Newyorský hřbitov Hart Island: Po obětech tuberkulózy a AIDS jsou zde pohřbíváni zemřelí s koronavirem
Do včerejšího dne bylo v New Yorku evidováno více 10 000 mrtvých, přičemž za posledních pět dní jejich počet přesáhl 700. Mnohé z obětí budou tudíž pochovány také na větrném, kilometry dlouhém ostrově se skalnatými břehy východně od Bronxu, který v minulosti sloužil k pohřbívání chudých nebo zvlášť infekčních obyvatel města.
Starosta Bill de Blasio uvedl, že na hřbitově v Hart Islandu budou nově pochovávány také oběti COVID-19.
"Po celá desetiletí nebyl hřbitov plně využíván," napsal v e-mailu mluvčí kanceláře starosty Avery Cohen. "Během této krize však budeme Hart Island využívat k pohřbívání těch, kteří na hřbitově již mají příbuzné nebo odešli z důvodu současné pandemie."
Od roku 1869 zde bylo každoročně pohřbíváno více než tisíc lidí a odhaduje se, že hřbitov za svou existenci pojal přes milion nebožtíků. Přesný počet je ale obtížné stanovit, protože během 30. let byly hroby zbavovány kosterních ostatků a znovu využívány. V 70. letech navíc shořely pohřební záznamy.
Pohřební rutina
Od konce 18. století se místní pohřební rituály příliš nezměnily. Fotografie Jacoba Riise z roku 1890 i aktuální letecké snímky ukazují v podstatě totéž. Rakve s nebožtíky jsou spouštěny do zákopu.
Dříve zaměstnancům pohřebiště vypomáhali vězni z nedalekého vězení na ostrově Rikers. Tento měsíc, kvůli prudkému výskytu koronaviru, začalo město najímat smluvní pracovníky. De Blasio na svůj twitter uvedl, že oběti COVID-19 rozhodně nejsou hromadně pohřbívány a je s nimi zacházeno s úctou. "Přístup ke každému zesnulému je zcela individuální a s každým tělem bude zacházeno nanejvýš důstojně," napsal.
Nebozí nebožtíci
První osobou pochovanou na hřbitově na ostrově Hart Island byla v roce 1869 čtyřiadvacetiletá Louisa Van Slyke, která zemřela na tuberkulózu. Následujícího roku, kdy se městem přehnala epidemie žluté zimnice, byli na ostrov umisťováni nakažení.
Brzy zde byla vystavěna nemocnice pro pacienty v karanténě „bílého moru“, tedy právě tuberkulózy, která měla v době svého vrcholu na svědomí jednoho ze sedmi Američanů.
V roce 1985 na ostrov upozornila další smrtelná nemoc. Uprostřed strachu a nejistoty z epidemie AIDS zavřely pohřební ústavy dveře těm, kteří podlehli neznámému viru, a v prvních dnech epidemie bylo na jižním cípu ostrova, daleko od jiných hrobů, pohřbeno 17 obětí této choroby.
Oběti AIDS byly pohřbeny jednotlivě, hluboko 14 stop pod zem. Je mezi nimi i první dítě, které v New Yorku na AIDS zemřelo. New York Times v roce 2018 uvedl, že na Hart Islandu se nachází „možná největším pohřebiště v zemi pro lidi s AIDS“.
Pohnutá historie
Dříve než se stal Hart Island veřejným hřbitovem, sloužil mnoha různým účelům. Než jej město odkoupilo, federální vláda si zde během občanské války pronajala půdu, aby vycvičila barevné jednotky Spojených států a zadržovala vězně Konfederace.
V 19. století zde byly léčeny ženy údajně trpící duševními poruchami. Léčení je ovšem diskutabilní, protože zpráva z roku 1880 uvádí, že zde „nejsou hlášeny žádné léky, všechny případy jsou chronické“, a tak je zjevné, že šlo spíš o vězení.
Byl zde také disciplinární tábor, odpalovací zařízení raket z období studené války nebo středisko pro léčbu drog v šedesátých a sedmdesátých letech.
Hřbitov bez truchlících
Protože je hřbitov řízen ministerstvem oprav, nebylo možné jej volně navštěvovat. Nedávno byl hřbitov zpřístupněn příbuzným, kteří k hrobům svých blízkých mohou přijít dvakrát měsíčně. Jakmile pandemie ustoupí, měl by být přístup na hřbitov ještě snazší. V prosinci loňského roku totiž starosta de Blasio přepsal hřbitov do správy městským parkům.
