Sečteno! Ve slovenských volbách přesvědčivě vyhrál Matovič. Dění jsme sledovali v online přenosu

Náš komentovaný online přenos v tuto chvíli končí. Dalšímu dění na Slovensku se budeme nadále věnovat v běžných článcích. Děkujeme vám za pozornost a přejeme klidný zbytek víkendu.

Slovenské volby skončily. K jejich skutečnému zhodnocení budeme potřebovat dvojí součet. Jeden máme, druhý přineseme později.

Více si přečtete v komentáří Bohumila Pečinky >>>

Vítězstvím Igora Matoviče ve volbách vstoupilo Slovensko do éry politických bavičů, jak jí známe z dalších západních zemí.

Dění ve volebních štábech sledoval reportér Reflexu Kryštof Pavelka >>>

S MATOVIČEM DOBRE, S BABIŠEM LÍP

Matovič v televizi Markíza: „Ĺudia, nebojte sa, dobre bude“. Ale u nás v Česku „bude líp“.

NOVÉ SLOŽENÍ SLOVENSKÉHO PARLAMENTU

Slovenský parlament bude po sobotních volbách zasedat v následující podobě:

OĽANO 53

SMER - SD 38

SME RODINA 17

ĽSNS 17

SaS 13

ZA ĽUDÍ 12

KRADNÚ VŠETCI

Příští premiér Matovič požádal odcházejícího premiéra Pellegriniho, aby pohlídal v dosluhujícím kabinetu nominanty SNS a Mostu, protože teď (jdou od válu) budou „kradnúť ako po nebohom“. Je to logická výzva, kradnú všetci, to přece víme i my tady v Česku patřičně vyškolení pánom Babišom.

SLOVÁCI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ VOLILI NEJVÍCE MIMOPARLAMENTNÍ PROGRESIVNÍ SLOVENSKO

Výsledky jsou už kompletní a Progresivní Slovensko v koalici se stranou Spolu zůstalo mimo parlament. Zajímavé je, že mezi Slováky, kteří hlasovali korespondenčně ze zahraničí a nemají na Slovensku trvalou adresu, právě tato koalice s 33 % hlasů vyhrála.  Nejvíce hlasů získala i v centru Bratislavy (v okres Bratislava I přes 23 %). Celkově to ale stačilo jen na 6,96 %. Vypadnutí koalice, která vyhrála prezidentské i evropské volby, je bez pochyby největším překvapením včerejších slovenských voleb. Sociálně liberální a trochu "pirátské" Progresivní Slovensko ještě před pár týdny počítalo s tím, že po volbách obsadí post premiéra...

KLIŠÉ O ŠIROKÉ A SLOŽITÉ KOALICI

Zejména české komentáře hodně zmiňují složitost sestavování budoucí koalice. Je to trochu klišé, protože volební výsledky slovenskou politiku do určité míry zjednodušily. Na sestavení vlády by nyní dokonce stačila jen trojice stran: Matovičovo OĽANO, Suľíkova SaS a Kiskova formace Za ľudí. A to by mohl být politicky docela kompaktní blok. Maťovič a Suľík zkoušeli společnou vládu vytvořit už před čtyřmi roky a na jejich straně tehdy stál i prezident Kiska, který teď může být jejich třetím koaličním partnerem.

Trochu překvapení vyvolává Maťovičovo, ač před volbami opakovaně avízované, rozhodnutí, že do vlády chce kromě středopravé koalice vzít i populistickou stranu jednoho muže - Kollárovu Sme rodina. Politicky je to ale logické. S Kiskou a Suľíkem by měl Matovič většinu jen tří poslanců. Když vezme přece jenom trochu nevyzpytatelného Kollára do vlády, kde početně nebude třeba, oslabí jeho "vydírací" potenciál. To je možná důležitější než Matovič zdůrazňovaná potřeba ústavní většiny (dohromady 95 ze 150 křesel).

Na závěr dodejme jen, že poslední Ficova vláda po minulých volbách byla také původně čtyřkoalicí (ano, byla v ní také na začátku i dnes už zapomenutá strana Síť Radoslava Procházky) a navíc v ní byly strany z naprosto odlišných světů - slovenští nacionalisté ze SNS i maďarská menšinová strana...

HAMÁČKŮV SEN

Výsledek Ficových sociálních demokratů, kteří skončí v opozici, označují komentátoři často za výprask či propadák. No… SMER-SD skončil druhý, získal přes 18 %, na vítěze ztrácí 7 % a na třetího má náskok 10 %. Takhle nařezat by si šéf českých sociálních demokratů Jan Hamáček, jehož strana se s podporou kolem 7 % dlouhodobě potácí na pátém místě, nechal bezpochyby rád několikrát denně.

MATOVIČ NENÍ BABIŠ. A NAOPAK.

Nejde o obsah, ale formu. To ukazuje nový slovenský triumfátor všem, kteří přemýšlejí, jak v Česku porazit marketingového mága Andreje Babiše. Ten nám "teflonově" (steče po něm každý skandál) vládne de facto sedmým rokem a je podobně neotřesitelný, jako do včerejška Robert Fico na Slovensku. Matovičovy metody politického boje se ukázaly být úspěšné, i když někomu mohou připadat klaunské: Video z před luxusní vily bývalého ministra dopravy v Cannes včetně slavnostní instalace tabulky "Toto je majetek Slovenské republiky". Zapálení pěti tisíc svíček za všechny oběti vládního financování zdravotnictví... U nás si opozice myslí, že Babiše porazí psaním článků, knih, řečněním v Parlamentu. Případně, že s ním vstoupí do vlády a bude ho tak držet zkrátka a kontrolovat. Hlavně si nenechejme namluvit, že my už svého Matoviče máme. Nemáme. Ale českým Matovičem lze Babiše porazit.

SLOVENSKÉ VOLBY VYHRÁL MARIAN KOČNER

Během celého našehu online přenosu tu tohle jméno ani jednou nepadlo, ale hlavním vítězem tohoto slovenského volebního klání se vedle Igora Matoviče a jeho strany OĽANO stal v určitém ohledu také slovenský mafián Marian Kočner. Kočnerovo spojení s vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové a následný soudní proces, v jehož rámci vyšlo najevo, jak hluboko tento mafián zasahoval do slovenské justice, znamenaly klíčový moment ve vývoji slovenské politiky posledních dvou let. Bez Kočnera jako symbolu korupce a odkrytí jeho mafiánských praktik by možná včerejší volby dopadly hodně jinak. Kočner byl proto jedním z hlavních hybatelů těchto voleb, i když ze svého volebního "vítězství" jistě ve vezeňské cele radost nemá.  

ZEMANA TĚŠÍ NEÚSPĚCH EXTREMISTŮ

Ke gratulantům se přidal prezident Miloš Zeman. Na Twitteru to uvedl mluvčí Jiří Ovčáček: „Pan prezident věří, že se budou nadále rozvíjet nadstandardní vztahy mezi ČR a SR a také úzká spolupráce v rámci V4. Oceňuje, že navzdory předpokladům ve volbách neuspěli extremisté.“ Koho Hrad řadí mezi extremisty, mluvčí neupřesnil.

PROGRESIVNÍ SLOVENSKO - SPOLU DEFINITIVNĚ MIMO PARLAMENT

Zbývá sečíst poslední čtyři volební okrsky, ale už je jasné, že koalice stran Progresivní Slovensko a Spolu-občianska demokracia se do parlamentu nedostane. Jako koalice dvou stran potřebuje dosáhnout na hranici 7 procent hlasů, ale získala "jen" 6,96% hlasů. Progresivci i jejich spojenec se proto nakonec stali obětí toho, jak se do voleb zaregistrovali. Zatímco například Matovičova strana sice spolupracovala se třemi dalšími subjekty, ale zaregistrovala se do voleb jako jedna strana, Progresivní Slovensko se Spolu si věřilo na vysoký výsledek a nebálo se hranice sedmi procent. Tato koalice sice nkonec získala více hlasů než kiskovci i suĺíkovci, ale na rozdíl od nich v Národní radě nezasedne.  

BABIŠ GRATULOVAL

Český premiér blahopřál Igoru Matovičovi k vítězství. "Skvělá kampaň, díky které si dokázal získat obrovskou důvěru lidí," uvedl. Ano, leitmotiv "všeci kradnú" zjevně funguje nejen v Česku.

A TERAZ MY!

Hodnocení voleb pohledem mé slovenské kamarádky, mladé ženy žijící v Praze: "To vieš, že som sa triasla, najviac som sa asi bála, ako dopadne Kotleba... No, tak teraz musite vy!"

V BRATISLAVĚ 16 %, PŘESTO BEZ KŘESLA

Strana prezidentky Čaputové Progresivní Slovensko v koalici se Spolu je při sečtení 99,5 % okrsků stále o pár setin pod hranou sedmi procent pro vstup do parlamentu. Ani druhé místo v Bratislavě se 16,2 procenty nejspíš nebude stačit.

PŮVODNÍ STRANA PREZIDENTKY ČAPUTOVÉ STÁLE MIMO PARLAMENT

Je sečteno přes 96 procent okrsků a koalici Progresivní Slovensko - Spolu stále chybí čtvrt procenta, aby se dostala do parlamentu. Strana, z níž vzešla prezidentka Čaputová a která je slovenskou obdobou našich pirátů, teď už spíše zůstane mimo Národní radu, i když teoretická šance ještě žije.

MATOVIČ PRONÁŠÍ VÍTĚZNOU ŘEČ

Mluví o tom, že jeho strana splnila oba své volební cíle: porazila mafii Smeru a zastavila fašistického Kotlebu. OĽANO by mohlo sestavit koalici i bez strany Borise Kollára, ale Matovič ji osloví jako první a bude ji chtít do koalice, aby vznikla široká a silná koalice s ústavní většinou. Chce Slovensko, které pomůže slabším, protože úspěšní se o sebe postarají sami. Nezapomněl na národnostní menšiny a ani pomoc romské komunitě.

Matovič jasně odmítl možnou spolupráci se Smerem slovy: S mafií se nevyjednává. Chce oslovit trojici lídrů: Kollára, Suľíka i Kisku. Chce, aby jeho strana zůstala hlasem konzervativců i liberálů, která nadále bude "zrcadlem Slovenska".

Lídr strany bude kandidátem OĽANO na premiéra.

NEJVÍCE PREFERENČNÍCH HLASŮ PRO MATOVIČE

Preferenční hlasy pro kandidáty:

Matovič 430.710

Pellegrini 365.407

Fico 214.265

Kotleba 151.846

Kollár 150.464

Volební účast zatím 65,25 %, což o více než 5 procent více než v roce 2016 a nejvíce od roku 2002.

POSLEDNÍ NEZNÁMÁ: ZACHRÁNÍ BRATISLAVA PROGRESIVNÍ SLOVENSKO?

Je sečteno již téměř 90 % okrsků. Zůstává už jen jedna neznámá z dnešní volební tajenky: dostane se ještě v závěru sčítání do parlamentu koalice Progresivní Slovensko - Spolu. Potřebuje jako dvojkoalice získat 7 procent, k nimž mu chybí ještě půl procenta. Pomohou zbylé nesečtené, které pochází hlavně z Bratislavy a některých větších měst?

POPRVÉ VĚTŠINA PRO STŘEDOPRAVICOVÝ TROJLÍSTEK

Při sečtení 87 % okrsků už má poprvé potenciální koalice středu a pravice OĽANO-SaS-Za ľudí těsnou parlamentní většinu 77 křesel. OĽANO nyní drží 53 křesel, kiskovci i suľíkovci po 12 křeslech. Boris Kollár by už pro většinovou koalici potřeba nebyl.

BUGÁR KONĆÍ V ČELE STRANY MOST-HÍD, VOLEBNĚ ZAPLATIL ZA KOALICI SE SMEREM  A SNS

Drtivá porážka maďarské menšinové strany Most-Híd přineesla demisi předsedy Bély Bugára. Veterán slovenské politiky už z 90. let Bugár zaplatil za vstup strany do koalice se Smerem a SNS. Jeho strana původně měla i slovenskou složku - výrazné politiky občanskodemokratického politického proudu jako byla třeba exministryně spravedlnosti Žitňaská. Tito politici ale z Mostu odešli, když Bugár ani po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky z vládního spojenectví s ficovci a dankovci neodešel. Most se následně před volbami nedokázal dohodnout na společné kandidátce s druhou maďarskou stranou MKO-MKS a v kampani čelil i nepodpoře maďarských médií (z Maďarska), která více preferovala "orbánovskou" formaci MKO-MKS. Podle politiků Mostu část maďarských voličů také odešla k OĽANO.

Novým předsedou strany Most by nyní chtěl být dosavdní místopředseda Abel Ravasz. Most chce teď také jednat o budoucnosti s MKO-MKS.  

NOVÉ SUBJEKTY NEZAZÁŘILY

Nově vytvořeným stranám se vůbec v těchto volbách příliš nedařilo. Platí to nejenom o koalici Progresivní Slovensko - Spolu, která vyhrála vloni evropské volby, ale zatím je stále mimo parlament (nyní 6,28 %). Oproti očekáváním relativně propadla i Kiskova strana Za ľudí. Ecprezident Kiska byl hlavním terčem antikampaně Smeru, která v něm viděla původně hlavního soupeře a podcenila vzestup Matoviče. Kiskova strana se zřejmě i proto jen těsně dostane do parlamentu. Důvodem toho je navíc i nepříliš přesvědčivé vystupování právě Andreje Kisky v kampani. Být prezidentem je zkrátka jiná politická disciplína než vést stranu. Kiskovy se nepodaří ojedinělý kousek, který se podařil před několika lety lotyšskému prezidnetovi Zatlersovi, který také neobhajoval mandát a výrazně uspěl v následujících parlamentních volbách s vlastním subjektem. I ta se ale později rozplynula a už neexistuje. 

NEUSPĚLI ODŠTEPENCI OD SMERU

Mimo parlament zůstane i nová strana exministra zdravotnictví a vnitra za Smer Tomáše Druckera - Dobrá volba. Odštěpenci od Smeru budou až do konce sčítání bojovat o to, zda se udrží alepsoň nad tříprocentní hranicí, aby získali finance ze státního rozpočtu. Nyní se drží na zisku 3,09 %. Alternativní Smer s lidskou tváří se mnoho voličů nakonec nezískal. 

DO PARLAMENTU SE ZŘEJMĚ NEVRÁTÍ KDH

Pesimismus už převládl v centrále konzervativně katolického KDH. Alojz Hlina už mluví o velmi pravděpodobné demisi, když se jeho strana ani po čtyřech letech v mimoparlamentní opozici do Národní strany nevrátí. Poslední zavedená tradiční strana na slovenské politikcé scéně nemá před sebou růžovou budoucnost. 

KDH doplatilo zejména na to, že někteří jeho výrazní členové během funkčního období vytvořili odštěpenou formali Kresťanská únia (KÚ), která kandidovala společně s Matovičovou stranou OĽANO. Obyčejní lidé v kampani poukazovali na to, že lídr KDH Alojz Hlina uzavřel pakt o neútočení s liberály z Progresivního Slovenska a Kiskovy strany Za ľudí. KDH jistě nepomohl ani fakt, že Hlina byl oproti ostatním opozičním lídrům méně výrazný a jako bývalý poslanec za OĽANO ani nebyl klasickým "kádéhákom"       

STŘEDOPRAVICE UŽ MÁ POLOVINU PARLAMENTU

Míra sečtenosti okrsků stoupla na 77 %. Možná středopravicová koalice OĽANO-Sloboda a solidarita - Za ľudí už drží 75 mandátů - tedy přesně polovinu Národní rady.

Zahýbat s tímto poměrem ještě může případný úspěch koalice Progresivní Slovensko - Spolu, jejíž vzeestup se ale nyní zpomalil (aktuálně 6,19 %).

Připomeňme navíc, že lídr OĽANO Igor Matovič před volbami mluvil o tom, že by chtěl vládnout v kolaici, která bud emít ústavní většinu. K jejímu vytvoření by ale potřeboval aktuálně přibrat populistickou stranu Borise Kollára Sme rodina.

DRTIVÁ PORÁŽKA DANKOVY SNS

Po čtyřech letech z paralmentu opět vypadne Dankova Slovenská národní strana (SNS). Narodniari byli ve vládní koalici, ale aféry jejich ministrů i podivné politické vystupování předsedy Danka stranu stlačil až k hranici tří porcent, takže nyní dokonce bojuje o to, aby alepoň měla nárok na zisk finanční podpory ze státního rozpoču, která náleží stranám silnějším tří porocent.

Mezi poraženými bude i další nacionalistická formace - nová levicově-národní strana bývalého prezidentského kandidáta Štefana Harabína. Jeho formace Vlast se zatím dívá na tř procentní hranici zespoda (2,92 %). Harabin získal loni v prezidentských volbách ještě více než 14 procent. Nyní v konkurenci Smeru, národniárů z SNS i kotlebovců ale s novou stranou vyhořel.

KOLLÁR PŘEDSTIHL KOTLEBU

Je sečteno 74 procent okrsků a poprvé se na třetí místo propracovala populistikcá, podnikatelská strana Borise Kollára Sme rodina, když těsně přeskočila extremisty z Kotlebovy ĽSNS. Aktuální stav Kollár 8,44 %, Kotleba 8,42 %

Kotleba bude asi trochu zklamaný. Už ve štábu mluví o dobrém výsledku vzhledem k silné "antikampani" proti jeho straně. Kotlebovci se aktuálně pohybují jen těsně nad ziskem z roku 2016.

Naopak kollárovci zřejmě proti volbám z roku 2016 posílí, protože tehdy získali 6,6 % procenta.

Další změny: rozdíl mezi OĽANO a Smer se už posunul výrazně nad pět procent a koalice progresivců a Spolu už vystoupala nad šest procent. Aktuálně se zdá, že tato koalice se  nakonec do parlamentu dostane.

Potenciální trojlístek Matovič-Kiska-Suľík už posílil na 74 křesel.

SEČTENO 65 % OKRSKŮ: BEZ VELKÝCH ZMĚN

Mnoho se nezměnilo. Jen koalice Progresivní Slovensko a Spolu je už na 5,9 %. K 7 procentům má al estálo málo. Poměr mandátů se zatím nezměnil. Pomalu klesá KDH i největší maďarská menšinová strana MKO-MKP.

PELLEGRINI UZNAL PORÁŽKU

Premiér a volební lídr Smeru Peter Pellegrini pogratuloval Igoru Maťovičovi na druhé dnešní tiskovce strany k volebnímu vítězství. Ocenil druhé místo pro svou stranu,a le očekává, že Smer míří do opozice. Tvrdí ale zároveň, že slovenští voliči odmítli nové projekty jako je Progresivní Slovensko nebo Za ľudí. 

Na tiskovce není předseda strany Robert Fico. Prý proto, že nejsou stále definitivní výsledky.

Pellegrini odpovídá na otázku, zda připouští vytvoření velké koalice OĽANO-Smer slovy "nikdy neříkej nikdy"...

Premiér se naopak vyhýbá jasné odpovědi na otázku, co říká na to, že má zatím více preferenčních hlasů než Robert Fico, a to dokonce nyní o 100 tisíc hlasů. 

MAĎAŘI POPRVÉ MIMO

Struktura sečených hlasů ovšem naopak znamená, že téměř jistě již v parlamentu nebude zastoupena žádná maďarská menšinová strana. Překvapením je fakt, že zatím si vede lépe "orbánovská" Maďarská komunitní sounáležitost (MKO-MKP). Ani jejích aktuálních 4,58 % se ale už asi nezvýší, protože Maďaři ve velkých městech mají velmi nízké zastoupení.

Druhá maďraská strana - Most-Híd - aktuálně drží jen 2,34 % a její mimoparlamentní osud je asi také definitivně zpečetěn. Její šéf Béla Bugár proto končí v parlamentu po téměř 30 letech. Politicky ho zabila koalice se slovenskými nacinalisty a Smerem.

Maďarští menšinoví politici proto budou ve slovenském  parlamentu chybět poprvé od roku 1990. 

SEČTENO 56 % OKRSKŮ: DRAMA PRO PROGRESIVNÍ SLOVENSKO, PRAVICE MÁ 73 KŘESEL

Přibyly další sečtné okrsky. Jsme na 56 %. Největším otazníkem je zatím výsledek koalice Progresivní Slovensko a Spolu- občanská demokracie. Ta má stále 5,71 % procenta hlasů a ke vstupu do Národní rady je chybí téměř 1,3 % hlasů (potřebuje jako koalice 7 procent).

Aktuální parlamentní středopravicový trojlístek Matovič-Kiska-Suľik posílil na 73 křesel, chybí mu tedy k většiny stále ještě další tři křesla. Jejich zraky, stejně jako progresivců, se proto upírají k Bratislavě a dalším velkým městům, kde není sečeteno stále ještě mnoho hlasů. 

"OBYČEJNÁ" CATCH-ALL-PARTY 

Matovičovo OĽANO už vede s výjimkou Trenčínského kraje ve všech regionech Slovenska. Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti jsou nyní podle exit-pollu stranou pro všechny voličské skupiny, politoligicky zvanou catch-all-party. Vyhrála by totiž například u všech vzdělanostních skupin. Vede aktuálně mezi lidmi se základním, středním i vysokoškolským vzděláním. 

STŘEDOPRAVICOVÉ STRANY BY SE NYNÍ NEOBEŠLY BEZ KOLLÁRA

Po sečtení 47 % okrsků by OĽANO mělo 51 křesel a se středopravicovými stranami Za ľudí Andreje Kisky a Sloboda a solidarita Richarda Suľíka by měla 72 křesel z potřebných 76 k vytvoření většiny v Národní radě.

K vytvoření většiny by proto potřebovaly tyto strany spojenectví s populistickou, podnikatelskou stranou Sme rodina Borise Kollára. 

SČÍTÁNÍ NABÍRÁ NA OBRÁTKÁCH: V PARLAMENTU UŽ I SUĽÍKOVCI

Blížíme se k sečtení poloviny okrsků (aktuálně 47 %). Hranici pěti porcent překročila už i libertariánská formace Richarda Suľíka Svoboda a solidarita (SaS). V parlamentu by aktuálně bylo šest stran.

Smer je poprvé pod 20 procenty. Nárůst "pirátské koalice" Progresivní Slovensko a Spolu je pomalý, ale naděje zůstává, protože až nakonec přijdou hlasy z největších okrsků v Bratislavě, kde má tato koalice hlavní baštu. Voda se naopak pomalu zavírá nad KDH, které už kleslo pod 5 hlasů a městké okrsky mu asi zpět nad tuto hranici už nepomohou. 

SEČTENO 43 %: V PARLAMENTU MÁME 5. STRANU

Počet sečených okrsků vystoupal na 43 % (to ale neznamená, že máme sečeno 43 % všech hlasů). Do parlamentu se propracovala pátá strana, když hranici 5 procent těsně překročila formace Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Matovičovo OĽANO už vystoupilo na 24, druhý je Smer už jen s 20 procenty.  V parlamentu by byli ještě kotlebovci s 8,7 % a kollárovci s 8,6 %. Koalice progresivců a Spolu je stále "jen" na 5,3 % a tedy jako koalice atále mimo parlament. 

SEČTENO NĚCO PŘES TŘETINU HLASŮ: V PARLAMENTU BY BYLY JEN 4 STRANY

Volební komise zveřejnila výsledky po sečtení 38 % okrsků. Stále vede Maťovičovo OĽANO, a to s 23 %. V parlamntu by aktuálně byla jen čtveřice stran. Kromě vítěze ještě Smer s 20 %, kotlebovci s 8,8 % a populistická formace Sme rodina s 8,7 %. Přes 5 procent by byla i koalice Progresivní Slovensko - Spolu, ale ta potřebuje ke vstupu do Národní rady jako dvojkoalice alespoň 7 procent hlasů. Zatím má jen 5,24 %.

Vzhledem k postupu sčítání se stále jedná hlavně o hlasy z menších, venkovských okrsků. I na Slovensku platí , že venkov je více levicový, než velká města.

MATOVIČ NENÍ BABIŠ

Na rozdíl od Babiše je Igor Matovič ideologicky ukotvený, ač se to někdy hledá v jeho politickém stylu trochu složitěji. Je slovenský konzervativec, i když zároveň sází na kritiku tradičních stran a antikorupční rétoriku. Na rozdíl od Babiše vydělal peníze bez výrazné podpory státu. Svojí firmu přepsal na manželku před vstupem do politiky, nikoli pod tlakem zákonů...

Je otázka jakým by byl premiérem, ale srovnání s Andrejem Babišem podle mého názoru příliš nesedí.

ROZDÍL MEZI MATOVIČEM A BABIŠEM?

Nejsem odborník na Igora Matoviče, takže je možné, že mne časem překvapí. Nicméně zatím mi přijde, že od Andreje Babiše se liší nejvíc tím, že umí slovensky. No dobře, je i o dost mladší, takže nestihl členství v KSČ a spolupráci s StB. Ale jinak také „obyčejný milionář“, vydavatel novin, které přepsal na manželku, majitel strany jednoho muže, svaly vyhoněné protikorupční rétorikou a hlavně bezbřehý a nevypočitatelný populista. Pletu se?

SÍDLISKOVÝ SEN

Jestliže nové opoziční strany jako Za Ľudí a Progresivné Slovensko své hlavní stany rozbily v historickém centru Bratislavy, v sousedství cool podniků, kde výsledky sledují partičky lidí oháklých podle aktuální mody, a jestliže ve volebních štábech liberální opozice panovala viditelně povznesená atmosféra z vlastních předběžných výsledků i propadu národovců, situace v centrále vládního SMERU nemůže být odlišnější. Okolí budovy stojící uprostřed sídliště Ružinov dává vzpomenout na časy reálného socialismu, uvnitř se ve dvou malých a přetopených místnostech tísní viditelně otrávení a vesměs nepřátelsky naladění novináři. Je už po půlnoci a vedení strany se stále neuráčilo vyjít ze dveří, hlídaných vazouny z ochranky.

Rapper Rytmus, kmotr slovenského hiphopu před několika lety účinkoval dokumentárním filmu Sídliskový sen. Snímku o tom, jak se dostal z periférie až na vrchol. V centrále SMERU, obklopené paneláky to ale spíš vypadá na sídlištní noční můru.

BUDEME DOBŘÍ

Dvojka kandidátky OĽaNO Jaroslav Naď předvídá, že Slovensko bude mít díky dostatku dobrých kandidátů silného a velmi kvalitního ministra zahraničí. „U nás ve straně mám zahraniční politiku na starosti já,“ dodává ve vší skromnosti.

SLOVENSKÉ VAROVÁNÍ?

Těsně před parlamentními branami zůstane stát liberální koalice PS a SPOLU, která potřebovala pro vstup 7 procent, chyběla necelá tisícovka hlasů. Doufejme, že se čeští opoziční politici při úvahách o předvolebním spojenectví nezaleknou!   

VÝHRA NAD MAFIÍ

Matovič oznámil výhru a uvedl, že OĽANO splnilo dva hlavní cíle: "Porazit mafii SMERU a sebrat voliče Kotlebovi." Zároveň oznámli, že si přeje jít do vlády s hnutím Sme Rodina Borise Kollára. Milionář Matovič tedy chce vládnout s miliardářem Kollárem. Tak jenom aby velcí hoši nenahradili jednu mafii druhou. Vlastní. 

MAŇÁSKA NA DOBROU NOC

Jsou čtyři ráno a Igor Matovič se chystá k posledními vystoupení. O vítězi voleb se na Slovensku mluví jako o klaunovi, šaškovi, baviči. Tak snad si přichystal nějaké vystoupení s maňásky, nebo napodobování hlasů rozličného ptactva. Nic jiného už asi zbývající osazenstvo trnavské haly neprobere. 

NEVÝHRA PRO KOTLEBU

Extremisté z ĽSNS zdaleka neuspěli tak výrazně, jak naznačovaly průzkumy ještě před čtrnácti dny. Na druhou stranu jejich propad není takový, jak se zdálo z prvního exit pollu. Kotlebovci jsou nyní v určitém vzduchoprázdnu. Dvouciferný výsledek by jistě prezentovali jako mohutné vítězství nacionalismu proti zločinné „liberální demokracii“. Výsledek těsně nad pěti procenty by naopak demokratické a prozápadní kruhy interpretovaly jako důkaz, že Slovensko odmítlo fašistické tendence. Ale troškaření kolem osmi procent není ani jasný úspěch, ani těžká prohra. Je to taková klausovská nevýhra.

ÚNAVA Z VÝHRY

V trnavské sportovní hale se už prakticky čeká jen na to, zda konečný úspěch Matovičovo strany OĽANO bude tak výrazný, jak odhadoval exit poll. Předpůlnoční euforie však už přeci jen opadla, v půl čtvrté není divu (ve volebním štábu se neservíruje alkohol). Podle informací slovenských médií sem však ještě teď v noci mají dorazit zástupci některých opozičních stran. Ale zatím se unaveně čeká a slovenská média se snaží vyplnit prostoje obvyklou vatou. Paulína Matovičová sděluje televizi Markíza, že manžel národu dokázal, že „není žádný šešek.“ Její asi pětiletá dcera, která je bůhvíproč ještě vzhůru, dodává na otázku, zda tatínek bude dobrý premiér, že „určitě áno.“ Tak zaplať pánbůh.

„PREZIDENTSKÁ“ VĚTŠINA S ČAPUTOVOU A KISKOU?

Z rozvržení mandátů podle průzkumu Focus by Igor Matovič mohl složit koalici s dvěma „prezidentskými“ stranami. Koalice OĽaNO, Progresívne Slovensko/Spolu a Za ľudí by měla těsnou většinu. Do parlamentu ale nejspíš projdou i další Matovičovi potenciální partneři a koalice by mohla být širší. 

CHLAP SA NEVZDÁ

SMER míří do opozice. Jeho předseda Robert Fico jako by s tím předem počítal a v rozhovorech před volbami si pro to chystal půdu: „Ak SMER bude poslaný do opozice, je istota, že do roka/dvoch sa vráti 2x silnější.“ Těžko říct, jestli si ten den Fico pouštěl od svého oblíbeného Elánu motivační song Chlap sa nevzdá, nebo jestli mu spíš nezněla v hlavě písnička Spolok Cvokov.

TELEFON NA BABIŠE

Je to v suchu, Igor Matovič prý už dostal číslo na Babiše. Prozradil to na tiskovce. 

Pokud se naplní exit poll, tak krach 3 vládních stran na Slovensku je kolosální. A nemá moc obdoby.

Kdo je Igor Matovič? Více si přečtěte zde >>>

DANKA ZRADILO SLOVENSKÉ SRDCE

Mimořádně špatný odhad předvedl předseda parlamentu a lídr SNS Andrej Danko, když se krátce před volbami nechal na adresu Igora Matoviče slyšet následovně: „Nechcem veriť, že slovenské srdce by takého člověka chcelo za premiéra.“ Matoviče volil každý čtvrtý Slovák. Naopak SNS nejspíš neprojde do parlamentu, podle prvních čísel má 2,4 % hlasů. „Ja sa spolieham na slovenské srdce. Ludia pochopia, kdo má dobrý úmysel a komu ide len o jednorázové získanie výhod,“ věřil Danko ještě před pár dny ve vlastní úspěch.

POTLESK PRO MARIANA

V lobby hotelu Devín zní mohutný potlesk. Ve volebním štábu strany za Za Ľudí se však neaplauduje úspěchu exprezidenta Kisky (zatím). První velkou radost večera způsobil první odhad volebních výsledků, podle něhož získala Kotlebova ĽSNS kolem šesti a půl procent. Tedy hluboko pod dvoucifernými výsledky, jaké prorokovaly průzkumy. Téměř osm procent pro Za Ľudí kvituje osazenstvo sálu rovněž s potleskem, ale téměř méně frenetickým. Parlamentní volby na Slovensku byly i referendem o tom, zda členský stát EU a NATO dá manévrovací prostor fašistům. Zdá se, že Slováci to odmítli.

TŘETÍ REVOLUCE

Igor Matovič: "Vyzerá to na Slovenské národné povstanie, na tretiu revoluciu".

Bratia Slováci, držte si klobouky!

VIZIONÁŘ MATOVIČ

Tři dny před volbami okomentoval Igor Matovič poslední vývoj preferencí OĽaNO v jednom z rozhovorů následovně: „Mysleli sme si, že hoci sme si to poctivo odmakali, ludia podlahnú ponuke nových spasitelov. Lenže ludia su evidentne spravodlivejší, ako som tomu bol ochotny veriť aj ja sam.“ Pokud se první čísla, která mu připisují více než 25 %, potvrdí, byl jeho komentář v pravdě vizionářský.

PŘIJDE PŘEKVAPENÍ...

25 procent v exit-pollu bude překvapení, ať už je bude mít OĽANO nebo Smer...

KDYŽ SE VÍTĚZSTVÍ BLÍŽÍ

Reportérka Monika Tódová ve volebním studiu slovenského Denníku N uvedla, že si nedavno povídala s Igorem Matovičem, který byl z rostoucích preferencí své strany OĽaNO trošku vyplašený a přál si, aby ho aspoň o půl procenta někdo nakonec předběhl. Podle zveřejněného odhadu Markízy to vypadá, že nepředběhl. Naopak.

20 MINUT DO ZMĚNY?

Znají už volebni štáby čísla z exit-pollů? Těžko věřit, že by se utajila. Kde se bude za 20 minut slavit?

8 stran? OĽANO, SMER, Kotleba, progresivisti,  Kiska, Kollár, Suľík a KDH nebo Maďáři?

PIRÁTI NA SLOVENSKÝ ZPŮSOB

Prostor Staré tržnice na bratislavském náměstí Sametové revoluce se už od deváté večerní plní členy a příznivci strany Progresivní Slovensko. Místo, které si pro svůj volební štáb strana PS vybrala je příznačné – v okolí je sousta vyfešákovaných bister a trendy barů. Typického voliče strany byste patrně o víkendovém večeru našli právě tam. V Praze by v podobných podnicích vysedávali voliči Pirátů. A PS sdílí s českou Pirátskou stranou víc, než jen iniciály. Partaj také operuje s termíny jako digitalizace či transparentnost, rovněž jí šéfuje výrazný chlapík s kořeny ve světě informačních technologií. Slovenský „Bartoš“ se jmenuje Michal Truban a otevřeně hovoří třeba o svých zkušenostech s LSD. Pokud existuje na aktuální politické mapě Slovenska absolutní protipól kotlebovců, je to právě Progresivní Slovensko. Členové strany s modrými odznáčky se také podíleli na protestech proti mítinkům kotlebovcům. Asi proto straně věnoval před volbami značnou „přízeň“ propagandistický nástroj ruské vlády, server Sputnik. Pokud Progresivní Slovensko uspěje (podobně jako Piráti) bude zajímavé sledovat, zda i jejich další vývoj bude kopírovat partaj Ivana Bartoše. Strany slepené z pozitivní energie, odéru vzpoury a třeskutého mixu klasického liberalismu, progresivismu, kde se potkávají digitální nerdi, úspěšní technokrati a mírně přestárlí anarchisté totiž od okamžiku vstupu do parlamentu začínají s nevyhnutelným tancem mezi vejci, který má jediný cíl: udržet tu nesourodou partu aspoň jakž takž pohromadě.

EXIT POLL - DRTIVÁ VÝHRA, ALE ČÍ?

Televize Markíza ještě během volebního moratoria zveřejnila průzkum pouze s procenty zisku bez názvů stran. První strana v pořadí má podle něj 25,8 % hlasů, druhá 14,9 %, třetí 9,7 %. Do parlamentu by se podle tohoto exit-pollu dostalo 8 stran.

KONEC ROBERTA FICA?

Před 4 lety označil Miloš Zeman v Bratislavě Roberta Fica za "jedinou osobnost středoevropské levice". Za chvíli možná budeme vidět Ficovo odcházení.

V ČEM JSOU SLOVÁCI NAPŘED

Bez ohledu na všechny socio-, mikro- či makro-ekonomické ukazatele je Slovensko rozhodně v jedné užitečné věci proti Česku napřed. Není řeč o Euru ani prezidentce, ale o exit-pollech - odhadech výsledků tvořených celodenními průzkumy u volebních místností, které se zveřejní po 11. hodině. Při volbách před 4 lety byly exit-polly (v Evropě běžná vymoženost, která k nám zatím nedorazila) velmi přesné, rozdíl oproti reálným výsledkům byl u velkých stran třeba jen v desetinách procenta. Není tím pádem úplně nutné čekat do rána, to nejpodstatnější budeme vědět ještě před půlnocí.

S TEPLOTOU NEPROJDOU!

To by v tom čert byl, aby nedošlo na koronavirus! Strana OĽaNO Igora Matoviče si udělala volební štáb ve sportovní hale v Trnavě a pozvala na volební noc veřejnost. Přihlásilo se kolem 1 500 zájemců. Při vstupu do centrály jim zdravotníci budou měřit teplotu jako prevenci před šířením koronaviru. Kdo bude mít zvýšenou teplotu, toho dovnitř nepustí. Vzhledem k tomu, že k příznakům nákazy patří horečka nad 38 stupňů, musel by to být skutečně velký nadšenec, aby s ní šel juchat na politickou taškařici.

P.S.: Na Slovensku se zatím nepotvrdil ani jeden případ koronaviru.

P.P.S: Inspirují se organizátoři nadcházejících akcí Milionu chvilek pro demokracii?

KDO SI POČKÁ…

Volební noc může být dlouhá.  „V roku 2016 sme zloženie parlamentu spoznali až o pol štvrtej“, píše slovenský Denník N.

NA KAŽDÚ ROBOTU JE NÁM TREBA ŠPECIALISTOU

Slovenská zpravodajská televize TA3 si do speciálního volebního studia pozvala „politického moderátora České televize Václava Moravce.“ Začátek 21.50. Ach Bože. Není úniku. Oto Černý, Zuzano Bubílková, vraťte se!

ZAZPÍVÁME SI

Jak si asi krátí čekání na výsledky voleb šéf SMERu Robert Fico? V jednom z předvolebních rozhovorů se svěřil, že si občas rád zpívá hity od Elánu. Tak pro volební večer třeba stylově písnička Hodina pravdy: „Nečakám, že se ma raz nikto zastane, ja proste vždy budem hneď prvý na ráne.“ A za pár hodin pak buď Keď muži pláču nebo Zvláštny smutok víťazou…

STROJ ČASU A SPOLEČNÁ MINULOST

Při čekání na výsledky voleb nabízíme malý kvíz pro pamětníky společné minulosti v jednom státě.

Jaký byl poslední oficiální název Československa před rozdělením na dva samostatné státy, tedy do 31. prosince 1992? Připomínáme, že všechny uvedené názvy byly v tehdejší politické bitvě o pojmenování federace ve hře.

1. Federace České a Slovenské republiky/ Federácia Českej a Slovenskej republiky
2. Republika Česko - Slovenská
3. Česko - Slovenská republika
4. Federace Česko – Slovensko/ Federácia Česko-Slovensko
5. Česko-Slovensko
6. Česká a Slovenská Federativní Republika/Česká a Slovenská Federatívna Republika

Jestliže jste vybrali šestku, gratulujeme, společnou minulost máte stále pod kůží.

Některá slovenská média už vyhodnotila předvolební kampaň: Nejlepší kampaň měl podle nich možný vítěz Matovič, nejhorší exprezident Kiska.

MATOVIČ ZVE TISÍCE LIDÍ NA VOLEBNÍ NOC

Strana OĽANO, favorit voleb podle posledních průzkumů, nebude výsledky sledovat v Bratislavě. Lídr Igor Matovič pozval své příznivce do Městské sportovní haly v Trnavě, chce jich tam přivítat až dva tisíce. Zbylých pět set míst bude vyhrazeno členům OĽANa a novinářům. Pokud by bylo v neděli ráno jasné, že bude Matovič premiérem, pozval by do Trnavy i předsedy ostatních stran. 

PŘÍVAL VOLIČŮ V KÚTECH

Jedno z nejvytíženějších je volební místnost v pohraniční obci Kúty. Na hranice s Českou republikou se dnes jezdí volit hodně Slováků žijících u nás, kteří nevyužili korespondenční volbu.

Slovensko mělo od rozdělení Československa v roce 1993 v premiérském křesle jen 6 politiků: Mečiar (2x), Moravčík, Dzurinda, Fico (2x), Radičová a Pellegrini. Česko jich mělo za stejnou dobu až 12

"SKRÝVANÝ" FICO SYMBOLICKY ODVOLIL JAKO POSLEDNÍ

Až po všech ostatních lídrech a předsedech stran odvolil odpoledne i šéf stále ještě nejsilnější parlamentní strany Robert Fico. Expremiér i tím zůstal věrný taktice své strany v kampani ho maximálně skrývat. Ve všech předvolebních debatách Fica nahradil volební lídr Smeru a premiér Petr Pellegrini. Přes všechny aféry spojené s Ficem to ale zřejmě dobrá volba nebyla, protože preference Smeru až do voleb klesaly.  

MOTÝLE A DREVOKOCÚR

Od rozdělení se veřejný život u našich sousedů ubíral odlišnými a často divokými cestami. Minimálně jeden zásadní a patrně vůbec nejvážnější problém však nyní Češi a jejich bývalí bratia z federálu sdílí. V Česku i na Slovensku se kolem dálnice táhnou pruhy zmasakrovaných, usychajících a vypalovaných lesů. Politická krajina země se po volbách někdy mění, někdy zůstane podobná. Ta skutečná krajina se však už v obou zemích proměnila a to drasticky k horšímu. Jde přitom jen o ochutnávku toho, co přijde v letech dalších. O to děsivější je, že v době největší výzvy jednadvacátého století, totiž nepopiratelně probíhající klimatické změny, jsme svědky politického vzestupu nejrůznějších eskamotérů, bavičů či čerpačů, v tom horším případě pak verbeže, velebící Hitlera. Racionální a vědecké poznání respektující rozhodování od nich můžeme čekat těžko. Proto existuje velmi reálná možnost, že ať už bude za deset či patnáct let veřejné krajině Čechů a Slováků kralovat kdokoliv, v té skutečné už nebude místo pro motýle, ani bájného drevokocúra.

Opíše vladni strana SMER-SD výsledkový oblouk? V roce 2002 dostala ve volbach 13,5%; rok 2006 - 29,1%; rok 2010 - 34,8%; rok 2012 - rekordních 44,4% a pred čtyřmi lety 28,3 procenta. Co dnes? Návrat o osmnáct let zpátky?

VE VÝROČNÍM ROCE POPRVÉ BEZ MAĎARŮ?

Do slovenského parlamentu se nejspíš poprvé nedostanou politici zastupující maďarskou menšinu. Zatímco dřív dosahovaly maďarské strany i přes 11 %, letos jsou jak dosud vládní Most-Híd, tak radikálnější koalice MKÖ-MKP pod pětiprocentní hranicí. Druhá jmenovaná formace vedená Gyulou Bárdosem má dobré vztahy s maďarským premiérem Orbánem, což se nedá říct o předsedovi Mostu Bélovi Bugárovi. Podle Orbána by měla maďarské zájmy zastupovat čistě maďarská strana, což umírněný Most-Híd není. Kdyby kandidovala jen jedna maďarská strana, zřejmě by neměla problém se do parlamentu dostat.

A co může znamenat vypadnutí zástupců zhruba 9% menšiny z politického života? Asi před rokem vzbudil vášně zákon zakazující hraní cizích státních hymen bez diplomatického doprovodu, patrně namířený proti maďarským fanouškům fotbalového DAC Dunajská Streda. V roce 100. výročí Trianonské smlouvy se dá čekat další vyostření situace v pohraničí, kde žije nejvíce slovenských Maďarů, jejich vlast chystá k výročí smlouvy majestátní památník a velké připomínkové akce. Když Maďaři ztratí zastoupení ve slovenském parlamentu, na vstřícnosti ke Slovákům jim to nepřidá. I tak ale pořád platí, že se Slovenskem má Maďarsko podstatně lepší vztahy než s Ukrajinou a Rumunskem, kde také zůstávají velké maďarské komunity.

TCHYNĚ, STROJ ČASU A ČESKÁ BUDOUCNOST

Proč sledovat slovenské volby i z českého gauče? Na konci roku 2017 v analýze porovnávající českou a slovenskou politiku napsal politolog Stanislav Balík v Reflexu toto: Když se podíváme na vývoj uplynulého čtvrtstoletí, vypadá to, jako by jakýmsi zázračným strojem času Slovensko české země politicky časově předběhlo. A když se podíváme na jeho vývoj asi od roku 1998 do současnosti, umíme vysvětlit pozdější vývoj český, či dokonce vidíme do naší budoucnosti.... Takže sledujme. Jen čirou náhodou to připomíná obligátní radu ženichovi, aby si prohlédl tchyni, chce-li vědět, jaká bude jednou jeho žena.

VYBEROU VOLIČI, NEBO ČAPUTOVÁ?

Vystát frontu před volební místností bylo od prezidentky Čaputové jistě velmi líbivým gestem. Člověk by té skromnosti i zatleskal...  Její odpověď na to, zda pověří vítěze voleb sestavením vlády, už by ale stejně dobře mohla zaznít i z úst Miloše Zemana. „Velmi to závisí na jeho koaličním potenciálu,“ citovala média Čaputové odpověď na novinářský dotaz. Čili žádné právo vítěze na první pokus, pokud pomazaná hlava uzná, že toho příslušná strana není hodna?

MULTITAŤKA KOLLÁR

Sláva poslance Borise Kollára, který opětovně se svým hnutím SME RODINA usiluje o parlamentní vavříny, pronikla přes hranice i do Česka. Ano, to je ten výstřední miliardář, chlápek, který má deset dětí s devíti ženami a jemuž na srdci fakt hodně leží blaho „slovenskej rodiny“.  Světe div se, nejvíc jeho (ne)politický šarm zabírá na ženy voličky. To jsou paradoxy, že?!

Dokonalý trik pro veřejnost předvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Když přišla v 11 hodin volit, byla před volební místností v západoslovenském Pezinku fronta. Tak v ní počkala s ostatními. To by se Miloši Zemanovi stát nemohlo, že?

SLOVENSKÝ ĽUDOVÝ GULÁŠ

Pohled do nabídky, z níž si dnes voliči na Slovensku vybírají, napoví jednu věc: časy, kdy bylo možné jednoduše poznat ideové zakotvení strany už z jejího názvu jsou definitivně pryč. Prakticky jedinou partají z těch, které mají podle posledních průzkumů šanci na překonání pětiprocentní hranice, u níž lze ideové zakotvení poznat, jsou vládní sociální demokraté. Jinak se ve slovenské politice mohutně rozmohla “ľudovosť”. Ľudová je skvadra fašisty Kotleby, Obyčajní Luďia leží na srdci Igoru Matovičovi, Za Luďí se bere exprezident Kiska. A že všichni Slováci jsou tak trochu jedna rodina říká svým názvem strana podnikatele Borise Kollára. Co si z těchto názvů může volič odnést, je nejasné. Trochu to připomíná situaci, kdy přijdete do hospody a místo roštěné, řízku s bramborem a kulajdy vám jídlení lístek nabízí Pošťákovu brašnu, Prsa paní nadlesní nebo Flamendrovo probuzení. Jedno je však už teď jisté: koaliční guláš, uvařený z těchto neurčitých ingrediencí bude mít velmi problematickou konzistenci i trvanlivost.  


Člen volební komise ve středoslovenské Banské Bystrici Reflexu.cz řekl, že ve volební místnosti nedaleko místa, kde bydlí vůdce slovenských neofašistů Marian Kotleba, je velká účast voličů. Přichází i neobvyklé množství mladých lidí. Komu to nahraje?

Podle dotazování se mnoho Slovaků rozhodlo až na úplně poslední chvíli, koho budou volit. Nejvíc z toho podle všeho vytěží nevyzpytatelny Igor Matovič a jeho hnutí OĽaNO, které bylo tydny na vzestupu.

13 STRAN S ALESPOŇ MALOU ŠANCÍ NA PARLAMENT

Alespoň minimální šanci na úspěch v podobě vstupu do parlamentu ovšem má jen dvanáct z nich, protože se pohybují nad či blízko hranice pěti procent. Rozdělme si je do několika skupin:

Bojují o vítězství:

• Matovičovo konzervativní, ale zároveň protetsní uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO)
• Ficův Smer - sociální demokracie

Měli by mít jisté místo v parlamentu:

• Krajně pravicová strana Kotlebovci - Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS), kterou vede Marian Kotleba
• středopravicová formace Za lidi (ZĽ) exprezidenta Andreje Kisky
• koalice centristické až středolevé strany Progresivní Slovensko a středopravé formace Spolu - občanská demokracie v čele s koaličním lídrem, progresistou Michalem Trubanem.
• populistická podnikatelská strana Jsme rodina (SR) Borise Kollára
• a zřejmě i libertariánská a eurorealistická Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Suľíka 

Bojují kolem pěti procent:

• konzervativně katolické a nyní mimoparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH)
• nacionalistická a dosud koaliční Slovenská národní strana (SNS) v čele s předsedou parlamentu Andrejem Dankem

Dlouhodobě jsou pod pěti procenty, ale za určitých okolností se mohou nad tuto hranici dostat:

• umírněná menšinová maďarská a nyní vládní strana Most-Híd místopředsedy parlamentu Bély Bugára
• Dobrá volba (DV) exministra zdravotnictví a vnitra Tomáše Druckera, která vznikla odštěpením politiků od Smeru protestní a levicově-nacionalistická strana
• Vlast neúspěšného prezidentského kandidáta Štefana Harabina
• radikálnější maďarská menšinová koalice Maďarská komunitní sounáležitost (MKÖ-MKP)

KANDIDUJE 25 STRAN

O hlasy voličů se rozhodlo ucházet a řádně se zaregistrovalo 25 politických stran a koalic. Kromě hranice 5 procent pro vstup do parlamentu (7 procent pro koalici) je pro některé z nich zajímavá i tříprocentní hranice, která zaručuje finanční podporu strany ze státního rozpočtu. 

ZAHRANIČNÍ SLOVÁCI VS. LIDI Z REGIONŮ

Hlasy z ciziny se na Slovensku staly i předmětem předvolební kampaně. Premiér Pellegrini ze strany Smer o zahraničních Slovácích řekl, že si na Slovensko jezdí jen spravovat zuby a znají zemi jen z médií. Apeloval proto před volbami na voliče z regionů, aby voličům ze zahraničí a Bratislavanům, podle něj žijícím v bublině, nedovolili vyhrát volby. Stejně se vyjádřila i jeho stranická kolegyně a ministryně vnitra Denisa Saková.

Všeobecně se očekává že mezi hlasy z ciziny převáží volba pro středopravicové opoziční strany. Platí ale, že samostatná statistika těchto hlasů se na Slovensku nedělá.

JAK SE HLASUJE Z CIZINY?

Žadatelům o hlasování z ciziny přišla na jimi uvedenou adresu v zahraničí obálka s hlasovacími lístky, oficiální obálkou a obálkou pro odeslání hlasu zpět. Vybraný volební lístek zalepí do oficiální obálky a tu ještě vloží do druhé "odesílací" obálky, kterou následně zašlou na adresu obecního úřadu, kde mají na Slovensku trvalý pobyt nebo na ministerstvo vnitra, když na Slovensku adresu nemají. Slováci proto nemusí jako "zahraniční" Češi vážit dlouhou cestu na nejbližší zastupitelský úřad. Počítat se ale budou jen hlasy, které na příslušnou adresu došly do pátku 28. února (v poslední pracovní den před volbami).

OVLIVNÍ VOLBY HLASY Z CIZINY?

Letošní volby doprovází rekordní zájem voličů žijících nebo pobývajících mimo území Slovenské republiky. Slovensko jim umožňuje volit jednodušeji než Česká republika, protože pro ně zavedlo korespondenční hlasování. 

Letos si proto "zahraniční" Slováci mohli do 10. ledna požádat o korespondenční volbu. Učinilo to 55.117 voličů, což je dosud nejvyšší číslo od zavedení této možnosti. Nejvíce šlo o Slováky z české republiky, Německa, Británie, Rakouska a Švýcarska. Volit takto může tedy více než jedno procento oprávněných voličů.

PODOBNÝ VOLEBNÍ SYSTÉM JAKO U NÁS, ALE S NĚKOLIKA ZÁSADNÍMI ODLIŠNOSTMI

Slováci volí své poslance také poměrným systémem a do parlamentu se dostanou jen strany, které překročí celostátně hranici 5 procent. To jsou podobnosti s českými volebními pravidly. Ty ale doplňuje několik zásadních odlišností. Zaprvé platí, že pro volby Národní rady je celé Slovensko jedním volebním obvodem. Na volebním lístku má proto každá kandidující strana či koalice až 150 kandidátů, protože to je počet poslanců, kteří zasedají v Národní radě.

Volič může zakroužkovat až čtyři kandidáty na vybrané kandidátce, čímž jim dá preferenční hlas. "Přeskočit" je ale na Slovensku složitější než u nás, přestože k němu stačí získat "jen" 3 procenta preferenčních hlasů. Vzhledem k jednomu celostátnímu obvodu je zisk těchto tří procent mnohem složitější než u nás. Fakticky se do parlamentu "vykoužkují" jen celostátně známé osobnosti.

Jiná je i úprava pro koalice. Například dvoučlenná koalice nepotřebuje jako u nás na vstup do parlamentu 10 procent, ale stačí jí už procent sedm.

Pro fajnšmekry dodejme, že hlasy se na mandáty přepočítávají tzv. Hagenbach-Bischofovou metodou volebního čísla.

OTEVŘELY SE VOLEBNÍ MÍSTNOSTI

Úderem sedmé hodiny ráno se na Slovensku otevřelo 5998 volebních místností a začaly desáté parlamentní volby od roku 1989 a osmé od vzniku samostatného Slovenska. Více než 4,4 milionu oprávněných voličů bude o složení Národní rady Slovenské republiky rozhodovat až do 22. hodiny večerní.

POSLEDNÍ PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUM

Na Slovensku platí před volbami desetidenní zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů. Dosavadní vláda se ho do konce pro letošek pokusila prodloužit novelou zákona na 50 dnů, ale ústavní soud rozhodl, že se změna nemůže vztahovat na už vyhlášené volby. Část občanů se v mezičase složila na "soukromý" průzkum. Jeho druhá část byla "zveřejněna" ve středu, kdy už platí moratorium, takže byla šířena jen emailem těm, kteří se na průzkum složili. 

Zde jsou jeho výsledky:

OĽANO 19,1 %

Smer 15,6 %

Kotlebovci - ĽSNS 9,8 %

koalice Progresivní Slovensko a Spolu 9,4 %

Sme rodina 7,2 %

SaS 7,0 %

Za ľudí 6,6 %

..................................

KDH 4,8 %

Dobrá volba 4,1 %

Most-Híd 3,9 %

Vlast 3,6 %

MKO-MKS 3,5 %

SNS 3,4 % 

VYŠŠÍ ÚČAST?

Na Slovensku se podobně jako u nás nezveřejňují během volebního dne dílčí údaje o volební účasti. Slovenská média zatím dnes mluví o vyšší volební účasti než před čtyřmi roky, ale vyvozují ji samozřejmě pouze z informací náhodně vybranáých členů volebních komisí.

Před čtyřmi hlasy svůj hlas odevzdalo 59,82 procenta oprávněných voličů, což byla nejvyšší účast od roku 2002, kdy volilo dokonce 70 % voličů. Kromě "zakládajících" voleb v roce 1990, ale nejvíce Slováků přišlo k urnám v roce 1998, kdy hlasováním ukončili éru Vladimíra Mečiara. To volilo 84 % oprávněných voličů. Přinese dnešní možný konec další dlouhé politické éry - Ficovy - stejnou mobilizaci?

5 VÝSLEDKŮ, KTERÉ BUDOU VEČER SLEDOVAT PROFÍCI

Zorientovat se ve večerním volebním výsledku nemusí být jednoduché, zde je návod, jak se v přívalu čísel neztratit. 

1. Kdo vyhraje?

Ve hře o první místo jsou Matovičovo OĽANO a Ficův Smer

2. Kdo bude mít většinu?

Věteinu v parlamentu může získat buď Ficův politický svět nebo středopravicová opozice. Výsledky ale mohou skončit i patem, kdy o definitivním výsledku nakonec rozhodnou strany mimo toto dělení, jako je Kollárova formace Sme rodina.

3. Jak moc hlasů získá extremista Kotleba?

Vůdce ĽSNS Marián Kotleba není obdobou Marine Le Penové, Tomia Okamury nebo Matteo Salviniho, protože stojí na oparvdovém okraji - extrému politického spektra. V Evropě snese v rámci stran zastoupených v národních parlementech srovnání jen s ještě "tvrdšími" extremisty ze Zlatého úsvitu v Řecku. Získá Kotleba kolem deseti procent, nebo i letos překvapí a překoná předvolební průzkumy?

4. Kdo se z opozice dostane do parlamentu? Jak uspějí prezidentské strany?

Úspěch středopravicové opozice bude záviset nejenom na Matovičovu souboji o první místo a jeho celkovém zisku hlasů, ale také na tom, jak volič rozdá karty nmezi další strany středu a pravice. Budou voliči ty slabší subjekty (KDH a možná i SaS) na poslední chvíli zachraňovat, nebo budou dále padat prezidentské strany: ta bývalého prezidenta Kisky Za ľudí a koalice Progresivní Slovensko - Spolu, z níž vzešla současná prezidentka? Nebude nakonec pro progresisty problém, že jsou zaregistrováni jako koalice a potřebují ke vstupu do Národní rady sedm procent?

5. Zmizí poprvé Maďaři?

Poprvé od roku 1990 mohou ze slovenského parlamentu dnes vypadnout zástupci maďarské menšiny, která tvoří desetinu populace Slovenska. Kandidují opět rozdělení do dvou stran a dosud ta větší z nich - Most-Híd Bély Bugára - doplácí podle průzkumů na to, že přes čtyřmi roky "přešla přes frontu" a vstoupila do vlády nejen s Ficem, ale hlavně s nacionalisty z SNS, kteří svůj program dlouhodobě stavěli na kritice maďarské menšiny. Sešikuje se na poslední chvíli maďarská menšina přece jenom za jednou ze svých stran? 

5 MOŽNÝCH POVOLEBNÍCH SCÉNÁŘŮ

Vzhledem k vysokému počtu stran, které mohou proniknout do Národní rady a těsným rozdílům existuje stále několik povolebních scénářů.  

1. "Čistá" vláda pravicové a středové opozice - Matovič-Kiska-Suľík-Truban(-Hlina)

Mohlo by jí vytvořit Matovičovo OĽANO, strana exprezidenta Kisky Za ľudí, koalice  Progresivního Slovenska-Spolu a Suľíkovy strany Svoboda a Solidarita. Pokud se dostane do parlamentu, mohlo by jí rozšířit i KDH.

2. Středopravice s Kolárem

Kdyby byly výsledky středu a pravice nižší, něž věstí průzkumy, musely by tyto opoziční strany přibrat ještě silně populistikcou, podnikatelskou stranu Borise Kollára Sme rodina

3. Vláda Smeru a spojenců za podpory kotlebovců

Dosud premiérská strana Smer se určitě udrží v čele vlády, pokud bude mít v parlamentu většinu společně s nacionalistickými spojenci. Jde o dosud koaliční SNS, kotlebovce z ĽSNS a případně i stranu Vlast Štefana Harabina. Někteří komentátoři na Slovensku připouští i zapojení Kollárovy strany Sme rodina.

Podle průzkumů to není příliš pravděpodobné, ale nic není v roztříštěné slovenské politice nemožné. Výsledkem by v tomto scémáři byla zřejmě menšinová vláda Smeru se SNS (případně i s kollárovci) s tichou podporou kotlebovců.

4. Vláda Smeru s částí opozice 

Smer by mohl také většinu s nacionalisty a extremisty využít k přesvědčení části opozice a vytvoření vlády napříč současným rozdělením slovenské politiky. Kromě kollárovců a možná KDH ale není moc pravděpodobné, že by někdo další na tuto nabídku kývl. Samozřejmě hrozba zapojení kotlebovců do parlamentní většiny ale může způsobit povolební divy.

5. Opakované volby

Nelze vyloučit ani to, že volby skončí patem, po kterém budou muset následovat předčasné volby. 

ODHADY AŽ VE 23 HODIN

Kvůli úmrtí jednoho voliče ve Velkém Krtíši a člena volební komise v Bánské Bystrici prodloužila volební komise volenní moratorium až do 23 hodin. Volební odhad - exit-polls- bude moci být proto zveřejněn až v tuto hodinu. Důvodem rozhodnutí je skutečnost, že v obou volebních místnostech bylo hlasování přerušeno a bude o hodinu prodlouženío.