 55 mandátů.

Pravice vyhrála jen v Navaře a Melille

Pravice nakonec dokázala vyhrát jen ve dvou oblastech. Společná kandidátka lidovců, Občanů a navarských pravicových regionalistů Svaz navarského lidu (UPN), nazvaná Suma Navarry porazila socialisty v regionu Navary, kde je politika formován, a hlavně soubojem mezi španělskými a baskickými stranami.

Lidovci také nakonec dokázali vyhrát ve španělské exklávě Melilla na africkém pobřeží.

Naopak lidovci ztratili svou hlavní baštu v Galicii, kde nejvíce hlasů získali socialisté.

Možné koalice: levice s nacionalsity

K většině je třeba 176 křesel:

Levice (socialisté a Podemos) = 165 křesel

Levice a neseparatističtí regionalisté (Kompromis 1, baskická PNV 6, Kanárská koalice 2, Kantabrijská regionální strana 1) = 175

Levice, regionalisté a separatisté (ERC, JxC a Bildu) = 199

Socialisté a Občané = 180

Nejprvděposobnější je ovšem koalice socialistů a Podemos s regionalisty a minimálně baskickými separatisty z Bildu, protože šéf Občanů Rivera bude raději bojovat s lidovci v opozici o roli lídra pravice, když za nimi ve volbách zaostal o necelé procento než vstupovat do problematické koalice s levicí. 

Téměř kompletní výsledky

Sečteny jsou již téměř všechny odevzdané hlasy, přesně 99,72 %. Téměř kompletní výsledek znamená následující rozložení sil v dolní komoře parlamentu:

Socialisté 123 křesel

Lidovci 66

středopraví Občané 57

krajně levicové Podemos 42

pravicově protestní Vox 24

katalánská levicová a separatistická ERC 15

středová a separatistická koalice Společně pro Katalánsko 7

umírněně nacionalistická, středopravá Baskická národní strana 6

baskická levicová separatistická koalice Bildu 4

navarští pravicoví regionalisté 2

regionalistická, centristická Kanárská koalice 2

valencijští regionalisté a ekologisté Kompromis 1

středová Kantabrijská regionální strana 1

Casado neodstoupil

Lídr lidovců Pabla Casado přijal zodpovědnost za volební porážku své strany, ale možná trochu překvapivě neodstoupil z funkce stranického šéfa. Důvodem může být fakt, že zemi čekají za necelý měsíc další volby při tzv. superneděli si Španělé vyberou nejenom členy Evropského parlamentu, ale také regionální, pravinční a komunální zastupitelstva.

Casado ale bude muset počítat, že umírněné křídlo strany, které porazil v primárkách po demisi bývalého šéfa Mariana Rajoye, se brzy přihlásí a bude chtít nejen změnu politiky, ale také personální změny. Už během večera patřilo ostatně k hlavním trendům na španělském Twitteru jméno lídryně umírněné části lidovců Sorayi Sáenz de Santamaría, kterou Casado v primárkách porazil.

Rivera: Občané do opozice

Skandování socialistických příznivců je zřejmě zbytečné. Lídr Občanů Alberto Rivera v povolebním projevu jasně řekl, že jeho strana bude v opozic a že očekává vytvoření vlády socialistů na půdorysu spolupráce s Podemos a nacionalisty. 

S Riverou ne!

Socialističtí příznivci skandují na svého lídra "S Riverou ne!", čímž chtějí vyjádřit svůj postoj k možné koalici s Občany a jejich lídrem Albertem Riverou. Sánchez odpovídá, že je to jasné. Říká dále, že dnes vyhrála budoucnost a prohrála minulost. Chce nadále bojovat s nerovností a proti korupci.

Podemos chce do vlády

Krajně levicová koalice Podemos unidas, složená ze strany Podemos, komunistů, zelených levicových regionalistů okomentovala ústy svého lídra Pabla Iglesiase volební výsledek. Pokles hlasů byl způsoben procesy uvnitř strany (došlo v ní k rozkolu a odchodu umírněného křídla). Přesto bude chtít Podemos vstoupit do koaliční vlády se socialisty. Lídr komunistů Alberto Garzón dokonce varoval socialisty, aby nepodlehli "oranžovému" vábení – tedy možné spolupráci s Občany, kteří mají oranžovou barvu.

Separatisté slaví vítězství v Katalánsku

Vítěznou řeč pronáší také jeden z kandidátů katalánské levicové a separatistické strany ERC Gabriel Rufián, protože lídr strany Oriol Junqueras stále sedí ve vězení a je souzen za údajnou vzpouru v podobě vyvolání referenda o nezávislosti Katalánska. ERC dokázala v Katalánsku porazit všechny a stala se aktuálním lídrem separatistického tábora.

Projev začal dlouhým aplausem pro vězněné lídry strany.

Projev je ve španělské televizi tlumočen z katalánštiny do španělštiny.

V Melille už vedou lidovci

Po sečtení 80 % hlasů v africké exklávě Melilla se tam vedení ujali lidovci, kteří předstihli muslimskou, regionalistickou Koalici pro Melillu.

Abascal poděkoval voličům

Jako první z lídrů stran vystupuje šéf pravicově protestní strany Vox. Opět mluví o tom, že strana je hnutím, které podporuje "reconquistu" Španělska a zdůrazňuje, že je jeho strana poprvé vstupuje do Kongresu a bude tam bránit národní a tradiční hodnoty a bojovat proti separatistům. 

Nacionalisté první v Katalánsku i Baskicku

Volební mapa Španělska dnes připomíná červené moře, protože socialisté vyhráli se dvěma výjimkami ve všech autonomních společenstvích. Těmi jsou Katalánsko a Baskicko.

V Katalánsku se nejsilnější stranou stala koalice kolem levicově separatistické formace ERC zatčeného expremiéra Oriola Junquerase s více než 24 procenty, čímž těsně předstihla socialisty. Čtvrtá navíc skončila koalice Společně pro Katalánsko (JxC) expremiéra v exilu Puidgemonta s 12 procenty hlasů. Separatistické strany sice získaly jen zhruba 37 procent, ale jako tradičně část národně orientovaných Katalánců dala v celostátních volbách hlas španělské levici (zejména místní odbočce koalice Podemos). První místo pro ERC proto znamená úspěch pro separatistické hnutí.

V Baskicku se nejsilnější stranou opět stala umírněně nacionalistická Baskická národní strana (PNV) s 31 %, více levicová a separatistická baskická koalice Bildu skončila pak těsně čtvrtá s 16 %.

Těsné většiny

Socialisté mají stále určitou šanci, že by mohli vytvořit koalici i bez separatistických stran. K těm patří katalánská ERC (aktuálně 15 křesel), Společně po Katalánsko (7 křesel) a baskické Bildu 22.

Socialisté s Podemos mají aktuálně 165 křesel při potřebné většině 176.

Jejich spojenectví by jistě posílila valencijská levicově-regionalistická koalice Kompromis s 1 mandátem (dohromady 166), dále pravděpodobně i umírnění baskičtí nacionalisté z Baskické národní strany PNV se šesti mandáty (dohromady s nimi 172), jeden středolevicová regionalista z Kantabrisjké regionální strany PRC (dohromady 173) a v krajním případě i dva poslanci za středovou Kanárskou koalici, která má ale velmi negativní vztah ke straně Podemos. I s Kanárci by tedy levici s umírněnými regionalisty měla 175 křesel a většinové 176 křeslo by mohl dodat muslimská regionalistická Koalice pro Melilly. 

Za určitých okolností by se mohla připojit i levicově-nacionalistická a separatistická baskická koalice Blidu se 4 mandáty, která ale nevyhrožuje okamžitou samostatností. Ta by mohla v levicové většině nahradit Kanárce a případně i melillské muslimy, pokud v závěru sčítání ještě svůj mandát ztratí.

Vox – smutní vítězové

Jako první z klíčových politiků velkých stran k voličům právě promlouvá generální tajemník strany Vox (stranická dvojka) Javier Ortega Smith. Bývalý příslušník španělských speciálních sil mluví o straně Vox jako o straně budoucnosti.

Příznivci strany Vox se shromáždili na madridské náměstí Margareth Thatcherové, a právě oslavují historický úspěch své strany, která poprvé vstupuje do španělského parlamentu, a to hned se zhruba deseti procenty. Na druhou stranu jsou příznivci strany Vox trochu zklamaní, protože jejich vstup do parlamentu je doprovázen levicovou většinou, která neumožní vliv strany na sestavení vlády a její program.

Enklávy pro muslimy a levici

Avizovaná vysoká účast ve španělských městech na africkém pobřeží – v Ceutě a Melille - zatím prosívá tamní levici. V Ceutě poslanecký mandát zatím "berou" socialisté, v Melille dokonce lokální muslimské uskupení Koalice pro Melillu. Pravicově protestní strana Vox, která si zde věřila na vítězství, zatím zaostává a je v obou enklávách až druhá.

Aktuálně možné koalice

K většině v dolní komoře parlamentu je třeba 176 křesel

Levice: Socialisté a Podemos = 166 křesel

Pravice: Lidovci, Občané, Vox = 145 křesel

Středo-levice: Socilaisté a Občané = 180

Levice s umírněnými regionalisty: Socialisté, Podemos, baskická PNV, Kompromis, kantabrijští regionalisté = 173

Levice s regionalisty a separatisty: Socialisté, Podemos, Baskové, Katalánci, Kanarijská koalice = 200 křesel

Sečteno 60 % hlasů

Již byla sečtena víc než polovina všech hlasů. Aktuálně by rozložení sil v dolní komoře parlamentu vypadalo takto:

Socialisté 124 křesel

Lidovci 65

Občané 57

Podemos 42

Vox 23

katalánská levicová ERC 15

Společně pro Katalánsko 7

Baskická národní strana 6

baskická separatistická koalice Bildu 4

navarští pravicoví regionalisté 2

regionalistická Kanárská koalice 2

valencijští regionalisté Kompromis 1

středová Kantabrijská regionální strana 1

muslimská, regionalistická Koalice pro Mellilu 1

Ztráty pro Podemos

Radovat se zatím nemůže ani lídr koalice "Spojené to dokážeme" - Podemos unidas Pablo Iglesias. Podemos zatím spadl z 21 procent na 14 a bude zřejmě až čtvrtou parlamentní silou. Jeho vliv může omezit i možnost, že socialisté budou mít početní většinu parlamentu i s Občany. Iglesias prosadil v posledních letech v Podemos ještě více levicový směr, potřel své umírněné rivaly ve straně, ale podobně jako napravo úkrok k politickému okraji u voličů nezabral. 

Občané – neslaný nemastný výsledek "antikatalánců"

Vítězství dnes nemůže slavit ani lídr občanů Rivera. Jeho strana sice zřejmě naroste v počtu křesel, kde zatím stoupla z 32 křesel až na 55, ale na hlasy posílila jen o jediné procento. Občané tedy příliš neprofitovali ani z propadu lidovců. Riverova politika distancování se od levice kvůli jejímu slabšímu odmítání katalánských požadavků se jeho straně nevyplatila, protože v důsledku znamenala vyklizení středu, k čemuž jistě přispěla i nepřímá spolupráce se stranou Vox po regionálních volbách v Andalusii. Šéf Občanů Rivera se snažil chránit si téma boje proti separatistům proti lidovcům a straně Vox, ale uvolnil tím politický střed socialistům. Podle dílčích výsledků by teď mohl vládnout se socialisty, což ale před volbami vyloučil.

Černý den pro lidovce

Zcela opačně vypadá dnešní výsledek pro dosavadního lídra pravice – lidovce. Ti zažili obrovský propad a po sečtení čtvrtiny hlasů jsou svědky výsledku, který znamená, že ztratili polovinu hlasů (minule 33 %, nyní jen 16 %).

Lidovci navíc ztratili i své tradiční bašty, když prohráli se socialisty i v Madridu a zřejmě i v Galicii, kde dosud byli vždy nejsilnější stranou.

Osud lidoveckého lídra Pabla Casada se zdá zpečetěný. Jeho politika posunu strany doprava očividně dnes u voličů nezafungovala a lidovci budou zřejmě hledat jiného předsedu.

Socialisté v dobré kondici

Průzkumy i dílčí výsledky potvrzují, že vítězem voleb se stali socialisté premiéra Sáncheze, kterého čeká zřejmě složité sestavování většiny pro jeho novou vládu, ale na druhou stranu je jediným skutečným vítězem dnešního vítěze.

Socialisté pod jeho vedením zřejmě vydělali na posunu pravicových stran k výrazně pravicové politice a získali i část středových voličů. Zisk socialistů se zatím blíží k 30 procentům, což znamená jejich posílení o zhruba osm procent oproti posledním volbám.

Hypotetická koalice středu s většinou

Sečtena je už čtvrtina hlasů a hypotetické spojenectví socialistů a Občanů by nyní získalo 178 křesel a mělo by v 350-členné dolní komoře parlamentu samo většinu. 

Socialisté s Občany průběžně 50 % křesel

Po sečtení více než 8 procent hlasů se objevuje překvapivá varianta: socialisté a Občané mají nyní dohromady přesně polovinu křesel - 175 - a mohli by hypoteticky sestavit většinovou vládu například s podporou umírněných valencijských regionalistů z koalice Kompromis na Kanárskou koalicí. Lídr Občanů Rivera tuto variantu před volbami vyloučil, ale nakonec by to mohla být varianta k závislosti vlády na katalánských separatistech. samozřejmě se zatím ale jedná o dílčí výsledky. 

První výsledky: potvrzují výhru socialistů

Je sečteno prvních šest procent hlasů:

socialisté 128 křesel

lidovci 69

Občané 45

Podemos 34

Vox 21

Většinu by neměl ani jeden blok bez separatistů. Možné koalici socialistů a Občanů by ale k většině chyběla jen tři křesla.

Začíná zveřejňování výsledků

Právě byly uzavřeny volební místnosti na Kanárských ostrovech a volební komise začnou zveřejňovat reálné výsledky hlasování.

Které strany budou v parlamentu?

Než se začnou v 21 hodin zveřejňovat dílší výsledky, zopakujme si celý odhad španělské televize TVE:

Socialisté 116 až 121 křesel

Lidovci 69 až 73

Občané 48 až 49 

Podemos 42 až 45

Vox 36 až 38

katalánští levicoví separatisté ERC a spojenci 13 až 14

baskičtí nacionalisté PNV 6

katalánští středoví separatisté JxC 5

baskičtí levicoví separatisté Bildu 2

navarští pravicoví regionalisté 2

valencijští regionalisté Kompromis 1

kanárští regionalisté 1

fronta Republica 1

Valencijské regionální volby pro socialisty

Společně s celošpanělskými volbami se dnes konaly také regionální volby ve Valencii. I ty přinesly vítězství socialistům a velkou porážku pro lidovci, kteří minulé volby v tomto regionu ještě vyhráli, ale tentokrát skončili až třetí, což se jim dosud nestalo. Druhá je podle odhadl ve Valencii koalice Kompromis, kterou tvoří regionalisté a ekologisté.

Jak přesné jsou odhady?

Připomeňme, že dosud zveřejněné průzkumy nejsou exit-polly sbírané pouze v den voleb, ale průzkumy dělané v posledních třech dnech, takže v nich může být relativně větší chyba.

Výsledky samotných voleb se začnou zveřejňovat až 21 hodin, až skončí hlasování i na Kanárských ostrovech, které jsou v jiném časovém pásmu. 

Katalánští separatisté jazýčkem na vahách

I odhady dalších dvou televizních stanic potvrzují, že klíče k sestavení vlády zůstanou v rukou dvou katalánských separatistických uskupení koalice kolem ERC by měla získat 13 až 14 křesel a koalice kolem expremiéra Puidgemenota Spolu pro Katalánsko dalších pět křesel.

To znamená, že obě separatistické strany z Katalánska mají spolu s pravicovým trojblokem 178 křesel, a tedy těsnou většinu. Taková koalice nikdy vzniknout nemůže, ale zároveň znamená, že levice nemůže vytvořit většinu bez katalánských separatistů a nebude jí stačit jen spojení s umírněnějšími regionálními stranami z Baskicka a dalších regionů.

Socialista Sánchez proto zřejmě zůstane premiérem ale bude zcela v rukách katalánských separatistů, který bez pochyby podporu vlády podmíní tvrdými ústupky ve prospěch separatistických stran. 

Pat se silnější levicí

Volby zřejmě skončily patem. Možná levicová koalice socialistů a krajní levice Podemos by získala kolem 167 mandátů a několik křesel by jí chybělo k většině.

Pravicový blok, včetně protestní strany Vox, by ale také neměl většinu, protože by získal jen maximálně 160 křesel.

Jazýčkem na vahách by proto byla skupina separatistických a regionalistických stran, které mají blíže k levici, respektive nikdy nepodpoří vládu s pravicově protestní stranou Vox. 

Většinu by neměla ani koalice socialistů a Občanů (170 mandátů). Ani tuto variantu by ale nemohli podepřít separatistické strany, protože se "nesnesou" s Občany.

První odhad: socialisté vyhráli

První odhad španělské veřejnoprávní televize TVE:

Socialisté 116 až 121 křesel

Lidovci 69-73

Občané 48-49

Podemos 42-45

Vox 36-38

Vyhraje VOX v Africe?

Zajímavé budou také výsledky ve španělských afrických enklávách Ceuta a Mellila, kde se dnes také velmi zvýšila volební účast. Pokud více volí tamní muslimové, pomůže to k vítězství levici, pokud spíše voliči španělského původu, může zde volby i vyhrát pravicově protestní strana Vox, která je zde mezi nimi velmi populární kvůli svému silnému odporu k migraci, která je v enklávách problémem číslo 1, když se tudy snaží do Španělska dostat velmi mnoho migrantů z Afriky.

"Zvířata" poprvé v parlamentu?

O svůj premiérový mandát dnes bojuje také zvířecí strana PACMA – Strana proti zneužívání zvířat. Má na něj šanci v Madridu. Už v minulých volbách získala více hlasů než některé regionalistické strany, zastoupené v parlamentu, ale PACMA to nestačilo ani na jediný mandát, protože nemá podporu tolik koncentrovanou do některé z provincií.

Baskové ve stínu

Ve stínu turbulentních událostí v Katalánsku zůstává vývoj v další silně odlišné části Španělska – v Baskicku. I tam se dnes utkávají středová a více levicová alternativa v rámci autonomistického spektra. V regionu vládnoucí Baskická národní strana (PNV) je více středová a křesťanskodemokratická, zatímco koalice Bildu (Spojení) leží v politickém více vlevo a otevřeně mluví o nezávislosti Baskicka.

Boj o Katalánsko

Zajímavé budou i výsledky voleb v samotném Katalánsku, kde letí vzhůru volební účast. O pozici separatistického lídra se zde dnes utkávají dvě formace – koalice stran kolem bývalého premiéra Carlose Pudgemonta, žijícího v Bruselském exilu, která se jmenuje Spolu pro Katalánsko a koalice kolem bývalého vicepremiéra Oriola Junquerase, který je stále vězněn a souzen za údajnou vzpouru v podobě referenda o nezávislosti Katalánska. Junqueras vede do voleb koalici kolem jeho strany Katalánská republikánská levice (ERC), která je více levicová než centristické uskupení kolem Puidgementa.

V celošpanělských volbách dosud Katalánci tradičně hlasovali méně pro katalanistické strany než při volbách do autonomního katalánského parlamentu a více podporovali celošpanělskou levici. Vysoká účast v separatistických částech Katalánska, ale dnes spíše ukazuje na to, že v rozjitřené atmosféře budou Katalánci zřejmě tentokrát podporovat spíše separatistické strany.

Komu pomůže vysoká účast?

Španělští komentátoři nyní čile spekulují, komu pomůže účast, která je vyšší než obvykle i mimo Katalánsko, kde se zřejmě jedná o vzpouru voličů proti věznění katalánských separatistických voličů.

Na krajní levici panují obavy, že nárůst účasti může znamenat, že pravice zmobilizovala díky nástupu strany Vox a posunu lidovců i Občanů k pravé straně spektra i radikálnější voliče, kteří dosud k volbám nechodili. Španělsko totiž bylo snad jedinou zemí západní Evropy, kde dosud v parlamentu dlouhodobě nezasedá žádná strana napravo od pravice hlavního proudu. Už před volbami se spekulovalo, že právě Vox může nakonec mít více reálných hlasů, než ukazovaly průzkumy, protože voliči se obávají tuto preferenci sdělit v průzkumech či nedůvěřují "oficiálním" médiím, takže svou volbu raději tají. Pokud by se to potvrdilo, umožnilo by to vládní spojenectví pravicové trojice (lidovci, Občané, Vox).

Zdroje ze socialistického vedení, ale naopak říkají, že jejich vnitřní průzkumy neukazují, že by dnešek skončil vítězstvím pravicového bloku a výsledky by měly umožnit několik variant sestavení vlády.

Poslední hodina

Volby už budou probíhat pouze do 20 hodin, kdy budou zveřejněny první odhady na základě dotazování voličů u volebních místností.

Další nárůst účasti, a to hlavně v Katalánsku

Také údaje z 18. hodiny potvrzují velmi vysokou účast. Podle informací španělského ministerstva vnitra odvolilo do 18. hodiny o 9 procent voličů více než v roce 2016. 

Nejvyšší účast i nárůst je zatím v Katalánsku, což zřejmě znamená reakci Katalánců na možnost vzniku pravicové vlády s podporou strany Vox, která požaduje zrušení katalánské autonomie. Potvrzuje to fakt, že v rámci Katalánska se ukazuje nejvyšší (téměř dvacetiprocentní) nárůst účasti v tradičních baštách separatistů v katalánském vnitrozemí. Vzhledem k volebnímu systému to ale nebude mít velký vliv na výsledky, pokud tamní voliči hlasují pro katalánské separatistické strany, protože mandáty se rozdělují v jednotlivých provinciích a katalánské strany nekandidují mimo Katalánsko. S celkovými výsledky hlasování by zahýbalo pouze to, kdyby katalánští voliči takticky hlasovali pro celošpanělské levicové strany, které jsou umírněnější vůči katalánským požadavkům.   

Lidovci mobilizují voliče

Pravicová Lidová strana zveřejnila na sociálních sítích video, které má ukazovat incident u jedné z volebních místností v katalánské Barceloně, kde lidé blokovali vstup do volební místnosti lidovecké kandidátce Cayetana Álvarez de Toledo. Lidovci jsou odpůrci katalánských separatistů, proto voliče nyní vyzvali, aby zabránili podobným incidentům ze strany separatistů tím, že budou volit podle lidoveckého sloganu „více lidovců, více Španělska“.

Vysoká volební účast

Podle údajů z volebních místností byla volební účast ve volebních místnostech o více než pět procent vyšší, něž v minulých volbách a druhá nejvyšší od zavedení demokratických voleb v 70. letech. Zajímavý je fakt, že zdaleka nejvyšší nárůst zaznamenalo Katalánsko, kde byl vzestup volební účasti oproti roku 2016 dokonce více než 11 procent.

Tři scénáře vzniku vlády

Vzhledem k těsným průzkumům stále existují tři reálné koaliční scénáře:

1. socialistům se podaří sestavit vládu za podpory krajní levice (Unidas Podemos) a případně i katalánských a baskických nacionalistů

2. lidovci sestaví vládu s podporou či účastí Občanů a případně i podporou pravicově protestní strany Vox

3. socialisté získají podporu Občanů, protože nebude existovat jiná většinová varianta a Občané proto přehodnotí svůj předvolební slib nepodpořit vládu socialisty Sáncheze, protože příliš ustupuje Kataláncům

Kometa voleb se jmenuje Vox

Dosavadní kvarteto silných celošpanělských stran dnes může dnes doplnit v parlamentu pátá. Měla by se ji stát strana Vox. Ta patří k pravicově protestnímu proudu. Zdůrazňuje tradiční hodnoty, odmítá migraci a jakékoli ústupky Kataláncům, kterým chce úplně zrušit autonomii. Její lídr Santiago Abascal, bývalý člen Lidové strany, navíc přišel s plánem postavit na hranicích zeď, přes kterou by se do země nemohli dostávat migranti. Po trumpovském vzoru by za ni mělo zaplatit Maroko, přes které se do Španělska dostává nejvíce uprchlíků.  Vox také odmítá odsuzovat bývalou frankistickou diktaturu.

Strana se dlouho pohybovala jen kolem několikaprocentní podpory, ale loni v prosinci zaznamenala raketový nástup v regionálních volbách v Andalusii, získala před deset procent hlasů, a dokonce tam nyní spolu s Občany podporuje lidoveckou regionální vládu.

Průzkumy Vox nyní předpovídají zisk kolem deseti procent i v celostátních volbách.

Sjednocené to dokážeme – španělská krajní levice

Až čtvrtá by podle průzkumů měla skončit krajně levicová koalice Unidas Podemos, která ještě v minulých volbách v roce 2016 proháněla socialisty v boji o druhé místo. Výsledek koalice, která zahrnuje uskupení Podemos (My to dokážeme), vzniklé z protestů tzv. indignados (rozhořčených), Komunistickou stranu Španělska, zelené, další ekologické uskupení Equo a řadu menších regionálních stran, ale zásadně ovlivní, kdo bude sestavovat příští vládu.

Do voleb ji vede Pablo Iglesias, který ve své formaci Podemos v posledních letech upozadil umírněné křídlo a stranu posunul více ke krajní levici. Tentokrát se koalice pod jeho vedením jmenuje ženskou formou minulého názvu "Sjednocení to dokážeme".

"Protikatalánští" Občané

Koaličním či podporujícím partnerem lidovců by se mohla stát středová, či spíše středopravicová formace Občané (Ciudadanos). Jádrem jejího programu je odpor k nárokům Katalánců a Basků, které jsou podle jejich představitelů přemrštěné. Od lidovců je navíc odlišuje zdůrazňování "nové politiky", která se má lišit od postupů starých, údajně "zkorumpovaných" stran. Lídr Občanů Albert Rivera je třetím potenciálním premiérem, ale jeho šance na nejvyšší vládní post nejsou příliš vysoké, protože podle průzkumů je jeho formace zatím až třetí a ztrácí na lidovce několik procent. Do paláce Moncloa, kde sídlí španělští premiéři, by ho dovedl pouze scénář, kdy by jeho strana skončila druhá a vyjednala si přesto podporu dalších uskupení (zejména lidovců) k vytvoření vlády pod Riverovým vedením.

Pravicová opozice chce druhé místo

V neschopnost pravděpodobného volebního vítěze Sáncheze sestavit kabinet s většinou v parlamentu věří jeho hlavní vyzyvatelé – lidovci. Lidová strana historicky vznikla z umírněných příznivců bývalé Frankovy diktatury, ale postupně se stala konzervativní, středopravicovou stranou, která se pravidelně střídala u moci se socialisty.

Nyní budou lidovci rádi, když překročí 20 % hlasů. Ale i to by byl nejhorší výsledek jejich historie. Při určitém rozložení sil, ale i s ním mohou nakonec sestavit vládu a premiérem se může stát jejich nový lídr – teprve osmatřicetiletý Pablo  Casado.

Nejsilnější socialisté

Předvolební průzkumy favorizují na pozici nejsilnější strany Španělskou socialistickou dělnickou stranu (PSOE) úřadujícího premiéra Pedro Sáncheze. Klasická socialistická strana vládla od října loňského roku, kdy se jí podařilo svrhnout menšinový kabinet lidovce Mariana Rajoye. Socialistický šéf Sánchez vládl menšinově, když jeho strana měla jen 88 poslanců z celkem 350, a potřeboval proto podporu krajně levicové strany Podemos a části katalánských a baskických nacionalistů. Právě nedohoda s Katalánci vedla k pádu vlády a vypsání dnešních předčasných voleb.

Sánchezovi se ovšem jeho tah s menšinovou vládou zřejmě vyplatil, protože se podle průzkumů v době svého vládnutí dostal na první místo volebních preferencí a dnes by si měl připsat mezi 25 a 30 % hlasů, což by mu mělo stačit na pozici nejsilnější strany, i když k většině bude mít stále hodně daleko.

Senát ve stínu

Ve stínu dolní komory zůstává i ve Španělsku volba členů Senátu, protože vláda se zde zodpovídá pouze Kongresu poslanců. Senát je z velké části volen přímo občany. Aktuálně se takto vybírá 208 z celkem 266 senátorů. Každá provincie má čtyři volená členy s výjimkou ostrovních provincií, které jsou zvýhodněny. Velké ostrovy mají totiž každý tři senátory (Majorka, Gran Canaria a Tenerife) a menší ostrovy (Menorca, Ibiza–Formentera, Fuerteventura, La Gomera, El Hierro, Lanzarote a La Palma) po jednom. Ceuta a Mellila si každá volí po dvou senátorech.

Kromě volených senátorů má každé autonomní společenství (v zásadě autonomní region) garantovaného dalšího senátora, kterého volí regionální parlament. Větší autonomní společenství mají nárok na další „jmenované“ senátory, přičemž platí, že za každý milion obyvatel mají vždy o jednoho senátora navíc.

Senát je důležitý při případných změnách ústavy, protože u nich je ho nemůže dolní komora přehlasovat.

Pomoc větším stranám

Popsaný volební systém do dolní komory Kortesů je občas kritizován, protože pomáhá větším stranám. Například ve volebním obvodě (provincii), kde se volí jen tři poslanci, musí strana mnohokrát překročit zákonem předepsanou hranici 3 %, aby vůbec získala mandáty. Odhaduje, že je zde potřeba až 25 % hlasů na první mandát. Díky tomu se do parlamentu menší strany vůbec nemusí dostat, nebo je počet jejich poslanců mnohem menší, než by odpovídalo jejich procentnímu zisku hlasů.

Jak se volí

V dolní komoře španělských Kortesů – Kongresu poslanců – se volí 350 členů. Poslanci jsou vybíráni na úrovni jednotlivých provincií, kterých je celkem padesát. V zásadě je volební systém poměrný, ale ve dvou zvláštních jednotkách – španělských městech na pobřeží Maroka – v Ceutě a Mellile – se volí jen po jednom poslanci, takže tam je systém fakticky většinový, protože zde nejsilnější strana získá příslušného poslance.

Ve zbylých 50 provinciích platí pravilo, že se tam vždy volí minimálně dva členové dolní komory, přičemž se počet poslanců navyšuje podle počtu obyvatel, kteří v provincii žijí. V nejlidnatějších provinciích se proto volí 36 (Madrid) a 31 (Barcelona) poslanců. Jedině v těchto dvou provinciích má smysl, že na úrovni každé provincie platí hranice 3 % hlasů pro zisk mandátů.

Mandáty se rozdělují podle d´Hondtova volebního dělitele a volič nemá žádné preferenční hlasy, takže o tom, kdo bude konkrétně za politickou stranu zvolen, rozhoduje pořadí na kandidátce určené navrhující stranou.

Volby začaly

Španělé dnes vybírají všechny členy obou parlamentních komor. Volební místnosti se otevřely v 9 hodin ráno a volit v nich bude možné až do 20:00, kdy budou také zveřejněny první odhady výsledků.