Skokan eurovoleb Alexandr Vondra: Juncker klanějící se soše Marxe je tupost!
Zkušený diplomat a politik Alexandr Vondra (57) se vrátil k politice po sedmi letech. Jeho možný úspěch z patnáctého místa kandidátky ODS vypadal jako sci-fi, nakonec přesto uspěl. Co si vlastně myslí o Evropě a Češích v ní? Na to jsme se ho zeptali několik hodin po oznámení výsledků eurovoleb.
Jaké jsou hlavní národní zájmy České republiky ve vztahu k Evropské unii?
Za prvé: bezpečné ukotvení na Západě. Za druhé: plnohodnotná účast na volném trhu. Osmdesát procent toho, co zde vyrobíme, uplatňujeme na evropském trhu. Není za to adekvátní náhrada, protože ostatní trhy nejsou tak konkurenční. A za třetí: volný pohyb lidí za studiem, prací i kulturou a zábavou.
A co dnes považujete za hlavní problém Evropy, respektive Evropské unie?
Hlavním problémem EU je odcizení elit a politického establishmentu od mínění většiny lidí. Nůžky se v některých zemích dál rozevřely, jak ukazují výsledky eurovoleb. Pokračovat ve vyjetých kolejích a bez reflexe reality znamená páchat asistovanou sebevraždu. To rozhodně není v našem zájmu. Musíme proto hledat spojence na cestě, jak této sebevraždě zabránit.
Může tedy znamenat porážka Macrona a vítězství Le Penové, „nevýhra“ Merkelové naději na zastavení plánu francouzského prezidenta na ještě více centrálně řízenou sjednocenou Evropu?
Francouzi ani Němci se bohužel nepoučili z brexitu, proto v těchto volbách dostali facku. Ale aby bylo jasno: nemám vůbec žádnou radost z vítězství Le Penové. Ona je socialistka, navíc finančně navázána na Rusko. Pokud ovšem elity à la Macron budou prosazovat koncept imperiálního superstátu, lidé se budou bouřit dál. Unie se nesmí stát svěrací kazajkou ani monopolem. Potřebujeme naopak trampolínu a svobodnou soutěž.
V mnoha zemích EU posílily zelené strany, kterým evidentně vlila do žil energii švédská aktivistka Greta Thunbergová. Máme se definitivně vzdát naděje, že v Bruselu někdo zastaví institucionální zelené šílenství, likvidující krom jiného tradiční evropský průmysl?
Nesmíme se vzdávat. Musíme naopak hlasitě mluvit o naší zkušenosti. Západoevropské země totiž nemají zkušenost s totalitou a komunismem, proto podléhají vábení podobných ideologických konceptů více než my ve střední a východní Evropě. My víme, že pokud tu někdo slibuje ráj na zemi a ostatní žádá, aby se podřídili, je na konci jen peklo pro všechny. Nechci snižovat zájem a péči o životní prostředí. Sám se jí hodně věnuji. Lepší zacházení s vodou a ochrana biodiverzity a její zachování pro naše děti jsou v jádru každé zodpovědné konzervativní politiky. Ale to nemá nic společného s klimatickým inženýrstvím, kdy vědu nahrazuje jakési pseudonáboženství. Jako by si sekularizovaný svět nahradil pojem pekla představou, že se usmažíme na Zemi, pokud si neprojdeme očistcem za hříchy naše i našich předků… Ne, to je šílenost. Umím pochopit, že na to naskočí šestnáctiletá nemocná holka. Chápu, že mladí lidé jsou idealisté. Ale nechápu, proč na to skáčou Němci, kteří jsou pověstní svou racionalitou a kteří na to nakonec jako průmyslová velmoc doplatí nejvíc. Bude to stát jen velké peníze, ovšem nic se tím stejně neovlivní. Ledové doby a tropy se tu střídaly i v době, kdy člověk vůbec nic nespaloval.
Jak se jako bývalý disident a antikomunista díváte na to, že čelní představitelé EU vztyčují pomníky Karlu Marxovi, jako to učinil předseda komise Juncker v Trevíru? Je to výstřelek, nebo trend vypovídající o budoucím směřování EU?
Nesmí se to stát trendem. Ale je tu riziko, protože teoretický marxismus vznikl na Západě a zároveň lidé v západní Evropě nemají s jeho praktickou realizací žitou zkušenost. Musíme se ozvat. Osobně mi to strašně vadí. Juncker, jenž si říká křesťanský demokrat, se kloní Marxově soše vyrobené za čínské peníze. To není naivita, to je tupost.
Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou a další analýzy a komentáře k volbám do Evropského parlamentu si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 30. května.
