Viry: Tvorové z šedé zóny mezi živou a neživou přírodou. Co jsou zač a jak fungují?
Potýkáme se s pandemií koronavirového onemocnění COVID-19. Nechodíme do školy, ven můžeme jen s rouškou, udržujeme od sebe odstup. O koronaviru slyšíme neustále. Víme ale, co jsou viry jako takové ve skutečnosti zač?
Definici života viry splňují v tom, že mají genetickou informaci a dokážou se vyvíjet a přizpůsobovat svému prostředí. Na druhou stranu se svými vlastními silami nedokáží rozmnožovat – potřebují k tomu "hacknout" aparát uvnitř své hostitelské buňky. Stejně tak se viry nedělí, nerostou, nepracují s energií a nestaví molekuly bílkovin. Ty nejjednodušší viry nejsou nic jiného než infekční částice tvořené kouskem nukleové kyseliny v obalu zvaném kapsida. Podle mnoha vědců se proto viry nacházejí někde na pomezí mezi světem živých a neživých věcí.
S trochou nadsázky bychom mohli virovou částici přirovnat k dopisu v obálce. Sám o sobě nic nedokáže, ale obsahuje informaci, která tu moc má. Tou informací je virová nukleová kyselina, což může být DNA nebo také RNA. Podle ní virus jede svůj program, který má několik fází. První je úspěšný průnik do hostitelské buňky. K němu může dojít tehdy, pokud má virus na povrchu svého obalu takovou strukturu, která se dokáže navázat na některý z mnoha buněčných receptorů. Skrze něj se pak virus propašuje do buňky buď celý, nebo do ní vstříkne jen svou dědičnou informaci.
