Španělský volební pat: Socialisté vyhráli, ale většinu nemá levice ani pravice. Sledujeme ONLINE

TÉMĚŘ KOMPLETNÍ VÝSLEDEK: PAT, ALE SÁNCHEZ SE UDRŽÍ

Socialistickému premiérovi Pedro Sánchezovi nakonec tah s předčasnými volbami moc nevyšel. Sice obhájil pro své socialisty první místo, ale nijak neposílil a naopak přišel o tři křesla. Pokus o potrestání Podemos za to, že neumožnili menšinovou vládu socialistů také neskončil příliš úspěšně, protože toto silně levicové hnutí ztratilo sedm mandátů, ale neprožilo nějakou volební katastrofu, navíc v situaci, kdy v parlamentu bude se třemi mandáty zastoupena i od něho odštěpená formace Más País.

Pravice zůstala daleko od možné většiny. Posílili liodvci a velmi výrazně i Vox, který bude nově třetí největší silou španělské politiky. Katastrofu naopak zažili Občané (Cs), kteří zaplatili za koketování s možnou spoluprací se socialisty. Riverova strana bude v kongreu dokonce až šestá nejsilnější, když ztratila 42 křesel a klesla až za levicové katalánské separatist z ERC, kteří vyhráli volby v Katalánsku. Tři katalánské separatistické strany navíc dohromady získaly 23 ze 48 katalánských křesel v Kongresu.

Sáncheta nemá, kdo vyšachovat z vlády, i když ani on sám jasnou většinu mít nebude a bude se muset spolehnout na dohodu buď s lidovci, nebo s Občany, u nichž se sejde mimořádný sjezd, aby zhodnotil volební porážku.

Nově se do parlamentu dostala regionální kandidátka z Aragonu, bojujíxí proti vylidnění venkova, "Teruel žije" (nazvaná podle stejnojmenné aragonské provincie) a vrací se do lavic v Kongresu i galicijští levicoví nacionalisté z BNG. V Mellile o mandát stále úspšně bojuje zdejší muslimská Koalice pro Mellilu, která mu bylo blízko už v dubnu, ale nakonec podlehla lidovům..  

LEVICE-Cs  A REGIONALISTÉ? ASI NE

Španělský list El País ještě počítá další možnou většinu, kdy dohromady dává levici, Občany a většinu umírněných regionalistů (7 hlasů baskických autonomistů PNV, po jednom hlasu regionalistů z Kantábrie PRC, Aragonu (Teruel existe) a Galicie BNG. Tato většina by mohla shodnout jedině na podpoře menšinové socialistické vlády, protože Občané a Podemos spolu do vlády nemohou a popravdě řečeno, velmi těžko budou hlasovat i pro jednu vláda. Tato aktuální většina 178 může právě narazit na hodně rozdílné požavky Občanů a Podemos i Občanů a některých regionalistů.  

OTEVŘENÝ SENÁTNÍ VÝSLEDEK

Zatímco se pomalu chýlí ke konci sčítání hlasů ve volbách do dolní komory kortesů, sčítání senátních voleb dospělo teprve do třetiny.

Zatím vedou socialisté s 96 mandáty před lisovci s 82 křesly. Socialisté by proto mohli překvapivě obhájit první místo v senátních volbách, i když se může s postupujícím sčítáním rozdíl obou formací setřít.

ERC SLAVÍ

Jako první z lídrů velkých stran vystupuje volební lídr katalánských levicových separatistů z ERC Gabriel Rufián, který první místo jeho strany v Katalánsku označuje za jasný hlas pro Katalánskou republiku, nezávislost a naopak hlas proti odsouzení čelných katalánských separatistických poliztiků.

KDO BUDE VLÁDNOUT?

Voliči v zásadě rozdali hlasy mezi pravici a levici stejně jako v minulých předčasných volbách v dubnu. Jen lehce oslabili levici a trochu přisypali pravici, ani jeden blok ale nemá sám většinu a nepomohou mu k ní ani umírněné regionalistikcé strany. Jazýčkem na vahách zůstávají katalánští a baskičtí separatisté. v zásadě teď existují jen dvě možnosti dalšího vývoje, buď se opět zopakují volby nebo dojde ke spolupráci dvou největších stran. Pomyslná velká koalice socialistů a lidovců má většinu 208 křesel. Není asi moc pravděpodobné, že by lidovci vstoupili se socialisty do vlády, ale mohou na čas vládu socialistů tolerovat.  

RIVERA "ZNIČIL" OBČANY VARIANTOU PSOE-CS

Po sečtení 90 procent okrsků je očiviné, že lídrovi strany Občané (Cs) Albertu Riverovi nevyšel pokus nechat si po volbách otevřené dveře k vládní spolupráci se socilaisty (spojenctví PSOE-Cs). Jím naordinovaný posun Občanů (Cs) do středu se nevyplatil a stranu stlačil na aktuálních 10 mandátů, přestože ještě v dubnu v Kongresu zasedlo 57 poslanců za Cs a Rivera byl faktickým vítězem tehdejších voleb. Nyní tuto roli chybným taktickým tahem přenechal straně Vox a možné spojenectví PSOE-Cs má v Kongresu jen 131 křesel.

SEČTENO 87 % OKRSKŮ - PAT TRVÁ

Je sečteno 87 % volebních okrsků a poměr mezi levicí a pravicí se změnil na 159 por levici vs. 151 pro pravici. Ani jedne blok nemá většinu, pokud se nespojí s baskickými a katalánskými separatisty. U pravice naprosto vyloučená varianat, u levice talé téměř nemožná, protože by za ní španělská levice tvrdě zaplatila v dalších volbách.

POSÍLENÍ SEPARATISTŮ V KATALÁNSKU

Trio katalánských separatistických stran (ERC, JxC, CUP) po sečtení 81 % okrsků v regionu drží celkem 42 % hlasů, což znamená, že strany prosazujících katalánskou nezávislost oproti dubnu posílilayo 4 procenta hlasů. Nejsilnější stranou v regionu s 22 % hlasů zůstává levicově separatistická ERC vězněného exvicepremiéra Oriola Junquirase.

VOX VEDE VE DVOU REGIONECH

Pravicově protetsní, národně-konzervativní strana Vox zatím vede ve dvou regionech v Ceutě na africkém pobřeží a v Murcii na jihu Španělska. Poprvé může získat tato strana zasedající v parlamentu teprve od dubna vítězství v některém z regionů.

ARMÁDA DONUTILA BOLIVIJSKÉHO PREZIDENTA K DEMISI

Španělská média kromě voleb také informují o tom, že se pod nátlakem armády, policie a velkých demonstrací funkce vzdal bolivijský silně levicový prezident Evo Morales.

POLOVINA HLASŮ: LEVICE VEDE, ALE NEMÁ VĚTŠINU

Po sečtení poloviny hlasů vypadají možná spojenectví takto (většina 176 křesel):

levice - socialisté, Podemos, Más País = 161 křesel

pravice - lidovci, Vox, Občané, Navařané = 148 křesel

katalánští a baskičtí separatisté - ERC, JxC, CUP, EH Bildu = 28 křesel

umírnění regionalisté  - PNV, BNG, CC, TE = 13 křesel

Levice, která je stále silnější než pravice, tedy nemá většinu ani s umírněnými regionalisty a musela by na svou stranu získat ještě buď Občany, kteří ale obtížně budou podporovat stejnou vládu jako Podemos, nebo separatisty, kteří ale zřejmě v takovém případě budou mít pro socialisty nepřijatelné podmínky (amnestii a ústavní ústupky).

SEČTENO POLOVINA OKRSKŮ

Rozložení křesel posečtení 53 % okrsků vypadá následovně:

Socialisté PSOE                124 křesel

pravicoví lidovci PP            88 křesel

národně-konzervativní Vox 50 křesel

silně levicový Podemos       35 křesel

katalánští levicoví separatisté ERC   13 křesel

centrističtí centralisté Občané (Cs)   10 křesel

centrističtí katalánští separatisté JxC  8 křesel

umírnění baskičtí autonomisté PNV    7 křesel

baskičtí levicoví separatisté EH Bildu  5 křesel

levicová strana Více země (MP)         3 křesla

kanarijští umírnění autonomisté CC   3 křesla

silně levicoví katalánští separatisté CUP  2 křesla

pravicoví navarští regionalisté NA        2 křesla

umírnění levicoví galicijští regionalisté BNG 1 křeslo

umírnění kantabrijští levicoví regionalisté PRC 1 křeslo

teruelští regiomalisté Teruel existue TE 1 křeslo

SEČTENO 16 % HLASŮ

Byly zveřejněny první reálné výsledky. Je sečteno 16 % ookrsků a potvrzují se zatím hlavní trendy z prvního odhadu.

Socialisté vedou zatím se 122 křesky, druzí lidovci mají zatím 80 křesel. Následuje naárodně- konzervativní Vox s 46 mandáty, Unidos Podemos s 26 křesly a katalánští separatisté z ERC s 13 mandáty. Dílčí sčítání ukazuje ještě větší propad Občanů než ukázal prvotní odhad, protože zatím drží jen 10 křesel.

Poměr levice vs. pravice je nyní: 157 ku 138. Katalánské a baskické separatistické strany mají nyní 30 křesel, umírnění regionalisté pak 9 křesel.

Výsledky se ale samozřejmě budou měnit s postupujícím sčítáním.

LIDOVCI POSÍLILI, ALE...

Radost z nárůstu křesel i obhájení role nejsilnější pravicové strany mohou pociťovat pravicoví lidovci. V dubnu si připsali 65 křesel, teď podle odhadu míří k 85 až 90 křeslům. Jimi vedený pravicový blok je navíc větší než spojená levice, ale problém lidovců zůstává fakt, že s centralistickými pravicovými stranami (zejména uskupením Vox) nebudou chtít spojit téměř žáddní regionalisté, kteří se stali jazýčkem na vahách.

Lidovci navíc musí s obavami sledovat velký násůst strany Vox, která je od nich na třetím místě vzdálena podle odhadů jen o něco více než o pět procent. 

VOLBY SKONČILY I NA KANÁRSKÝCH OSTROVECH

Ve 21 hodin se zavřely volební místnosti i v posledním španělském regionu - na Kanárských ostrovech v Atlantiku, kde je o hodinu méně. Nyní začnou být zveřejňovány první reálné výsledky.

PÁD OBČANŮ

Úplně opačné pocity panují v centrále středových, ale silně centralistických Občanů (Cs). Strana ztratila více než 40 mandátů a bude bojovat o to, aby měla nakonec alespoň více mandátů než její arcirival hlavní katalánská separatistická strana ERC.

VOX ZDVOJNÁSOBIL MANDÁTY

Nejvíce se zatím může slavit v centrále nacionalistické, pravicově protetsní a onzervativní strany Vox, která získala dvojnásobek mandátů oproti dubnu, obsadila třetí místo a potvrdila roli černého koně voleb.

SEPARATISTÉ NEJSILNĚJŠÍ V KATALÁNSKU

Podle prvního odhadu vyhrála v Katalánsku levicově separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC). Separatisté navíc celkově posílili z 22 na 25 křesel. 

PRAVICE: 157 až 166 křesel vs. LEVICE: 147 až 156 křesel

První odhady ukazují, že pravicové trio získalo o zhruba deset křesel více než celošpanělské levicové strany. K metě 176 křesel potřebných k zisku většiny, ale mají oba bloky daleko. Levici by mohlo posílit maximálně 12 umírněných regionalistů, bez hlasů separatistů z Katalánska a baskicka ale většinu získat nemůže.

NEVESELÉ VÍTĚZSTVÍ SOCIALISTŮ

Socialisté volby zřejmě vyhráli, ale ztratili oproti dubnu několik mandátů. Navíc pravicový blok lidovců, velmi posilněné strany Vox a naopak zdecimovaných Občanů, získal podle prvního odhadu více křesel než levicové strany. Většinu ale zřejmě nemá ani jeden z bloků.

PRVNÍ ODHAD VÝSLEDKŮ

Socialisté (PSOE) 114-119 křesel

Lidovci (PP) 85-90 křesel

národně-konzervativní Vox 56-59 křesel

silně levicové Podemos  30-34 křesel

centrističtí Občané (Cs) 14-15 křesel

katalánští levicoví separatisté ERC 13-14 křesel

katalánští separatisté JxC 6-7 křesel

KAMPAŇ: FRANCO A KATALÁNSKO

Hlavními tématy kmapaně se kromě sporů v katalánsku překvapivě stal i osud tělesných ostatků bývalého diktátora Francesca Franca, které těsně před volbami nechala socilaistická vláda exhumovat z památníku obětí občanské války, který kontroverzně nechal vybudovat samotný Franco, a nechala je pochovat v rodinné hrobce Francových po bok jeho ženy.

SENÁT PRO LIDOVCE?

Ve stínu souboje o Kongres, kterému s eodpovídá španělksá vláda, i dnes zůstávají volby do Senátu. Každý region volí přímo 4 senátora, což zvýhodňuje méně lidnaté, venkovské regiony. Trdaičně to nahrává lidovcům, kteří zde drželi většinu až do dubnových voleb, kde Senát senzačně ztatili ve prospěch socialistů. Průzkumy předpovídají, že lidovci budou v senátu opět nejsilnější, ale nedosáhnou přímo volenými zástupci na většinu.

Přímo volená část senátorů je vybírána většinovým systémem, kdy každý volič má tři hlasy a může hlasovat pro tři jednotlivé kandidáty. Hlasovat se proto dá napříč stranami, ale drtivá většina voličů to nedělá.

Do Kongresu se naopak hlasuje pro strany a mandáty jsou na úrovni regionů rozdělovány poměrně, což vzhledem k nerovné velikosti regionů posiluje větší strany. Ty menší totiž v menších regionech nedosáhnou an žádný mandát.

POSLEDNÍ HODINA

Do uzavření volebních místností ve Španělsksu (s výjimkou Kanárských ostrovů) a zveřejnění prvních odhadů výsledků už zbývá jediná hodina.

18 HODIN: O 4 PROCENTA NIŽŠÍ ÚČAST

Zveřejněné údaje o volební účasti k 18. hodině ukazují, že přišlo volit o 4 procenta méně voličů než ve stejnou dobu v dubnu – celkem to nyní bylo 56,86 %. Lídři stran se také proto dnes u volebních uren předháněli ve výzvách k volební účasti.

KATALÁNSKO: POSÍLENÍ SEPARATISTŮ

Jiná je situace v Katalánsku, kde průzkumy věští, že b trio separatistických stran mohlo získat historicky nejlepší výsledky. Celkem by pro ně mohlo hlasovat až 43 % voličů, celostátní strany by si měly přijít na 38 % a v otázce nezávislosti nevyhraněná, místní pobočka hnutí Podemos (ECP), která podporuje vypsání referenda o nezávislosti, aby voliči rozhodli, co chtějí by mohla získat kolem 14 %. Připomeňme, že v Katalánsku se tradičně méně pro katalanistické strany hlasuje v celošpanělských než v regionálních volbách. Jednotlivě nejsilnější stranou by se přesto měla stát levicově-separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr a bývalý regionální vicepremiér Oriol Junqueras byl v procesu se separatistickými politiky odsouzen k 13 letům vězení. Výsledek ERC průzkumy odhadují kolem 23 %. Kolem deseti procent se pohybuje středové separatistické uskupení Společně pro Katalánsko (JxC), jehož neformálním lídrem je v exilu žijící bývalý premiér z dob referenda o nezávislosti Carles Puidgemont, ale také poprvé kandidující silně levicové a zároveň separatistické uskupení Sjednocená lidová kandidatura (CUP), která dosud v celostátních volbách odmítala kandidovat. Dvacet procent by měli dostat španělští socialisté a po šesti procentech tři pravicové subjekty (lidovci, Občané a Vox). To obrovský pád zejména pro Občany, kteří se zde v posledních regionálních volbách stali vůbec nejsilnější stranou.

Hlasy separatistům ovšem tentokrát nahání hlavně vynesení vysokých rozsudků nad katalánskými politiky, kteří zorganizovali podle španělských zákonů nepřípustné referndum.

BASKICKO: VEDOU UMÍRNĚNÍ

Samostatnou kapitolou dnešních voleb je jejich výsledek v Baskicku, které má vlastní stranický systém, v němž hrají důležitou roli regionální strany. Průzkumy předpokládají, že se zhruba třetinou hlasů zvítězí Baskická národní strana (PNV), kterou podporuje posilování baskické autonomie, ale nepožaduje nyní samostatnost regionu. O druhé místo bojují těsně pod 20 % procenty španělští socialisté a silně levicové, separatistické hnutí Bildu, které požaduje nezávislost Baskicka. Slabá je v regionu španělská pravice: poslední průzkum dával jen necelých osm procent lidovcům a po dvou procentech Občanům a straně Vox.

MOŽNÉ KOALICE

Podívejme na scénáře možných volebních výsledků. Průzkumy vylučují, že by některá strana sama získala většinu. Nabízejí se proto následující scénáře:

levicová většina – ve složení socialisté, Unidos Podemos, Más Pais – podle poslední předvolební projekce listu El País má toto spojenectví ale šanci jen na 157 z potřebných 176 křesel levicová většina s umírněnými regionalisty – tři levicová strany by v tomto spojenectví doplnili regionalistické strany, které neprosazují samostatnost svých regionů a jsou levicové nebo středové (zejména středová autonomistická Baskická národní strana PNV, středová regionalistická Kanárská koalice CC, levicoví regionalisté z Galicie – Galicijský nacionalistický blok (BNG) a levistředoví regionalisté z Kantábrie – Kantabrijská regionální strana PRC). Tito regionalisté by ale podle průzkumů celých chybějících 19 křesel dodat nedokázali. pravicová většina – ve složení lidovci, Vox, Občané – poslední projekce této variantě ale dává jen 156 ze 176 potřebných. Navíc problémem této konstrukce je fakt, že centralistická pravice nasbírá mezi regionalisty jen naprosté minimum doplňkových hlasů. pat – situace, kdy většinu bude moci získat levice s umírněnými regionalisty a separatisty z Katalánska (Republikánská levice Katalánska ERC, středoví separatisté z formace Spolu pro Katalánsko (JxC)) a Baskicka (levicově nacionalistické uskupení Bildu), přičemž cena separatistů za podporu bude pro levici příliš vysoká. Tento scénář by vedl buď k dohodě socialistů s lidovci, že lidovci budou tolerovat socialistickou menšinovou vládu, nebo k dalším volbám.

MOŽNÉ KOALICE

Podívejme na scénáře možných volebních výsledků. Průzkumy vylučují, že by některá strana sama získala většinu. Nabízejí se proto následující scénáře:

levicová většina – ve složení socialisté, Unidos Podemos, Más Pais – podle poslední předvolební projekce listu El País má toto spojenectví ale šanci jen na 157 z potřebných 176 křesel levicová většina s umírněnými regionalisty – tři levicová strany by v tomto spojenectví doplnili regionalistické strany, které neprosazují samostatnost svých regionů a jsou levicové nebo středové (zejména středová autonomistická Baskická národní strana PNV, středová regionalistická Kanárská koalice CC, levicoví regionalisté z Galicie – Galicijský nacionalistický blok (BNG) a levistředoví regionalisté z Kantábrie – Kantabrijská regionální strana PRC). Tito regionalisté by ale podle průzkumů celých chybějících 19 křesel dodat nedokázali. pravicová většina – ve složení lidovci, Vox, Občané – poslední projekce této variantě ale dává jen 156 ze 176 potřebných. Navíc problémem této konstrukce je fakt, že centralistická pravice nasbírá mezi regionalisty jen naprosté minimum doplňkových hlasů. pat – situace, kdy většinu bude moci získat levice s umírněnými regionalisty a separatisty z Katalánska (Republikánská levice Katalánska ERC, středoví separatisté z formace Spolu pro Katalánsko (JxC)) a Baskicka (levicově nacionalistické uskupení Bildu), přičemž cena separatistů za podporu bude pro levici příliš vysoká. Tento scénář by vedl buď k dohodě socialistů s lidovci, že lidovci budou tolerovat socialistickou menšinovou vládu, nebo k dalším volbám.

NOVÁ STRANA „VÍCE ZEMĚ“

Za oslabením Podemos ovšem stojí také rozkol, k němuž v jeho řadách od dubnových voleb došlo. Ze strany odešla její „dvojka“ a lídr umírněnějšího křídla Íñigo Errejón. Ten založil novou stranu se složitě přeložitelným názvem Más Pais (česky něco jako Více země). Strana stojí na politickém spektru mezi socialisty a Podemos a lze ji přirovnat k levicovým zeleným. Ostatně strana v kampani také hodně zdůrazňuje ekologická témata. Errejón ale po vnitrostranickém souboji s Pablo Iglasiasem uvnitř Podemos se svým rivalem prohraje zřejmě i ve volbách. Průzkumy mu zatím předpovídají jen pět křesel, ale i ta mohou být důležitá ve vytváření případné levicové většiny.

PODEMOS OSLABUJE

Silně levicové hnutí Podemos (česky Dokážeme) vzniklo na základě protestů tzv. indignados, které probíhaly v době hospodářského propadu. Podemos se neoznačuje za komunistickou stranu, ale kandiduje i dnes v koalici Unidos Podemos (Sjednoceni to dokážeme) s Komunistickou stranou Španělska (PCE) a jeho evropští poslanci zasedají v Evropském parlamentu v komunistické frakci. Lídři Podemos patří k obdivovatelům venezuelského režimu a jeho zakladatele Hugo Chavese. Podemos je v kampani pod tlakem socialistů, kteří ho obviňují z vyvolání dnešních předčasných voleb a potopení levicové vlády, když se společně nedohodli na koalici.

Průzkumy věští koalici Unidos Podemos oslabení o zhruba deset mandátů a zisk zhruba 35 křesel. Pro Podemos bude beze sporu nepříjemné, pokud ho předstihne v celkovém pořadí strana z druhého konce politického spektra (Vox).

NACIONALISTICKÝ VOX LETÍ NAHORU

Naopak černým koněm dnešních voleb by se posle průzkumů měla stát nacionalistická a konzervativní strana Vox (latinsky Hlas), která se poprvé dostala do parlamentu až letos v dubnu. Její šéf Santiago Abascal je bývalý lidovec a jeho Vox se snaží být alternativou hlavně pro lidovecké voliče, kterým jejich strana připadá málo pravicová. Vox kritizuje migrace, má výhrady k Evropské unie, z které ale nechce vystoupit, odmítá politickou korektnost, feminismus nebo potraty. Propaguje křesťanské a národní hodnoty a nejradši by zrušil katalánskou autonomii. Vox bývá v médiích označován jako krajně pravicový, ale přesnější by bylo označení za pravicově protestní stranu. Evropští poslanci zvolení za Vox totiž nevstoupili do frakce s lepenisty a Salvinim a zvolili si raději frakci, v níž zasedají britští konzervativci.

Vox podle průzkumů může získat až 15 % hlasů, což je zatím nejvyšší podpora, které kdy v průzkumech či volbách těšil. To by pro ni navíc znamenalo téměř jisté třetí místo se zhruba 45 mandáty. Vox by byl zřejmě ochotný podpořit lidoveckou menšinovou vládu, kdyby se v parlamentu dnes večer ukázala pravicová většina (lidovci-Občané-Vox). Taková forma spolupráce ostatně nyní funguje například v Andalusii na jihu Španělska, ale podle posledních průzkumů k její většině v Kongresu chybí zhruba 20 křesel.

CHŘADNOUCÍ OBČANÉ

Z historického hlediska obhájení druhého místa žádný zázrak není, ale ještě v dubnu se zdálo, že budou muset bojovat se středovými a centralistickými Občany (Ciudadanos) Alberta Rivery o to, kdo bude nejsilnější pravicovou stranou. Rivera totiž před dubnovými parlamentními volbami svoji stranu posunul doprava a snažil se nahradit lidovce v pozice hlavní pravicové strany. Původně hlavně antikorupční strana, spolupracující v Evropském parlamentu s hnutím francouzského prezidenta Macrona, ještě posílila svůj tradiční španělský centralismus a kritiku katalánského separatismu. Jenže po třetím místu v dubnových volbách Rivera udělal další překvapivý veletoč a zase se posunul více do středu, čímž začal ztrácet právě získané pravicové voliče. Riverova strana v průzkumech klesá na své historické minimum a zřejmě bude největším poraženým dnešních voleb, když může klesnout až pod dvacet křesel.

LIDOVCI JAKO VYZYVATEL

Největší opoziční stranu – konzervativní lidovci – vede do voleb opět jejich mladý lídr Pablo Casado. Ten se po spíše centristickém Rajoyovi pokusil už v letošních dubnových volbách stranu posunout více doprava, aby čelila konkurenci nacionalistů z uskupení Vox. Taktika úplně nevyšla a lidovci v dubnu utržili vůbec nejhorší volební výsledek ve svých dosavadních dějinách. Výsledek byl ovšem natolik katastrofický, že nikdo nechtěl riskovat vnitřní nejednotu a nejmladší lídr v dějinách lidovců se v čele strany nakonec před zdrcující dubnovou porážku udržel. Casado odmítl tolerovat socialistickou menšinovou vládu a tahle sázku mu vyšla. Předvolební průzkumy mu sice nedávají moc naděje na volební vítězství, ale strana by měla posílit s náskokem se udržet primát v konkurenci na pravé straně politického spektra.

Průzkumy dávají lidovcům něco přes 90 křesel v novém Kongresu.

LIDOVCI JAKO VYZYVATEL

Největší opoziční stranu – konzervativní lidovci – vede do voleb opět jejich mladý lídr Pablo Casado. Ten se po spíše centristickém Rajoyovi pokusil už v letošních dubnových volbách stranu posunout více doprava, aby čelila konkurenci nacionalistů z uskupení Vox. Taktika úplně nevyšla a lidovci v dubnu utržili vůbec nejhorší volební výsledek ve svých dosavadních dějinách. Výsledek byl ovšem natolik katastrofický, že nikdo nechtěl riskovat vnitřní nejednotu a nejmladší lídr v dějinách lidovců se v čele strany nakonec před zdrcující dubnovou porážku udržel. Casado odmítl tolerovat socialistickou menšinovou vládu a tahle sázku mu vyšla. Předvolební průzkumy mu sice nedávají moc naděje na volební vítězství, ale strana by měla posílit s náskokem se udržet primát v konkurenci na pravé straně politického spektra.

LIDOVCI JAKO VYZYVATEL

Největší opoziční stranu – konzervativní lidovci – vede do voleb opět jejich mladý lídr Pablo Casado. Ten se po spíše centristickém Rajoyovi pokusil už v letošních dubnových volbách stranu posunout více doprava, aby čelila konkurenci nacionalistů z uskupení Vox. Taktika úplně nevyšla a lidovci v dubnu utržili vůbec nejhorší volební výsledek ve svých dosavadních dějinách. Výsledek byl ovšem natolik katastrofický, že nikdo nechtěl riskovat vnitřní nejednotu a nejmladší lídr v dějinách lidovců se v čele strany nakonec před zdrcující dubnovou porážku udržel. Casado odmítl tolerovat socialistickou menšinovou vládu a tahle sázku mu vyšla. Předvolební průzkumy mu sice nedávají moc naděje na volební vítězství, ale strana by měla posílit s náskokem se udržet primát v konkurenci na pravé straně politického spektra.

LIDOVCI JAKO VYZYVATEL

Největší opoziční stranu – konzervativní lidovci – vede do voleb opět jejich mladý lídr Pablo Casado. Ten se po spíše centristickém Rajoyovi pokusil už v letošních dubnových volbách stranu posunout více doprava, aby čelila konkurenci nacionalistů z uskupení Vox. Taktika úplně nevyšla a lidovci v dubnu utržili vůbec nejhorší volební výsledek ve svých dosavadních dějinách. Výsledek byl ovšem natolik katastrofický, že nikdo nechtěl riskovat vnitřní nejednotu a nejmladší lídr v dějinách lidovců se v čele strany nakonec před zdrcující dubnovou porážku udržel. Casado odmítl tolerovat socialistickou menšinovou vládu a tahle sázku mu vyšla. Předvolební průzkumy mu sice nedávají moc naděje na volební vítězství, ale strana by měla posílit s náskokem se udržet primát v konkurenci na pravé straně politického spektra.

VLÁDNOUCÍ SOCIALISTÉ

Od června minulého roku ve Španělsku formou menšinového kabinetu vládnou socialisté – plným jménem Španělská socialistická dělnická strana (PSOE). Jejich lídr Pedro Sánchez, který uvnitř strany ztělesňuje více levicové křídlo, tehdy sesadil formou parlamentního hlasování lidoveckého premiéra Marina Rajoye a díky hlasům silně levicového Podemos, komunistů a katalánských separatistů vrátil socialistům po deseti letech post premiéra. Když Sánchezově menšinové vládě, složené jen ze socialistických ministrů, vypověděli poslušnost Katalánci, vyvolali tím v dubnu tohoto roku předčasné volby, v nichž se socialisté po patnácti letech stali opět nejsilnější stranou v parlamentu. Jenže k získání důvěry v parlamentu potřebovali socialisté po dubnových volbách dohodu s levicovým hnutím Podemos a to za ni chtělo vytvoření koaliční vlády. Nakonec se obě strany na podmínkách koalice nedohodly, Podemos v parlamentu odmítl podpořit Sánchezovu menšinovou vládu a země zamířila k dnešním volbám.  Sánchez si od tohoto postupu sliboval, že voliči potrestají Podemos za blokování levicové vlády a on získá sám většinu v parlamentu. To mu podle průzkumů ale nevyjde. Ty mu věští první místo, ale jen zhruba 125 z celkem 350 křesel v dolní komoře kortesů.

SOUBOJ MLADÍKŮ

V čele všech hlavních španělských stran dnes stojí muži, a to na politické poměry této jihoevropské země relativně mladí.

Socialistické premiér Pedro Sánchez je mezi nimi se 47 lety překvapivě nejstarší, protože lídrovi opozice a lidovců Pablo Casadovi je teprve 38 let. Čtyřicátiny letos oslavil šéf středových a centralistických Občanů Albert Rivera, o rok starší je lídr silně levicového hnutí Podemos Pablo Iglésias a 43 letos bylo šéfovi silně pravicové strany Vox Santiago Abascalaovi.  

Úplně nejmladší pak jsou volební lídr separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) Gabriel Rufián, kterému je 37 let, a lídr levicové formace Más País – Íñigo Errejón, kterému bude 36 let teprve v prosinci.

VOLBY V ČÍSLECH

Ve volebních seznamech je dnes celkově zapsáno 37 milonů a osm voličů. Své hlasy mohou odevzdat ve 22 867 volebmích místnostech. Zajímavé je také to, že oproti dubnovým volbám dnes může hlasovat 226 771 prvovoličů. 

NIŽŠÍ ÚČAST

Druhé parlamentní volby v témže roce podle očekávání příliš netáhnou. Zveřejněná volební účast ke 14. hodině je o 3,6 % nižší než, když šli Španělé k urnám v dubnu. Dnes dosud odvolilo 37,92 %.

KDY BUDOU VÝSLEDKY

Volit budou Španělé do 20 hodin. V tento okamžik budou zveřejněny první odhady. Výsledky začnou ale nabíhat až po 21. hodině, kdy se zavřou i místnosti na Kanárských ostrovech.

FAVORIZOVANÍ SOCIALISTÉ

Volební vítězství v obou komorách obhajují socialisté premiéra Pedra Sáncheze. Po dubnových parlamentních volbách se jim ovšem nepodařilo sestavit vládu, která by získala podporu parlamentu (jeho dolní komory), takže parlamentní pat skončil vyvoláním dnešních předčasných parlamentních voleb. Socialisté by podle všech průzkumů měli zvítězit i dnes, ale neočekává se, že by jim voliči dali takovou důvěru, aby mohli sami sestavit vládu. 

O CO JDE?

V dnešních předčasných volbách španělští voliči vyberou všech 350 členů Kongresu poslanců, jak se jmenuje dolní komora Generálních kortesů, a zvolí rovněž 208 z 265 členů Senátu. Zbytek této horní komory kortesů nominují jednotlivé španělské regiony.

OTVÍRAJÍ SE VOLEBNÍ MÍSTNOSTI

Španělé právě začali volit na celém území království s výjimkou Kanárských ostrovů, které jsou v jiném časovém pásmu a kde bude celý volební proces o hodinu posunut.