Empatie nebo intriky? Italská mafie chudým rodinám rozdává jídlo
Jedná se snad o empatický projev dobré vůle nebo se proslulá mafie pouze snaží nahnat body u zoufalých obyvatel sužovaných koronavirem? Italské úřady varovaly před druhou z možností. Zločinecké organizace na problémy místních zareagovaly rychleji než vláda a v nejchudších regionech nabídly pomocnou ruku. Rodiny na jihu Apeninského poloostrova a Sicílii, kterým během karantény došly peníze, od nich dostávají jídlo zadarmo. Za vzniklým problémem údajně částečně stojí stínová ekonomika.
„Kriminální organizace těm nejchudším Italům poskytují nejzákladnější potraviny,“ vysvětloval novinářům italský spisovatel Roberto Saviano zaměřující se na mafiánskou problematiku. Konání známých gangů prostřednictvím videozáznamů proniklo do veřejného prostoru. Jejich členové na nahrávkách doručují nejnutnější výrobky a suroviny lidem v Kalábrii, Kampánii, Apulii a na Sicílii.
Organizované kriminální skupiny se začaly angažovat v příhodné době, kdy napětí v Itálii roste. Policie například zaznamenala zvyšující se množství krádeží v supermarketech nebo dokonce pěstní rvačku o 50eurovou půjčku před bankou ve městě Bari. Do toho Sicilané protestují proti vládě kvůli její pomalé reakci. „Mafie by mohla využít situace, kdy stoupá chudoba k náboru lidí do jejich organizace,“ upozornila italská ministryně vnitra Luciana Lamorgese.
Chod nezákonných organizací se pokusil přiblížit i profesor kriminologie z Oxfordské univerzity Federico Varese, podle kterého mafie nepředstavuje pouze zločinecký útvar. „Chtějí vládnout teritoriím a trhům. Síla mafie pramení ze silné lokální základny,“ vyjasňoval Varese.
Mafiánské praktiky
Poskytování jídla zdarma přitom není novinkou v obsáhlém repertoáru jihoitalských bossů. Naopak, tuhle taktiku v historii využívali poměrně hojně. Místním se představili jako jejich patroni a ochránci, své tvrzení poté potvrdili rozdáváním potravin, na oplátku původně nechtěli nic. Varese ovšem tvrdí, že v žádném případě nejde o dary na dobročinné účely. Dříve nebo později se totiž mafie vrátí a bude požadovat laskavost splatit. A to třeba ve formě prodeje drog, držení zbraně nebo pomoci uprchlíkovi před zákonem.
Vyšetřovatel mafie Nicola Gratteri pro The Guardian jako příklad podobného paradoxu uvedl mexického šéfa drogového kartelu El Chapa. Jeho konáním v souvislosti s prodejem stovek tun kokainu přišly o život stovky lidí. Navzdory tomu ve svém rodném městě platil za laskavého muže, protože stavěl cesty a místním poskytoval léky.
Kde vznikl problém?
Část populace státu koronavirová epidemie ekonomicky zasáhla více než zbytek. Obzvlášť ohroženou skupinu tvoří Italové živící se prací spadající do takzvané „šedé ekonomiky“. Odhadované číslo těchto lidí se pohybuje za hranicí 3 milionů obyvatel, 1 milion z toho žije na jihu země. Podstatnou komplikaci v tomto způsobu obživy zdůraznila probíhající krize a tou je nestálost platu. V podobné situaci se totiž zúčastnění nedočkají žádného příjmu, navíc netuší, kdy se vrátí do práce. Pokud tedy nemají naspořené rezervy, ocitnou se na pokraji chudoby.
