Bloomberg oficiálně vstoupil do boje o Bílý dům. USA si nemohou dovolit další čtyři roky s Trumpem, řekl
Miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg dnes oficiálně vstoupil do boje o Bílý dům. Sedmasedmdesátiletý mediální magnát prohlásil, že Spojené státy si nemohou dovolit mít další čtyři roky v čele republikána Donalda Trumpa. Bloomberg podle agentury Reuters představuje další umírněný hlas v přelidněném poli demokratických uchazečů o nominaci pro volby, které se uskuteční přibližně za rok.
Bloomberg ještě letos v březnu tvrdil, že na prezidenta kandidovat nehodlá, ale v posledních týdnech udělal kroky, které k nominaci směřovaly. „Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku. Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání prezidenta Trumpa,“ řekl zakladatel finančního, softwareového a mediálního impéria Bloomberg LP.
Blombergova kandidatura na prezidenta podle pozorovatelů znamená vážnou výzvu pro dosavadní favority demokratických primárek v čele s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem. V průzkumech jsou v popředí také senátoři Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders a nově i Pete Buttigieg, sedmatřicetiletý starosta města South Bend ve státě Indiana.
Více se o prezidentských kandidátech dočtete ZDE >>>
Bloomberg je mimo jiné proti plánu Warrenové na vyšší zdanění velmi bohatých Američanů ve prospěch zdravotnictví či školství. Podle časopisu Forbes je Bloomberg osmým nejbohatším Američanem s odhadovaným majetkem 53,4 miliardy dolarů (více než 12 bilionů korun).
Sedmasedmdesátiletý Bloomberg zvažoval kandidaturu už v roce 2016, ale svůj záměr nakonec odvolal.
Vlastnil tiskovou agenturu, bojoval proti nikotinu
Americký miliardář Michael Bloomberg zbohatl jako vlastník tiskové agentury zaměřené na informace z byznysu, s pomocí svého jmění se pak stal starostou New Yorku. Radnici nejlidnatějšího amerického města řídil celých 12 let, jen za symbolický dolar ročně. Sedmasedmdesátiletý podnikatel, politik a filantrop nyní oficiálně oznámil rozhodnutí ucházet se o demokratickou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce.
Svou politickou příslušnost přitom Bloomberg v minulosti několikrát změnil. Do roku 2001 byl demokratem, poté se přidal k republikánům. Ke změně příslušnosti se rozhodl před svým prvním vstupem do volebního boje pro menší vnitrostranickou konkurenci. Od roku 2007 vystupoval jako nezávislý, blíž měl ale vždy k demokratům. Dobré vztahy má s exprezidentem Barackem Obamou, před prezidentskými nominacemi v roce 2008 se spekulovalo, že by mohl kandidovat jako viceprezident, což Bloomberg odmítl.
O jeho záměru ucházet se o funkci hlavy státu se hovořilo už před čtyřmi lety a ještě v únoru 2016 Bloomberg kandidaturu v nevyloučil. O necelý měsíc později ale oznámil, že do voleb v listopadu 2016 nepůjde. V kampani výrazně podpořil demokratickou kandidátku a někdejší senátorku za New York z let 2001 až 2009 Hillary Clintonovou a ostře kritizoval pozdějšího vítěze voleb, současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož označil za „nebezpečného demagoga“.
Do čela New Yorku byl přitom prvně zvolen v listopadu 2001 (ve funkci byl od ledna 2002), mimo jiné i díky podpoře svého velmi oblíbeného předchůdce, republikána Rudiho Giulianiho - který je nyní Trumpovým blízkým spolupracovníkem. Město se tehdy probíralo ze šoku po teroristických útocích z 11. září 2001. Bloomberg se zasloužil o dotažení vlekoucí se dostavby takzvaného Ground Zero, místa, kde stávaly věže Světového obchodního střediska.
Starostou „Velkého jablka“ byl Bloomberg zvolen potřetí v řadě v roce 2009. Rok předtím přitom nechal ke značné nevoli svých kritiků změnit zákon tak, aby mohl opět kandidovat, což dřív nebylo možné. Odůvodnil to prozaicky tím, že v době hospodářské krize je na radnici potřeba zachovat kontinuitu. Za volební kampaň Michael Bloomberg utratil přes 100 milionů dolarů ze své vlastní kapsy - největší sumu, kterou kdo investoval do voleb na regionální úrovni.
Bývalý kuřák Bloomberg přišel třeba s bezprecedentní kampaní proti nikotinu. Cigarety zakázal nejen v restauracích, ale i v parcích nebo na ulicích. Bloombergovi se také dařilo držet relativně nízkou kriminalitu, zásluhy má na zlepšení školství i zdravotnictví. Proslul tažením proti nelegálně drženým zbraním. Bloomberg učinil také několik opatření za New York zelenější. Kritici mu ale vyčítali neschopnost předpovědět finanční krizi a přizpůsobit jí hospodaření města.
Bloomberg se narodil 14. února 1942 na předměstí Bostonu ve státě Massachusetts. Pochází z židovské rodiny s ruskými a polskými předky. Vystudoval elektrotechniku na Univerzitě Johnse Hopkinse a Harvardovu obchodní školu (titul MBA). Pracoval jako generální partner u investiční banky Salomon Brothers (od roku 1966), po propuštění s odstupným deset milionů dolarů se v roce 1981 rozhodl založit novou informační a tiskovou agenturu, které dal své jméno.
Jeho firma se během let vypracovala na celosvětovou síť konkurující zavedeným finančním a tiskovým agenturám jako je Reuters či Dow Jones. Bloomberg vlastní 88 procent agentury, v jejímž čele znovu od září 2014 stojí. Jeho majetek dnes časopis Forbes odhaduje na 54,1 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun), což Michalea Bloomberga řadí do první desítky nejbohatších lidí světa. O čtyři roky mladší Trump je se zhruba třemi miliardami dolarů ve Forbesově žebříčku na 275. místě.
Bloomberg je rozvedený, se Susan Brownovou má dcery Emmu a Georginu. Jeho dlouholetou partnerkou je Diana Taylorová.
