Anatolij Bugorski: Muž, který strčil hlavu do urychlovače částic. Paprsek mu propálil hlavu
Na světě existuje spousta míst, kam by člověk neměl strkat ruce, natož pak hlavu. A urychlovač částic patří mezi ty opravdu nejméně vhodné. Vzhledem k tomu, že zásah protonovým paprskem znamená jistou smrt již v hodnotách 400 až 1 000 radů, je příběh vědce Anatolije Bugorského, který přežil ionizující záření v hodnotách 200 000 až 300 000 radů opravdovým zázrakem.
V roce 2016 se transformátorem v areálu švýcarského CERNu podařilo prokousat malému savci. Drobné zvíře svůj výlet do přísně zabezpečeného zařízení nepřežilo a technici na místě našli pouze jeho spálené ostatky. V praxi to znamená, že v případě, že se něco dostane do urychlovače, živé odsud neodejde.
Tento zákon však popírá příběh vědce, který se 13. července roku 1978 v Ústavu pro fyziku vysokých energií v Protvinu poblíž ruského města Serpukhov ve svých šestatřiceti letech podruhé narodil, nebo spíš poprvé zemřel.
Urychlovač částic, se kterým tehdy Bugorski pracoval, se porouchal. Výstražná světla zhasla a s nimi i paprsek protonu. Alespoň taková byla tehdy vědcova domněnka. O tom, že je mylná, se bohužel dozvěděl až v momentě, kdy do přístroje položil hlavu, aby se zblízka podíval, kde přesně došlo k závadě. Ačkoliv světla zhasla, akcelerátor stále běžel. Jeho hlavou tedy přímo prošel neviditelný paprsek protonu.
Osudné přecvaknutí
Podle pozdějších výpovědí necítil Bugorski žádnou bolest, ale spatřil záblesk jasnější než tisíc sluncí. To, že jej zasáhl protonový paprsek, věděl okamžitě. Ale místo aby zavolal lékaře, v poklidu dokončil svou práci a do svého deníku zapsal vše, co se mu přihodilo. Čekal, až dorazí první příznaky ozáření.
Ještě v noci se začala hrozivě zvětšovat levá strana jeho tváře. Tehdy se Bugorski rozhodl, že vše ohlásí lékařům. Byl okamžitě převezen do Moskvy na speciální kliniku zaměřující se na otravy radiací.
Přesné údaje o tom, kolik ionizujícího záření vlastně Bugorski absorboval, se různí. Faktem ale je, že žádný jiný člověk, který byl vystaven takto soustředěnému paprsku radiace, nepřežil. Na rozdíl od Černobylu nebo Hirošimy, kde se oběti doslova od hlavy až k patě koupaly ve vysokoenergetických paprscích gama, Bugorski byl zasažen v malé oblasti s minimálním rozptylem.
Štěstí v neštěstí
Paprsek do něj vstoupil přes temeno hlavy a vystoupil nosem. Vypálil díru, a i když částečně zasáhl mozek a zničil okolní tkáně a nervy, životně důležité orgány, jako je kostní dřeň a gastrointestinální trakt, zůstaly beze změny.
„Jediným“ doživotním následkem bylo ochrnutí levé strany tváře a ztráta sluchu na levém uchu. Stupňovaly se také záchvaty epilepsie. Jeho inteligence však trvale zůstala beze změny.
Jakoby nic
Již o 18 měsíců později se Bugorski vrátil do práce. Slíbil, že se bude pravidelně objevovat na moskevské klinice, a to nejméně dvakrát ročně. Mezitím dál pokračoval ve vědě, dokončil doktorát a zastával funkci koordinátora fyzikálních experimentů na protonovém synchrotronu U-70, kde k nešťastnému incidentu došlo.
Vzhledem k politice Sovětského svazu přísně střežil tajemství související s jadernou energií a o své nehodě více než deset let vůbec nepromluvil. Jeho příběh vyšel najevo až po katastrofě v Černobylu.
Nejen že Anatolij Bugorski přežil protonový urychlovač, který ho zmrzačil, dožil se i rozpadu Sovětského svazu a zásadních ekonomických změn v zemi. Ve svých 78 letech stále žije v Protvinu a z penze se snaží platit léky na svou stále se zhoršující epilepsii.
Od roku 1996 pravidelně žádá o status zdravotně postiženého. Dosud mu však nebylo vyhověno.
